Vůně čokolády byla v Děčíně cítit už od poloviny 19. století, kdy tu otevřeli první čokoládovnu. A o skoro 50 let později otevřeli druhou – pro mnohé známou pod jménem Diana. Ta ale v roce 1996 ukončila provoz. Před 16 lety se rozhodl na tradici čokoládovnictví ve městě navázat Jaroslav Vaňkát.
Některé recepty pocházejí z původních receptur, jiné si v čokoládovně Jaroslava Vaňkáta upravili. „Já jsem se k tomu dostal díky tomu, že jsem pracoval ve firmě, kde jsme vyráběli formy pro ty čokolády a dělali jsme i čokoládnický stroje,“ vzpomíná na začátky Jaroslav Vaňkát, majitel společnosti.
Čokoládoví mistři vymizeli
Původem vyučený strojař se výrobu čokoládových pralinek učil od mistrů v oboru – bývalých zaměstnanců čokoládovny Diana. Teď už by, jak sám říká, neměl ke komu zajít. Čokoládoví mistři totiž z Čech prakticky vymizeli. „Ti lidi zestárli a tím, že tu nebyly malé čokoládovny, tak to neměli komu předávat. S manželkou nás to učil pan Jeřábek, což byl hlavní technolog, který v tom procesu čokolády byl, neřeknu-li celý život, tak většinu života.“
Vyrábět čokoládu rozhodně není tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Je potřeba dodržovat přísné postupy a samozřejmě používat kvalitní přísady. A jak takovou čokoládu poznáte? Jednoduše, radí sám Jaroslav Vaňkát: „Ve finále má být čokoláda lesklá a když ji zlomíte, má křupnout.“
Staletá historie významných podnikatelů na jednom místě. Ponořte se do Muzea rodiny Škodů
Muzeum rodiny Škodů najdete nedaleko Mlýnské strouhy v historickém centru Plzně. Trefíte sem snadno, nachází se totiž v budově Vodárenské „Černé“ věže v Pražské ulici. Expozice je věnovaná zakladateli Škodových závodů Emilu Škodovi a jeho strýci Josefu Tomáši Škodovi, který ho v začátcích podnikání finančně podporoval.
Co asi málokdo ví, je, že čokoláda pak ještě 24 hodin takzvaně zraje. Během této doby se veškeré chutě správně propojí.
A jak se tedy čokoláda vyrábí? Přesný recept nám samozřejmě majitel prozradit nechtěl – to je firemní tajemství. Ukázal nám ale, jak vznikají takové čokoládové pralinky. „Kolegyně vezme formu, naplní ji. Setře přebytečnou čokoládu. Pustíme si na chvilinku vibraci, vyvibruje bublinky. Teď otočit a ještě do toho bouchnout... Výborně! A takhle vzniknou hotové skořápky,“ popisuje výrobu mistr.
Ty se dají na 15 minut do lednice ztuhnout a pak se plní krémem. Těch mají v čokoládovně na výběr hned několik. „Máme zhruba 40 druhů bonbonů. Samozřejmě jsou tam čokoládové náplně, oříškové, lanýžové náplně. Vaječný likér děláme. Když je bonbon s náplní správně ztuhlý, jde opět pod čokoládu, která ho uzavře. Pak putuje opět na 15 minut do ledničky a odtud už do vedlejší místnosti, kde se vyklepne z formy a zabalí do krabiček. Tohle všechno v malé rodinné firmě dělá jen pár lidí,“ vypráví Jaroslav Vaňkát.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Pohnutá historie Dolského mlýna: Kvůli natáčení Pyšné princezny filmaři část stavby strhli
Tuny čokoládových dobrot každý rok
„Dohromady nás tady pracuje pět, z toho někteří na částečné úvazky. Ročně zpracujeme zhruba 3,5 tuny čokolády, k tomu nějaké náplně, takže se dá říct, že expedujeme zhruba pět tun čokolády ročně,“ doplňuje majitele Martin Čekal, jednatel.
Veškerá výroba probíhá v čokoládovně od začátku až do konce ručně. „Jak výroba bonbonů, tabulek, tak i pak skládaní do těch bonboniér, všechno je ruční práce,“ dodává jednatel.
Čokoláda z Děčína pak cestuje nejen po celé České republice, ale často i daleko za hranice naší země.
