Polská státní prokurátorka Ewa Wrzoseková měla být jednou ze tří osob odposlouchávaných vládní stranou Právo a spravedlnost. Zdroj: AP
V Polsku pokračuje hledání pravdy v případu možných nelegálních odposlechů opozičních činitelů ze strany vládních orgánů. Donald Tusk, bývalý premiér a také předseda Evropské rady, v úterý prohlásil, že jeho strana Občanská platforma požádá o zřízení parlamentní vyšetřovací komise.
Vláda strany Právo a spravedlnost pod vedením premiéra Mateusze Morawieckého se podle nejnovějších dokumentů Účetního dvora před volbami v roce 2019 údajně nabourala do telefonů politických oponentů pomocí softwaru Pegasus. Tím mělo dojít k ovlivnění výsledku voleb.
Zřejmě nešlo jen o fake news
Morawiecki se snažil na konci loňského roku opakovaně odvrátit podezření, že jeho vláda špehovala tímto softwarem nejen opozici. Dokumenty polského Nejvyššího kontrolního úřadu nyní naznačují, jak nákup softwaru v Sejmu (dolní komora polského Parlamentu, pozn. red.) v září 2017 probíhal. A dokonce byl utajen před poslanci.
Šéf opozice Donald Tusk mluví o „nejhlubší a nejvážnější krizi demokracie od roku 1989“, kterou přirovnal k americké aféře Watergate, po níž v roce 1974 rezignoval prezident Richard Nixon kvůli odposlechům politických protivníků z Demokratické strany.
Podle dostupných informací, které přinesl německý List Süddeutsche Zeitung, měli být údajně špehováni státní prokurátorka Ewa Wrzoseková, právník Roman Giertych a tehdejší poslanec Senátu Krzysztof Brejza. Ten vedl volební kampaň liberálně-konzervativní Občanské platformy v roce 2019, v jejímž čele nyní stojí Tusk. „Odposlechy během volební kampaně ukazují, že byly ovlivňovány základy demokracie,“ uvedl Brejza v jednom z rozhlasových rozhovorů.
Je si jistý, že volby v roce 2019 by dopadly jinak, kdyby jeho smartphone nebyl hacknutý. Veřejnoprávní televizní stanice TVP, spřízněná s vládní stranou Právo a spravedlnost, tehdy prezentovala zmanipulované textové zprávy od Brejzy a vytvářela dojem, že Brejza koordinuje nenávistné kampaně proti politickým oponentům. Po ostrých útocích na jeho osobu se Brejza vzdal funkce vedoucího kampaně.
Současný senátor Brejza nyní na sociálních sítích zveřejnil původní a falešné zprávy. „Nikdy jsem si nebyl schopný objasnit, jak se TVP dostala k mým textovým zprávám,“ poznamenal. V říjnu 2021 vyslovil v deníku Gazeta Wyborcza domněnku, že byl pomocí Pegasu špehován. Jeho podezření se potvrdilo krátce před loňskými Vánocemi.
Kanaďané potvrdili napadení mobilů
Americká tisková agentura AP představila studii kanadského výzkumného týmu Citizen Lab z Torontské univerzity, podle níž byl Brejzův smartphone od dubna do října 2019 napaden 33krát. Tento software, vyvinutý izraelskou společností NSO Group, umožňuje útočníkům „odčerpávat“ zprávy, fotografie, hesla a historie prohlížečů; může také nepozorovaně zapnout kameru a mikrofon na zařízeních.
Telefon právníka Giertycha, mezi jehož klienty patří i vysoce postavení představitelé opozice, byl napaden osmnáctkrát, a to i před volbami v roce 2019, zatímco telefon prokurátorky Ewy Wrzosekové „byl hacknut“ až v létě 2021.
Wrzoseková vede kampaň proti justičním reformám vládního hnutí Právo a spravedlnost, které podle Evropské komise podkopávají právní stát v Polsku. Bojuje především za nezávislost státního zastupitelství. Kvůli svému angažování byla Wrzoseková již jednou přeložena. Podala stížnost ve věci hackerského útoku, ale státní zastupitelství řízení odmítlo zahájit. Důvodem mělo být, že Wrzoseková nechtěla vydat svůj mobilní telefon. Prokurátorka však sdělila médiím, že by zařízení dala k dispozici, jakmile by bylo zahájeno vyšetřování. Deník Wyborcza odkazuje na dřívější případy, kdy zmizely důkazy.
Donald Tusk nyní v úterý prohlásil, že jeho strana Občanská platforma požádá o zřízení vyšetřovací komise, která by objasnila používání softwaru Pegasus. Mluvčí vlády Piotr Müller reagoval, že pro vznik takové komise nevidí důvod. Kdo má pochybnosti, měl by se podle něj obrátit na státní zastupitelství.
O nákupu nevěděli ani poslanci
Již dříve předal jeden z opozičních poslanců deníku Wyborcza dokument Účetního dvora, který ukazuje, jak proběhl v roce 2017 nákup Pegasu za přibližně 5,4 milionu eur, v přepočtu 140 milionů korun.
Podle dokumentu bylo jeho pořízení pro tajnou službu neoprávněně uhrazeno z nesprávné pokladny. Především však byl nákup zřejmě záměrně utajen před poslanci a státními úředníky. Schválili ho, aniž by věděli, jak bude používaný. Zajímavě zní také název fondu, jehož prostřednictvím byl nákup proveden: Pomoc obětem a boj proti následkům trestné činnosti.
