Voják, bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR, někdejší šéf vojenského výboru NATO a bývalý člen KSČ. Petr Pavel se ve flanelové košili se slibem klidu a řádu probojoval ve druhém kole prezidentské volby až na Pražský hrad. A to i zásluhou svého protivníka Andreje Babiše. Právě ten ho prý ke kandidatuře motivoval. Ještě před pár lety přitom generál vstup do politiky odmítal s odkazem na svou nezkušenost. Jak s ním šel čas?
O Petru Pavlovi jako kandidátovi na prezidenta se spekulovalo několik let. Už 18. února 2015 vznikla na Facebooku stránka „Petr Pavel prezidentem“, kde jej fanoušci chtěli přesvědčit, aby o křeslo hlavy státu usiloval. Stalo se tak krátce poté, co jej země NATO v roce 2014 zvolily předsedou vojenského výboru.
„Vážím si každého slova podpory a uznání armádě i mně samotnému. Jsem voják a mám před sebou velkou výzvu na následující tři roky, která vyplňuje všechny mé úvahy,“ odmítal Pavel tehdy kandidaturu pro Aktuálně.cz.
Evropské volby
Podobně se k zapojení do boje o Hrad stavěl ještě několik let. „Kdybyste měl možnost podívat se na seznam mých dětských i pozdějších přání a na odpovědi na otázku „Čím bys chtěl být?“, tak byste tam nikde nenašel slovo prezident. Já jsem nikdy takovou ambici neměl a nikdy jsem ani o něčem podobném neuvažoval,“ uváděl v roce 2016 v rozhovoru pro společnost DeadLineMedia.
„Jasně si uvědomuji, že jsem voják, že nemám žádné zkušenosti v politice a nemíním se ani touto cestou ubírat. (…) Líbí se mi staré české přísloví ‚Ševče, drž se svého kopyta‘. Tím mým je obrana a mezinárodní vztahy v oblasti bezpečnosti, ne politika,“ dodal ještě a bránil se tak kandidatuře v minulých volbách roku 2018. Do nich se opravdu nezapojil a zvítězil Miloš Zeman.
Když v roce 2018 Pavel funkci v NATO opouštěl, v červnu České televizi řekl, že „prezidentem by měl být někdo, kdo se politice věnuje a dokáže se v ní orientovat, což on rozhodně není“. „Politika mě neláká. V našich podmínkách je spojena s politickými stranami a musím říct, že v poslední době mě žádná z politických stran a jejich program neoslovil natolik, abych se s nimi chtěl spojit,“ tvrdil. Koncem listopadu pak odešel do důchodu.
Kandidovat budu za podmínek
Rétoriku Pavel začal měnit o rok později. „Řekl jsem, že chci být angažovaným a odpovědným občanem. Může nastat situace, kdy budu kandidaturu na prezidenta brát jako službu státu,“ překvapil v rozhovoru pro Info.cz začátkem listopadu 2019. V tu dobu prý objížděl Českou republiku s besedami, kde „předával lidem informace z oblastí jako bezpečnost, obrana nebo mezinárodní vztahy“.
O měsíc později byl v rozhovoru pro DVTV už mnohem otevřenější. „Na prezidenta budu kandidovat za podmínek. Ty jsou jasné – pokud uvidím, že do prezidentské volby půjdou lidé, kteří budou evidentně volitelní a budou podle mého názoru představovat pro tento stát spíš nebezpečí, tak pak do toho půjdu, protože to budu považovat za svou povinnost,“ řekl a souhlasil s tím, že by byl něco jako „blanický rytíř“.
V rozhovoru také přiznal, že ke kandidatuře by jej mohla motivovat například účast tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO) ve volbách. „Ano,“ odpověděl moderátorovi na dotaz, zda by se v tu chvíli pustil do kandidatury. „Vyčítal bych si, kdybychom se dostali do situace, která nás dostane k tomu, že budeme zase jen nadávat po hospodách a já bych pro to neudělal vůbec nic,“ podotkl s tím, že Babiš je „jeden z lidí, který se inspiroval u Viktora Orbána“ a on chce bránit tomu, aby příští prezident vedl Českou republiku směrem k Rusku, Číně nebo Maďarsku.
