Kovanda o začátku školního roku
Začátek nového školního roku s sebou přináší také zápisy do zájmových kroužků. V dnešní době mnohdy vidíme střety mezi znavenými dětmi a ambiciózními rodiči, kteří si myslí, že čím více kroužků dítě má, tím lépe a všestranněji se rozvíjí. Tento scénář však mnohdy není pravdivý. Co by měli rodiče při výběru kroužku zohlednit? Kdy je pro organizovanou aktivitu vhodný čas, na co si dát pozor a kdy je žádoucí dítě odhlásit a nedoufat v probuzení zájmu? To přiblížila psycholožka Šárka Miková.
Rodiče by si měli v první řadě podle odborníků položit otázku, kdy je vhodné začít se svými potomky navštěvovat nějaký kroužek. V poslední době je například poměrně moderní, že některé aktivity rodiče s dětmi provozují již v kojeneckém věku.
ČTĚTE TAKÉ: Od září už jen off-line. Vsetín zakázal ve školách mobily. Není to vhodné, zní z ministerstva
„V prvních letech života si dítě hlavně potřebuje vytvořit pevnou citovou vazbu s rodiči a trávit čas volnou hrou v podnětném prostředí, aby získávalo co nejvíc zkušeností vlastním objevováním. Nepotřebuje pro svůj rozvoj organizované aktivity a skupinové činnosti s jinými dětmi. Prioritou by tedy mělo být společné trávení času a je jedno, zda to bude na kroužku nebo kdekoliv jinde,“ zmiňuje psycholožka Miková v dokumentu, který má redakce k dispozici.
Mnohdy na sebe rodiče sami vyvíjejí tlak tím, že chodí s dítětem na kroužek, aktivita však s potomkem „nefunguje“ tak, jak by si představovali. Dítě například na rozdíl od jiných účastníků svého věku více vyrušuje, neplní zadané úkoly či není schopné se od svého rodiče odpoutat.
„Pocit, že mám nějaké ‚divné dítě‘, když všechny ostatní aktivitu zvládají, nebo že jsem špatný rodič, když nedokážu dítě usměrnit, může způsobit, že na dítě neúměrně tlačíme. A to nejen tím, co mu říkáme, ale i prostřednictvím svých emocí, když jsme na dítě naštvaní,“ podotýká odbornice.
Ačkoliv se rodiče mohou snažit své emoce „maskovat“, stále je mohou na své potomky přenášet. „A protože si s nimi dítě neumí poradit, vyrušuje nebo vzdoruje ještě víc. Začarovaný kruh,“ doplnila.
Trávení času u předškoláků (3-6 let)
Když začnou děti kolem třetího roku chodit do školky, zažívají organizovaný program. Odpoledne by proto měly mít co nejvíc prostoru pro volnou hru, se sourozenci či vrstevníky, případně dělat praktické činnosti se svými rodiči – pomáhat při vaření, úklidu, ale klidně i kreativně tvořit, pokud k tomu tíhnou. Pokud na nějaký kroužek předškolní dítě chodí, musí podle Mikové rodiče počítat s tím, že se mu tam nemusí líbit.
„Dítě ve věku mezi pěti a šesti lety ještě není emocionálně dost stabilní a silné snášet nepříjemnosti, které ho v kroužku mohou potkat. Neumí dostatečně dobře ovládat své emoce a ani se nechat ovlivnit našimi logickými argumenty, proč je dobré do kroužku dál chodit,“ vysvětluje psycholožka.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Jak začít školní rok bez stresu? Psycholožka radí, za co děti chválit i jak je motivovat
Snadno se tak může stát, že dítěti nebude vyhovovat vedoucí kroužku, aktivity ho nebudou bavit nebo si nesedne s vrstevníky, kteří s ním kroužek navštěvují. „Pokud k takové nespokojenosti u dítěte dojde, měli bychom ji brát vážně a neposuzovat důvody dítěte ze svého úhlu pohledu,“ radí Miková.
Zájmové kroužky u školáků (6-10 let)
Jestliže dítě nastupuje do 1. třídy, raději buďte podle psycholožky s kroužky zpočátku opatrní.
„Nemůžeme podceňovat, jak náročná může pro dítě být role školáka. I u starších dětí bychom měli brát v úvahu, že určité typy osobnosti mohou být z dopoledne ve škole – kde musí fungovat v rámci určitých pravidel, řádu a zároveň být v kontaktu s velkým množstvím lidí – velmi vyčerpané. Odpoledne v družině tuto sociální únavu neodstraní, právě naopak,“ zdůrazňuje Miková.
Pro CNN Prima NEWS doplnila, že nelze ani přesně určit počet kroužků, který je dítě schopné zvládat. „Záleží velmi na osobnosti dítěte a typu kroužku,“ podotkla.
