Putinův tajný plán „Noemova archa“: Když Rusko prohraje, uteče na exotický ostrov
Ruský prezident Vladimir Putin má plán na útěk ze země. Jmenuje se Noemova archa. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho nejbližší okolí už mají vypracovaný plán co dělat, kdyby se Rusové proti němu vzbouřili a svrhli jej. Následoval by rychlý úprk z domoviny a dožití v exotickém ráji v zámoří. Podle jeho bývalého spolupracovníka má totiž Putin zajištěný ostrov u pobřeží Venezuely. Zde by tak současný ruský prezident mohl trávit odpočinek.
S informací o Putinově úkrytu, který je v podstatě rájem, přišel na sociální síti Telegram Abbas Galjamov, který v minulosti pro ruskou hlavu státu připravoval jeho projevy. K Putinovi tak měl velmi blízko. Nyní tvrdí, že od zdroje z prezidentova okolí ví o plánu, který nese příznačný název „Noemova archa“.
Válka na Ukrajině
„Jak název nasvědčuje, jde o hledání nové země, do které by mohl jít v případě, že to v domovině bude naprosto nehostinné. Vládcovo okolí nevyloučilo, že (Putin) může prohrát válku, že může být zbaven moci, a tak by ho museli urgentně evakuovat,“ napsal na Telegram Galjamov.
Původně se mělo zvažovat, že Putinovým útočištěm by se stala Čína. Později se však od tohoto nápadu údajně upustilo, protože se Kreml obával, že by Peking mohl v rámci obchodů a jednání se Západem nechat ruského mocnáře napospas. Problémem by navíc bylo, že čínská mentalita je nastavená tak, že poražení v ní nejsou příliš vážení.
Galjamov tak tvrdí, že po Číně se začalo okamžitě uvažovat o Latinské Americe, konkrétně o Argentině nebo Venezuele. Putinův bývalý spolupracovník dodává, že aktuálně se zástupci Kremlu rozhodli zaměřit na druhou jmenovanou zemi.
Ostrovní ráj jako exilové sídlo?
Na Telegramu se rovněž šíří spekulace, že vysoce postavení funkcionáři Kremlu právě ve Venezuele koupili nemovitost, která by mohla být použita jako Putinovo útočiště v exilu. Sídlo se má konkrétně nacházet na ostrově Margarita. Ten je největším ostrovem, který Venezuele náleží, a nachází se kousek severně od pobřeží.
Galjamov na sociální síti doplnil, že už jen informace o evakuačním plánu Putina je „dost k pochopení, že když (Rusové) říkají, že ‚vše jde podle plánu‘, tak je na místě se ptát, kterého plánu, neboť jich Kreml má očividně více“.
Kromě Venezuely však ruští představitelé mají hledat i další možnosti. Údajně se tak aktivně snaží zjistit co nejvíce informací také o možném pobytu v Ekvádoru, zmiňované Argentině a možností je prý i Paraguay. Samotná Venezuela a prezident Nicolás Maduro se řadí k Putinovým spojencům.
Exil v zahraničí není pro svržené autoritářské vládce žádnou výjimkou. Podobně dožil i třeba bývalý prezident Ugandy Idi Amin, kterému se pro jeho brutalitu a masakrování jeho vlastního obyvatelstva přezdívalo „Řezník z Kampaly“. Když prohrál válku se sousední Tanzanií, rozhodl se utéct. Nejprve do Libye, později do Saúdské Arábie, kde žil až do své smrti v roce 2003.
Válka se pro Rusko nevyvíjí dobře
Ruská invaze na Ukrajinu se vůbec nevyvíjí dle Putinova plánu. Z původně několikadenní „speciální vojenské operace“, jak Kreml válku nazývá, se vyklubalo už téměř desetiměsíční tažení, ve kterém jsou navíc Rusové na mnoha místech na ústupu. Ukrajinci se po několik měsíců bránili ruskému náporu a před několika týdny přešli do protiofenzivy, jejímž výsledkem je osvobození části obsazeného území. Aktuálně probíhají velmi těžké boje u Bachmutu, kde se fronta příliš nehýbe.
Putin se vývoj války snažil ovlivnit mobilizací mužů, kteří mají vojenskou zkušenost nebo slouží v aktivní záloze. Jeho ministr obrany Sergej Šojgu tvrdil, že armáda takto získá až 300 tisíc nových vojáků. Na mnoha místech Ruské federace, zejména pak v její asijské části, však verbíři brali takřka každého muže, na kterého narazili.
Z fronty přichází zprávy, že noví rekruti nejsou příliš dobrým materiálem, který by měl nahradit padlé zkušené vojáky. Kupříkladu žoldnéři z Vagnerovy skupiny, kterou ovládá Putinův spojenec Jevgenij Prigožin, začali do svých řad brát i trestance z ruských věznic. Za službu na Ukrajině jim slíbili svobodu a to i za nejtěžší zločiny, včetně vražd.
Putinovu mobilizaci navíc mnozí Rusové přijali s odporem. Někteří vyšli do ulic protestovat, ale policisté tyto akce násilně potlačili. Celé rodiny navíc houfně začaly prchat z Ruska, na hranicích například s Gruzií i dalšími zeměmi se tvořily velké fronty. Odhaduje se, že z Ruska takto prchly statisíce lidí.
Čtěte také
Věnuje se převážně zahraniční politické scéně, konkrétně USA a válce na Ukrajině. Nenechává ho chladným ani domácí politika, akcentuje témata spojená s naším resortem zahraničí. Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS. (Tomas.Kacmar@iprima.cz)
