Už od pátku, kdy ministr zemědělství pozastavil plošnou aplikaci jedu proti hrabošům, všichni očekávali, jaké výsledky přinese pondělní schůzka. Zástupci ministerstev, ale i ochránců zvířat a zemědělců se dvě a půl hodiny bavili o tom, jak dál postupovat v případě kalamity způsobené přemnoženým hrabošem.
Už od pátku, kdy ministr zemědělství pozastavil plošnou aplikaci jedu proti hrabošům, všichni očekávali, jaké výsledky přinese pondělní schůzka. Zástupci ministerstev, ale i ochránců zvířat a zemědělců se dvě a půl hodiny bavili o tom, jak dál postupovat v případě kalamity způsobené přemnoženým hrabošem.
„Dlouhodobá prevence a integrovaná ochrana, jejíž částí může být i rozumné použití chemie – v tomto případě ovšem do děr, což je minimalizace negativních dopadů na biodiverzitu i na člověka,“ uvedl po dnešní schůzi odborníků a zástupců zainteresovaných organizací Vladimír Dolejský, náměstek ministra pro životní prostředí k tomu, jaké jsou alternativy plošného trávení hrabošů. Právě MŽP se zasadilo o pozastavení plošné aplikace, ke kterému došlo minulý týden.
S tím, že jde o „menší zlo“ souhlasil i ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek. „Výsledek je z pohledu ochrany přírody, byť ne 100% dobrým, nejlepší by byla neaplikace žádných jedů do prostředí, nicméně aplikace do nor je zřejmě tím přijatelným kompromisem.“
Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR řekl, že ho mrzelo, že se celá diskuze točila jen kolem chemických opatření. „Nediskutovalo se tam o těch dalších možnostech, které by se měly v přírodě používat,“ řekl po skončení téměř tříhodinové schůze.
Kdo naopak ze schůzky odešel podle svých slov zklamaný, byl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. „Odcházím s tím, že nevím, co mám říct zemědělcům. V podstatě jsme jim řekli – vaše problémy nás nezajímají.“ Více od chůze čekal i mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Biofarmy bez jedů
V reakci na plošnou aplikaci rodenticidu vydala tiskovou zprávu Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství, ve které uvádí, nakolik se „hraboší kalamita“ dotkla těch, kteří jedy na polích nepoužívají. V okresech, kde měla být aplikace jedu povolena, je 2 765 ekologických zemědělců, kteří zde hospodaří na 334 tisících hektarech půdy.
„Ekologičtí zemědělci se namísto jedů proti škůdcům chrání tím, že na svoji půdu přitahují dravce, sovy a jiné přirozené predátory. Rozmisťují například berličky, ze kterých draví ptáci loví svoji kořist. Také udržují krajinné prvky jako remízky a meze, které slouží coby přirozená útočiště pro predátory. Přesto ani jejich pole nebyla kalamity hrabošů ušetřena, míra intenzity je ale různá.“
Podle Martina Hutaře ze zemědělského podniku VH Agroton, který hospodaří na 368 hektarech orné půdy v okrese Břeclav, k závažným škodám kvůli hrabošům nedošlo. A to i přesto, že jde o jednu z oblastí, kterých se kalamita týká.
„Vojtěšku nepěstujeme jako hlavní plodinu, ale využíváme jí k regulaci plevelů, zejména pcháče. Letos jsme ji sekali již dvakrát a v současné době je poškozená na zhruba deseti procentech plochy, kde se dají vidět požery v kruzích. Ztráta by pro nás byla, kdybychom ji museli zaorat, ale situaci myslím zvládneme, protože ji pěstujeme na větších plochách.“
A jak vypadá ekologické zemědělství v praxi? „Máme zaseté meziplodiny a před setím jsme diskovali, což vývoj hraboše částečně zpomalilo. K ochraně také přispívá to, že pravidelně ořeme na všech plochách, na podzim instalujeme do sadů bidýlka pro dravce, aby autoregulace probíhala i přes zimu, pěstujeme dostatek víceletých pícnin, děláme podsevy, meziplodiny, ozimé směsky – prostě se snažíme mít pokrytou půdu celý rok, takže je dost i pro hraboše a ztráty na hlavních plodinách nejsou významné. Uvědomujeme si, že hraboš je součást agroekosystému – nory slouží k intenzivnímu jímáni vody, prokypřuje půdu, zapravuje organickou hmotu do půdy, a tak má v něm svou roli."
Menší a členitá pole, remízky, meze - to je nedílná součást ekologického zemědělství.
