Přes čtyři pětiny lidí je spokojených se zavedením přímé volby prezidenta v České republice, vyplývá to z exkluzivního průzkumu, který pro CNN Prima NEWS zpracovala společnost STEM. Rozdíl mezi názorem žen a mužů je v tomto ohledu minimální. Menší odchylky nalezneme mezi názory věkových skupin, kdy s přímou volbou mají problém nejčastěji mladší respondenti. Nejvýraznější odlišnosti jsou ve srovnání podle vzdělání – více než čtvrtina vysokoškoláků si přímou volbu hlavy státu nepřeje.
Z průzkumu vyplývá, že 82 procent lidí je s přímou volbou prezidenta spokojených. Polovina dotazovaných k ní dokonce nemá žádné výhrady. Jen šest procent respondentů současný způsob volby naprosto odmítá, dvakrát tolik lidí s ním „spíše nesouhlasí“.
Evropské volby
Muži a ženy mají na věc téměř shodný názor, ve svých odpovědích se rozcházejí pouze v rámci nízkých jednotek procent. Struktura odpovědí má podobné rozložení i při rozdělení respondentů do věkových skupin. Výrazněji vybočuje pouze kategorie nejmladších, od 18 do 29 let. 22 procent mladých lidí s volbou nesouhlasí, šest procent silně. Oproti tomu u ostatních skupin se jedná o 17 až 18 procent nespokojených, s pěti až sedmi procenty jednoznačných odpůrců.
Nejvýraznější trend můžeme pozorovat u vývoje odpovědí v závislosti na vzdělání. Nejkladnější postoj k přímé volbě prezidenta mají jedinci se základním či středoškolským vzděláním bez maturity: 84 procent z nich ji podporuje, 56 procent bez výhrad.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Podrobné zpravodajství z parlamentních voleb
Silná podpora u lidí s maturitou klesá o osm procentních bodů. I tato skupina je však celkově se způsobem volby spokojená z 83 procent. Nejsilnější nesouhlas vyjadřují vysokoškolsky vzdělaní lidé. Systém přímé volby se nezamlouvá 26 procentům z nich. Žádné výhrady k ní pak nemá pouze 41 procent lidí s vysokoškolským titulem.
Byla to chyba, litují politici zavedení přímé volby
Zatímco si široká veřejnost pochvaluje možnost přímé volby hlavy státu, ne všichni jsou s takovou možností spokojení. Popel na hlavu si sypou dokonce politici, kteří pro přímé hlasování sami v minulosti zvedli ruku.
Lítost dát novému systému volby zelenou vyjádřil již několikrát někdejší ministr financí a bývalý šéf TOP 09 Miroslav Kalousek. Své pochyby vyjádřil už v roce 2012. „Já říkám, že zpytuji-li své svědomí, jsou dvě hlasování, která jednou pánubohu nezodpovím, až před ním budu stát: hlasování o zřízení krajů a hlasování o přímé volbě prezidenta,“ řekl tehdy Kalousek.
Podobnou optikou se na přímou volbu prezidenta dívá také dlouholetý poslanec občanských demokratů Marek Benda. „Moje hlasování pro přímou volbu prezidenta, to přiznávám, byla největší politická chyba, kterou jsem kdy udělal,“ řekl v červencové Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS.
Podle politického komentátora Lukáše Jelínka je česká prezidentská volba „kočkopsem“, změna ústavy ale podle něj není možná bez úpravy dalších návazností. „Nemyslím si, že by přímá volba organicky zapadla do našeho volebního systému. Šli jsme určitou cestou stavění ústavních institucí a přímá volba do toho vklouzla pouze jako snaha politiků částečně se zalíbit občanům, částečně je vtáhnout do politického dění,“ rozvedl svůj názor na CNN Prima NEWS.
