S tím, jak kulminuje válka na Ukrajině, se stovky tisíc lidí každý den snaží uprchnout ze země. Kromě domorodců je mezi nimi i mnoho zahraničních studentů, kteří navštěvují ukrajinské univerzity. Mnohým z nich ale vytoužený úprk před válkou ještě více zhořkl na hranicích. Podle výpovědí studentů tmavé barvy pleti, které shromáždila americká CNN, se totiž k části z nich strážci ukrajinsko-polských hranic chovali rasisticky.
Pohraničníci se k nám chovají rasisticky, shodují se někteří zahraniční studenti, kteří prchají z Ukrajiny ve strachu před válkou. Jedna studentka medicíny, původem z Afriky, například vypověděla, že jí a dalším zahraničním studentům příslušníci ozbrojených sil přikázali opustit tranzitní autobus na checkpointu na ukrajinsko-polské hranici.
Tady je další z výpovědí. „Přijelo přes deset autobusů a viděli jsme všechny Ukrajince nastupovat. Mysleli jsme si, že nás vezmou také, ale byli jsme odmítnuti s tím, že musíme jít pěšky. Byla jsem zesláblá po čtyřech probdělých nocích a promrzlá. Ale nevzali mě do autobusu, ani nikoho z afrických studentů,“ vypovídá Rachel Onyegbuleová, Nigerijka studující medicínu v prvním ročníku na univerzitě ve Lvově.
Zelenskyj exkluzivně z bunkru pro CNN: Rodinu jsem už tři dny neviděl. Nejsem ikona
Pokud budou pokračovat ruské útoky na ukrajinská města, v rozhovorech s Moskvou lze jen těžko dosáhnout pokroku, V exkluzivním rozhovoru pro americkou CNN to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podotkl, že Evropa musí vidět, jak je jeho země pro současný svět výjimečná.
„Neptáme se, proč s Ukrajinci zacházejí jinak než s Afričany. Víme proč. Chci domů,“ dodala Rachel Onyegbuleová v telefonátu s novináři CNN, když ještě v neděli čekala na překročení hranice a vstup do Polska. Její příběh dopadl dobře, v pondělí v půl páté ráno Ukrajinu po mnoha peripetiích úspěšně opustila.
Bití, urážky, lhostejnost
Saakshi Ijantkarová, 22letá indická studentka čtvrtého ročníku medicíny, vypráví své zážitky z ukrajinsko-polského hraničního přechodu Shehyni-Medyka: „Než můžete překročit hranice, musíte projít třemi checkpointy. Nás Indy tam prostě odmítali pustit. Projít mohlo jen 30 Indů poté, co prošlo 500 Ukrajinců. Abyste se dostali až k hranici, musíte od prvního k druhému checkpointu ujít čtyři nebo pět kilometrů. Na Ukrajince čekají taxíky a autobusy, všechny ostatní národnosti musí jít pěšky. K Indům i některým dalším cizincům se chovali mimořádně rasisticky.“
Podle výpovědi indické studentky ale nezůstává jen u urážek. „Byli hodně krutí, nejvíc na druhém checkpointu. Když otevřeli bránu a stáli jsme mezi Ukrajinou a Polskem, nechali vojáci (přes checkpoint) projít jen indické ženy a dívky. Poté, co jsme musely doslova klečet, plakat a prosit je, aby nás pustili. Když jsme prošly, začali mlátit muže a chlapce. Jen tak, bezdůvodně a krutě,“ vypráví Saakshi Ijantkarová.
Válka na Ukrajině
„Viděla jsem taky muže z Egypta, který stál vepředu s rukama na zábradlí. Zezadu do něj vrazil jeden ozbrojenec takovou silou, že spadl na plot pokrytý hroty a ztratil vědomí. Vzali jsme ho stranou a poskytli jsme mu první pomoc. Oni se o něj vůbec nestarali a bili studenty,“ popsala indická studentka svou zkušenost se strážci ukrajinské hranice.
Bez jídla a vody, s omrzlinami a puchýři
Indická studentka sice překonala druhý checkpoint, do Polska ale nedošla. Říká, že před hranicí někteří studenti čekali i více než den, ona ale byla tak vyděšená a byla jí taková zima, že dlouhé čekání nevydržela a zamířila zpět do Lvova. Zahraniční studenti prý na hranici čekali bez vody, jídla nebo přikrývek. „Viděla jsem některé lidi třást se tak strašně zimou, kolabovali kvůli podchlazení. Někteří měli omrzliny a puchýře. Nebylo se na koho obrátit, aby nám pomohl. Jen jsme tam hodiny stáli,“ říká Ijantkarová.
Nestandardní chování strážců hranice popsala i 23letá nigerijská studentka medicíny Nneka Abigailová: „Pro Nigerijce i další cizince je teď velmi těžké dojít na hranici. Přímo nám řekli, že Ukrajinci mají přednost a cizinci musí počkat. V praxi vždy pustili 200 nebo 300 Ukrajinců a po nich jen 5 nebo 10 cizinců. Trvá to strašně dlouho. Strkají nás, kopají nás, napadají nás.“
Udělat z války před dětmi tabu? Necháte je v tom samotné, zdůrazňuje psycholog
Téma války na Ukrajině se dotýká i těch nejmenších. Psycholog Jan Kulhánek rodičům radí, jak s dětmi o válce mluvit. „Pokud z války uděláte doma tabu, znamená to, že v tom necháte dítě samotné,“ zdůraznil v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS.
Pokud si chcete přečíst další výpovědi afrických studentů, kteří se snaží opustit Ukrajinu, můžete vyhledávat podle hashtagu #AfricansinUkraine, kterým na sociálních sítích začali označovat své příspěvky.
Pohraničníci porušování zákona odmítají
Novináři americké CNN nebyli na základě výpovědí studentek schopni ověřit identitu strážců hranice, ani to, zda ozbrojenci patřili k pohraničníkům, vojákům nebo řadovým policistům. Podle výpovědí byli ale všichni oblečeni v uniformách. Na novinářské dotazy zatím nereagovala ukrajinská armáda. Odpověděli ale pohraničníci, podle nichž se nic takového na hranicích neděje. „Ode dne, kdy Putin napadl Ukrajinu, se zemi snaží opustit obrovská vlna lidí a válečná zóna se každý den výrazně zvětšuje… Na checkpointy i na ty, kdo je střeží, je obrovský tlak, říká mluvčí ukrajinských pohraničníků Andrij Demčenko.“ A dodává: „Přestože vláda maximálně zjednodušila všechny procedury, musí kvůli dramatickému nárůstu příchozích lidé čekat v dlouhých frontách. Všechno se ale na hranicích děje podle zákona. Absolutně vylučuji jakoukoli segregaci lidí podle národnosti, státní příslušnosti nebo společenského postavení.“
Ukrajina je pro zahraniční studenty populární destinací, především pro mladé mediky, které láká dobrá reputace tamní výuky v kombinaci s daleko levnější cenou studia, než jakou by museli platit v západní Evropě nebo v USA.
Podle informací OSN z pondělního večera opustilo Ukrajinu od začátku války už 520 tisíc lidí, počet uprchlíků přitom stále dramaticky narůstá, nejvíce jich míří do Polska. Podle odhadů OSN stoupne počet uprchlíků před válkou v dalších dnech až na čtyři miliony.