Pokud má vyčerpané dítě z družiny pokračovat v kroužku, může být extrémně přetížené. Vždy ale záleží i na tom, o jakou aktivitu se jedná. „Hra na nástroj v ZUŠ nemusí vadit, protože je to individuální záležitost, zatímco pohybové hry, kde je hluk a mnoho interakcí, ano,“ uvedla pro redakci. Rodiče podle odbornice navíc nemohou vycházet ze zkušeností se starším sourozencem nebo dítětem kamarádky – mohou být úplně jiné typy osobnosti.
Určité typy dětí totiž interakce s jinými a spousta nových podnětů nabíjí a několik kroužků týdně v pohodě zvládají. „To, co ale může i takovým dětem chybět, je nestrukturovaný, neorganizovaný čas, ve kterém ‚nic nemusí‘. Potřeba takového času je velmi individuální, ale určitě alespoň dvě odpoledne v týdnu jsou důležitá – a k tomu volná sobota nebo neděle,“ radí Miková.
Právě o víkendu však mají někteří rodiče pocit, že je potřeba zažívat něco společně jako rodina, a plánují různé výlety, návštěvy muzeí nebo příbuzných. Navíc, některé děti, které dělají nějaký organizovaný sport, mívají o víkendu zápasy či závody.
„I když takové aktivity dítě baví, neorganizovaný čas, kdy mohou zůstat do oběda v pyžamu, jen tak lelkovat nebo si hrát volně podle vlastní volby, jim velmi chybí pro regeneraci jejich mozku,“ doplňuje.
Kdy snahu o kroužek vzdát?
Ve spojení s volnočasovými aktivitami se nabízí také otázka, kdy vyhovět dítěti a z kroužku ho odhlásit. Podle Mikové by rodiče měli vydržet – dítě se potřebuje učit zvládat i frustrace a pracovat se svými negativními emocemi. Je ale otázka, kdy je stres, který přitom prožívá, na takové úrovni, že zvyšuje odolnost dítěte, a kdy už tomu tak není. A to je velmi individuální, záleží na věku dítěte a především na typu jeho osobnosti.
ČTĚTE TAKÉ: Hudba nezná hranic, říká Pokáč o spojení se Znesnáze. Do sbírky na pomoc dětem vloží miliony
„Mnohé děti si na nové prostředí a lidi zvykají déle a mohou mít tendenci raději ‚utéct‘, než by se s nepříjemnými pocity učily vyrovnávat. Pak je na rodičích, aby v tom dítě nenechali samotné. Aby mu poskytli podporu – dopředu se snažili zjistit maximum informací, které dítě uklidní, aby alespoň částečně vědělo, do čeho jde. Případně na první schůzce byli s ním,“ doporučuje psycholožka.
V rozhodnutí rodičům pomůže znát typ osobnosti dítěte
Jestliže je ze začátku dítě v kroužku nespokojené, něco vázne, pomocníkem může být znalost jeho osobnostního typu. „I v kroužku je totiž důležité, aby dítě mělo naplněné takzvané vrozené potřeby, v nichž se jednotlivé typy osobnosti liší. Zjednodušeně můžeme 16 osobností dle Teorie typů shluknout do čtyř skupin právě podle podobných potřeb,“ vysvětluje Miková.
- Typy s vrozenými potřebami teď a tady, svoboda a okamžitý dopad
Děti s tímto typem osobnosti potřebují mít v rámci kroužku určitou míru volnosti, pohybu a prostor pro zapojení všech smyslů. Jsou to skvělí parťáci, kteří se nadchnou pro každou legraci a dobrodružství, ale nevyhovují jim statické činnosti a organizace, kterou má pevně v rukou autorita.
- Děti s vrozenými potřebami stabilita, předvídatelnost a spolehlivost
Těmto dětem naopak vyhovuje, když má vedoucí kroužku organizaci pevně v rukou a ony přesně vědí, co se očekává. Logicky jim pak vadí, když je vedení kroužku příliš chaotické, nedodržují se pravidla a stanovené časy.
- Děti s vrozenými potřebami rozumět a prověřovat, kompetentnost a zdokonalování
Tyto děti ocení, když jsou činnosti v kroužku pro ně určitou výzvou. Takovou, kterou jsou schopny zvládnout, aby si mohly potvrzovat, jak jsou kompetentní a schopné. Vyhovuje jim, pokud jsou v kroužku se staršími dětmi, které pro ně mohou být zdrojem nových informací i inspirací k rozvoji nových dovedností.
