I na přelomu roku zuří na Ukrajině tvrdé boje. K obzvlášť krvavým střetům mezi ukrajinskou a ruskou armádou dochází na východě země u doněckého Bachmutu. Pozice fronty se však za poslední dobu příliš neposunula. Mnozí si nyní pokládají otázku, jak bude konflikt probíhat během zimních měsíců. Možný scénář popsal ve vysílání CNN Prima NEWS bezpečnostní analytik Martin Svárovský. Podle něj se Ukrajinci chystají na další rozsáhlý protiútok.
„Myslím, že během zimy přijde další velká ukrajinská operace, která bude svým významem srovnatelná s Lymanem, Charkovem nebo Chersonem,“ uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS Martin Svárovský. Připomněl také významné vojenské úspěchy ukrajinské armády z podzimu.
Ukrajinci na začátku září začali překvapivý a velmi účinný protiútok na severovýchodě země, čímž Rusy de facto kompletně vyhnali z Charkovské oblasti. Za pár dnů tak osvobodili tisíce kilometrů čtverečních svého území. Ukrajinské aktivity na jihu země zase vedly na začátku listopadu k vítězství v Chersonu.
Válka na Ukrajině
Od té doby se fronta příliš nepohnula. Přesto ale – především na východě země – dochází k velmi krvavým bitvám.
„Bojuje se kolem Bachmutu či Kreminny. Je ale pravdou, že fronta se nějak zásadněji nepohybuje. To znamená, že Rusové nejsou schopni ofenzivnějších operací. Začíná se ukazovat, že jim dochází i dělostřelecká munice. Nejsou schopni ji v potřebném množství doplňovat a pak distribuovat svým jednotkám,“ popsal průběh konfliktu Svárovský.
Na ruské nedostatky ohledně zásobování upozornil ve vysílání CNN Prima NEWS také analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek: „Skutečně se zdá, že se na bojišti nic neděje, protože se fronta nehýbe. Jenže u Bachmutu Rusové denně ztrácejí stovky vojáků. Připomíná mi to trošku Ludendorffovy ofenzívy za první světové války. Že v Rusku dojde k další vlně mobilizace, bych proto považoval za velmi pravděpodobné. Budou totiž muset kompenzovat své ztráty na bojišti, které jsou v poslední době obrovské.“
Podle Svárovského se nyní další ukrajinský protiútok nachází ve fázi příprav, a to vojenských i diplomatických. „Za diplomatickou přípravu lze počítat například nedávnou cestu prezidenta Volodymyra Zelenského do USA či jednání Kyjeva s dalšími spojenci,“ vysvětlil analytik.
Svárovský rovněž popsal, co všechno musí nastat, aby Ukrajinci mohli operaci spustit: „Kromě koncentrace sil a ještě účinnějšího dělostřeleckého vybavení by Ukrajinci potřebovali v nejlepším případě i tanky, letadla a také příhodnější přírodní podmínky. Na Ukrajině zatím není taková zima, aby půda zmrzla, a umožnila tak nasazení těžké výsadkové techniky. Na to Ukrajinci čekají. Útok by pak mohl být veden ze Záporožské oblasti směrem na jih na Melitopol s cílem rozštípnout ruské síly na dvě části,“ nastínil Svárovský, jak by se mohla vyvíjet situace na bojišti.