Na jaře roku 2020 pak Pavel v souvislosti s pandemií koronaviru založil iniciativu Spolu silnější. Za cíl měl pomáhat lidem, kteří byli v první linii. Vybíral tak peníze na jejich podporu a později shromáždil experty a chtěl pomáhat politikům se zvládáním krize. Tehdy jednal i s předsedou vlády Babišem.
Babiš je důvod, proč kandiduji
Loni v dubnu už o kandidatuře i soupeření s Babišem mluvil zcela otevřeně. „Nemohu spekulovat o tom, jaký by byl Babiš prezident. Nepřeji si to a to je také jeden z důvodů, proč budu kandidovat. Babiše za prezidenta bych si nepřál,“ zdůraznil v pořadu 360° televize CNN Prima NEWS. Březnový průzkum Medianu tehdy přisuzoval Pavlovi důvěru 20 procent voličů, Babišovi celé čtvrtiny.
„Především je nutné, aby jak Andrej Babiš, tak i já jsme oficiálně oznámili kandidaturu a vstoupili do kampaně. Pokud do toho Babiš půjde a já také a průzkumy zůstanou podobné, je pravděpodobné, že se spolu potkáme v druhém kole,“ předjímal generál.
V květnu pak ale neudělal svému týmu radost, když oznámil, že se kandidatury klidně vzdá, pokud se objeví kandidát, který bude mít větší šanci uspět a bude s ním souznít. V tu dobu prý ale takového kandidáta neviděl.
I když Pavel svou kandidaturu tou Babišovou podmiňoval, nakonec ji oznámil téměř o dva měsíce dříve, a to začátkem září roku 2022. Jako heslo si zvolil „Vraťme Česku řád a klid“. U Babiše nebylo dlouho jasné, zda se do prezidentského klání nakonec zapojí. Chvílemi se zdálo, že o tom není pochyb, později mu ale průzkumy nevycházely příliš příznivě a on sám váhal. Své rozhodnutí nakonec oznámil až 30. října. Tvrdil, že do voleb jde jako „outsider“.
Kampaň plná agrese i dezinformací
Před prvním kolem voleb průzkumy ukazovaly, že šanci na druhé kolo mají dva z trojice favoritů – Andrej Babiš, Danuše Nerudová nebo Petr Pavel. Ten nakonec první kolo vyhrál s 35,4 procenta hlasů. Druhý Babiš měl jen o necelých 23 tisíc hlasů méně. Za Pavla se okamžitě po sečtení hlasů postavili neúspěšní kandidáti Danuše Nerudová, Pavel Fischer i Marek Hilšer. Své voliče vyzvali k tomu, aby v dalším kole svůj hlas dali generálovi.
Ten před druhým kolem volby také objel regiony, kde v prvním kole vyhrál právě Babiš. Na náměstích v Ústí nad Labem nebo v Ostravě jej vítaly tisíce lidí. Pavla podpořilo také mnoho umělců, kteří mu dokonce upořádali koncert nebo setkání na Staroměstském náměstí.
Jinak byly ale dva týdny před druhým kolem v Česku velice vyhrocené. Babiš přišel s kontroverzní kampaní, kdy na billboardech vyvěsil hesla jako „Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat, ne voják“. Babiš se v debatách stavěl do role mírotvůrce a slova o válce házel na Pavla. Ten se bránil, že válku zažil, a tak ji přece nemůže chtít a že vždy bude usilovat o mír.
Dezinformacím Pavel během kampaně čelil několikrát. Ve čtvrtek před druhým kolem se dokonce internetem začala šířit zpráva o tom, že zemřel. Někdo ji údajně rozesílal jménem jeho mluvčí. Případem se zabývala i policie. Dezinformaci označil za „hnus“ i jeho soupeř Babiš.
