Ilustrační foto Zdroj: AP
Zákonodárci v úterý odsouhlasili pobyt ukrajinských vojáků v České republice. Důvodem je jejich výcvik, který se bude odehrávat ve vojenském prostoru Libavá. Poslanecká sněmovna také schválila vyslání českých vojáků k výcviku ukrajinských jednotek v jiných členských státech Evropské unie. Kromě toho také potvrdila mandát pro dvě další zahraniční mise v Kosovu a Iráku.
Vládní návrh musí ještě posoudit senátoři. Schvalovat by jej měli ve čtvrtek. Výcvik ukrajinských vojáků v Česku se podle dřívějších informací z branného výboru uskuteční v prostoru Libavá, týkat se bude mechanizovaných jednotek i speciálních profesí.
Do konce příštího roku by se mělo podle vládního podkladu konat pět čtyřtýdenních turnusů, každého by se mohlo zúčastnit až 800 ukrajinských vojáků.
Proti se postavilo opoziční hnutí SPD Tomia Okamury. Předseda poslaneckého klubu Radim Fiala uvedl, že si hnutí nepřeje, aby se na českém území školili vojáci z Ukrajiny. „Prioritou současné vlády je podpora Ukrajiny a Ukrajinců, pokračování válečného konfliktu,“ uvedl poslanec SPD Radovan Vích.
Cvičení vychází z dvoustranné dohody české a ukrajinské vlády. Výhledově by mělo být podle podkladů převedeno pod asistenční misi Evropské unie, která by Česku mohla vrátit část nákladů odhadovaných na 975 milionů korun.
Sněmovna kývla i na zahraniční mise
Při výcviku ukrajinských vojáků získá nové zkušenosti i česká armáda, míní ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Půjde například o informace o operačních postupech obou válčících stran, o tom, jak Rusové bojují a jaké jsou jejich slabé, nebo silné stránky, popsala ministryně. Na dotaz Roberta Králíčka (ANO) ohledně bezpečnosti Černochová řekla, že vše bude kontrolovat Vojenské zpravodajství a na místě výcviku bude i Vojenská policie.
Do unijní asistenční mise může Česko podle návrhu vyčlenit až 55 vojáků. Budou moci působit v jakémkoli členském státu ve velitelských strukturách, případně na pozicích instruktorů. Unijní výcvik je podle materiálu zatím plánován na příští dva roky, a to především v Polsku a v Německu.
Postupně, s ohledem na potřeby ukrajinských ozbrojených sil a možnosti spojenců, by tato mise mohla působit i v dalších členských zemích. „Hlavní důraz bude kladen zejména na výcvik nových či mobilizovaných ukrajinských vojáků, obsluhu zbraňových systémů, zvládání plánovacích procesů, tedy všech činností nezbytných pro úspěšné vedení boje proti ruskému agresorovi,“ píše se v podkladu pro zákonodárce.
Sněmovna kývla také na prodloužení české účasti v Iráku, kde by se v letech 2023 a 2024 mohlo do mise NATO zapojit až 20 českých vojáků. Novou misí představuje podle materiálu vyslání až 40 vojenských policistů do Kosova, kde budou od července příštího roku do konce roku 2024 působit v jednotce italských karabiniérů.