Vadí jim však, jestliže je vedoucí kroužku v jejich očích nekompetentní, tedy neumí děti motivovat a není znalý ve svém oboru. Nejhorší pro ně je, když vedoucí kroužku kritizuje nebo podceňuje schopnosti dítěte tím, že mu až příliš pomáhá a nenechá ho, aby si na věci přicházelo samo.
- Děti s vrozenými potřebami hlubší smysl, jedinečnost a harmonie
Pro děti s tímto typem osobnosti je v kroužku důležitá atmosféra přijetí, kdy cítí, že jsou pro vedoucího něčím jedinečné, že si k nim vytvoří osobní vztah. Důležité také je, aby vedl děti ke spolupráci, nikoliv přehnanému soupeření, a aby děti měly možnost uplatnit svou kreativitu.
Když se nepříjemné pocity objeví na kroužku později…
Pokud nastane nějaký problém s návštěvou kroužku až po nějaké době, je potřeba citlivě zjistit, co se děje, jaký má dítě důvod k jeho zrušení.
ČTĚTE TAKÉ: Děti jsou v chronické spánkové deprivaci, říká psycholog Ptáček. Mozek potřebuje i lelkovat
„Zkuste na dítě netlačit a nepřesvědčovat ho, že je všechno v pořádku, aniž by vám stačilo sdělit důvod, proč už nechce do kroužku chodit. Pokuste se být v klidu a bez vlastních emocí a tlaku nechat dítě mluvit. Žádný z důvodů nerozporujte, ale spíš se dál doptávejte, abyste odhalili skutečnou příčinu. Zároveň ale berte v potaz, že pro některé děti je velmi obtížné své pocity popisovat, takže je možné je navádět otázkami. Ale ne tak, abychom je manipulovali k nám vyhovující odpovědi,“ radí odbornice.
Může se ukázat, že se k sobě děti nechovají hezky, což může některé z nich trápit, a proto chtějí odejít. Jedná-li se o sportovní kroužek, může se ukázat, že dítěti vadí přístup trenéra – je například příliš drsný. Může se ale také ukázat, že dítěti nevyhovuje kolektivní sport a lepší bude individuální, nebo naopak.
„Pokud není důvod pro odchod z kroužku nějak závažný – a to je potřeba vyhodnotit velmi individuálně – můžeme zkusit trvat na tom, že se dítě rozhodlo do kroužku chodit, takže to zkusí vydržet alespoň do pololetí, protože kroužky nejsou zadarmo. To může ale fungovat až u starších dětí, které jsme opravdu nechali o docházce do kroužku rozhodnout, ideálně po té, co si ho vyzkoušely jinak nemohly vědět, do čeho jdou a zda jim kroužek bude vyhovovat,“ dodává Miková.
Jak dítě motivovat? Jděte vzorem
Ve spojitosti s volnočasovými aktivitami dětí se v posledních letech stále častěji hovoří také o nedostatku pohybu. Dle posledních průzkumů trpí nadváhou či obezitou až 60 procent dospělé populace v Česku, a problémy s váhou se týkají stále většího počtu dětí v mladším školním věku a předškoláků.
Miková připomíná, že cvičení má mnoho dalších benefitů pro vývoj dětského mozku: podněcuje růst a vzájemné propojování mozkových buněk, zvyšuje soustředění a seberegulaci. Podle doporučení WHO by měli mít školáci hodinu intenzivního pohybu denně.
„Jak ale vyplynulo ze studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) z roku 2023, toho v České republice dosahuje méně než 20 procent školáků ve věku 11 až 15 let. Organizovaným sportům se sice věnuje 66 procent školáků, ti však trénují dvakrát či třikrát týdně a jinak pohyb nemají. Navíc, pět procent dětí vůbec nechodí na tělocvik, částečně je osvobozeno třináct procent,“ líčí pro CNN Prima NEWS psycholožka.
Domnívá se tak, že samotné chození do sportovního kroužku jednou či dvakrát týdně problémy s nedostatkem pohybu u dětí nevyřeší. Přesto je vhodné k těmto aktivitám nejmenší vést.
„Pohyb se vytrácí z běžného života: chybí neorganizované hraní venku u menších dětí nebo aktivní doprava – třeba chůze, kolo – do školy či do kroužků. Mnoho rodičů děti do školy a ze školy vozí, i když by mohly jít samy pěšky. A většina dětí by to zvládla už od 1. nebo 2. třídy,“ podotýká odbornice.
A co nejvíc motivuje děti ke sportu? „Když sportují sami rodiče. Když je odmala pohyb součástí života rodiny: chodí se na dlouhé procházky, jezdí na kole, v zimě se lyžuje a bruslí, v létě plave. Když jsou rodiče sami sportovně aktivní a dítě to vidí, bere to jako přirozenou součást života,“ doplnila.