Pavlova kampaň vyzývala k míru a slibovala, že jako prezident Česko zbaví chaosu. V debatách často nebyl příliš emotivní a mluvil stroze, což mnoho lidí kritizovalo. Za nakonec úspěšnou kampaní stál například i stratég Michal Repa, který pracoval i pro pozdější slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou. Generál si ho najal už v roce 2021.
Na Hrad si podle svých dřívějších prohlášení vezme jako kancléřku dosavadní vedoucí kanceláře Senátu Janu Vohralíkovou. Mluvčí mu bude dělat jeho dosavadní manažerka komunikace a bývalá novinářka Markéta Řeháková.
Členství v KSČ bylo u nás v rodině považováno za normální
Během kampaně si Pavel zakládal na svých znalostech a profesních zkušenostech. Jako svoji výhodu vidí, že za svůj život jednal nejen s vysoce postavenými vojenskými představiteli, ale i politiky. Kritici však často poukazují na Pavlovu předlistopadovou minulost a vyčítají mu členství v KSČ, kdy šel ve stopách svého otce.
Pavel se narodil v roce 1961 v Plané u Mariánských Lázní. Jeho otec byl plukovníkem a rovněž členem KSČ, působil jako zpravodajec. Ve 14 letech Pavel mladší nastoupil na Vojenské gymnázium v Opavě a později na Vysokou vojenskou školu ve Vyškově.
„Armáda se stala mou profesí na celý život, mou ambicí bylo stát se elitním výsadkářem v Prostějově. Abych zvýšil své šance prodrat se úzkým sítem výběru a sen si splnit, ve 21 letech jsem podal přihlášku do KSČ a v letech 1985–1989 jsem byl jejím členem. Narodil jsem se do rodiny, kde bylo členství v KSČ považováno za normální věc. Sám jsem tehdy neměl dost informací a zkušeností, abych vyhodnotil zločinnost tehdejšího politického režimu. Dnes vím, že to byla chyba,“ vysvětluje Pavel.
V 90. letech stanul uprostřed krvavého konfliktu balkánských válek. Působil u jednotek UNPROFOR, které měly dohlížet na příměří mezi Srby a Chorvaty. Jednotka, jíž velel, úspěšně osvobodila skupinu obklíčených francouzských vojáků. Tato akce získala české armádě velké mezinárodní uznání.
Pavel za tuto misi obdržel nejvyšší francouzské vojenské vyznamenání a „za nevšední odvahu“ i nejvyšší státní vyznamenání – Řád čestné legie. Prezident Václav Havel mu následně udělil medaili Za hrdinství.
Lidé vědí, kdo byl a co dělal
Do Pavla se kvůli jeho předlistopadové minulosti obul například odborový předák Josef Středula, který před prvním kolem z prezidentských voleb odstoupil a podpořil Danuši Nerudovou. „Koho chceme jako prezidenta? Komunistického vojenského rozvědčíka? Já tedy ne! S tím se nedokáži smířit a nesmířím,“ prohlásil Středula v debatě ČT.
K Pavlově komunistické minulosti se během kampaně vyjadřoval v médiích například jeho bývalý spolužák Pavel Beneš. „On (Petr Pavel) byl velice loajální k režimu, nevěřím, že to bylo pouhé pomýlení. Nejde o to ho poškodit nebo se mu mstít, ale když chce kandidovat na prezidenta, tak by neměl nic zakrývat, protože ho to stejně jednou dožene. Řada lidí ví, kdo byl a co dělal,“ řekl Právu Beneš.
Pavel ale odmítá, že by něco skrýval. „Vše o svojí minulosti jsem zveřejnil, na mém webu jsou všechny dokumenty související s mou historií před rokem 1989. Na všechny otázky se snažím odpovídat. Vnímám to čistě v kontextu kampaně. Kdybych nekandidoval, nic takového se neobjeví,“ vysvětloval Pavel v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
„V praxi jsem mnohokrát dal jasně najevo, na čem mi opravdu záleží a na jakých hodnotách stojím. Snažil jsem se ji využít ve prospěch naší země. Uplynulých 33 let jsem dělal všechno pro to, aby naše země byla demokratická, bezpečná, respektovaná v zahraničí,“ hájil se dále.
Zelená euru i homosexuálům
Se svými názory se orientuje na liberálně smýšlející voliče, na politickém spektru ho lze zařadit jako středopravého kandidáta. Ve volbách v roce 2021 volil koalici Spolu, která ho zároveň podpořila v prezidentské kampani (koalice podpořila také Nerudovou a Pavla Fischera).
Na to v kampani především před druhým kolem upozorňoval Babiš. Pavla často označoval jako „vládního kandidáta“ a vyhrožoval například slovy, že pokud se Pavel stane prezidentem, „vláda se úplně utrhne z řetězu“.
Označení „vládní kandidát“ se Pavel ale opakovaně bránil. „Rozhodně nejsem vládním kandidátem ani jsem jím nikdy nebyl, nejsem ani stranickým kandidátem. Opřel jsem se o podpisy občanů a vládu, pokud je za co, kritizuji,“ zdůraznil v debatě na Nově před prvním kolem volby.
Pozitivně se Pavel staví například k přijetí eura. „Vláda by měla stanovit parametry, kdy to pro nás bude výhodné jak ekonomicky, tak i politicky, a po jejich naplnění ten krok prostě udělat,“ uvádí Pavel na svých webových stránkách.
Jako prezident podpoří jak sňatky homosexuálních párů, tak adopce dětí stejnopohlavními páry. Bude pro zavedení eutanazie, naopak se staví proti zavedení trestu smrti. Pavel tvrdí, že v případě jmenování ministrů se nebude stavět na zadní jako současný prezident Miloš Zeman a vyhověl by všem návrhům premiéra. Ovšem na otázku moderátorky Terezie Tománkové v superdebatě na CNN Prima NEWS, jestli by jmenoval šéfa SPD Tomia Okamuru ministrem školství, odpověděl, že ne.
Pavlová: Tank nám na zahradě neparkuje
Pavel je jednou rozvedený. Z prvního manželství s Hanou Pavlovou má dva syny, Jana a Petra. Po rozvodu v roce 2001 se podruhé oženil s podplukovnicí v záloze Evou Pavlovou. Spolu s ní vychoval oba syny i její dceru Evu.
V prosinci během prezidentské kampaně svolal tiskovou konferenci, kdy uváděl, že se na něj prý chystá útok s informacemi o domácím násilí na jeho první ženě. To důrazně odmítl. Zároveň řekl, že odmítnout takové obvinění je připravena i jeho bývalá manželka a synové. Žádné takové informace ale nakonec nikdo nezveřejnil.
Stejně jako většina konkurentů zapojil Pavel do prezidentské kampaně i svou manželku Evu, naopak své děti vynechal. Ta zaujala některými výroky týkajícími se generálova soukromí. „Já řeknu svůj názor a on na něj buď přistoupí, nebo ne. Například na začátku kampaně se mi nelíbily některé infantilní věci na Instagramu nebo Twitteru. Přišly mi trochu pod jeho úroveň,“ přiblížila Pavlová svou roli v posledních měsících. „Kalhoty u nás nosíme oba dva,“ dodala k životním rolím.
„Tank nám na zahradě neparkuje. Manžel však vlastní zbrojní průkaz. Lze tedy předpokládat, že bychom doma nějaké zbraně mohli mít,“ reagovala pak na dotaz, zda má generál doma nějaké zbraně. Stejně jako její manžel, i ona byla před listopadem 1989 členkou KSČ. Svého členství prý také lituje.
Symbolem kampaně generála Pavla se stala flanelová košile, ve které se nechal nafotit při prezentaci svého volného času. Podle svých slov v ní skutečně tráví nepracovní chvíle. Jednu z nich dokonce během debaty na CNN Prima NEWS daroval své konkurentce Danuši Nerudové.
