Souhrn dění na Ukrajině (27.3.)
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poprvé poskytl rozhovor ruským médiím. Odmítl v něm tvrzení Moskvy, že se Kyjev údajně jako první „chystal zaútočit na separatisty ovládnuté části ukrajinského Donbasu“ a znovu vyjádřil svou ochotu setkat se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v zájmu ukončení války a co nejmenšího počtu obětí. Kyjev je podle něj připraven jednat i o neutrálním a bezjaderném postavení země za podmínky skutečných bezpečnostních záruk.
Zelenskyj tvrzení Moskvy o „chystaném útoku na separatisty v Donbasu“ označil za lživé. Moskva existencí údajného dokumentu o přípravách ukrajinského útoku odůvodňuje rozpoutání války proti Ukrajině. Zopakoval, že je ochotný sejít se s Putinem, aby ukončil válku, kvůli které stále narůstají čísla obětí. Dodal však, že se musí jednat o území mimo Ukrajinu, Bělorusko nebo Rusko.
Válka na Ukrajině
K tragédii – tedy k ruské válce proti Ukrajině – podle Zelenského došlo proto, že Kreml nevnímá Ukrajinu jako samostatný stát, ale jako součást většího celku, v jehož čele se vidí ruský prezident Vladimir Putin.
O demilitarizaci a „denacifikaci“ Ukrajiny, jak hlásá Putin, se podle Zelenského vůbec nejedná a není ani jasné, co termín přesně znamená. Ukrajina je však podle něj připravena jednat o své neutralitě, bezjaderném postavení a bezpečnostních zárukách. „Ale ty nesmí skončit jen na papíře jako Budapešťské memorandum, kterým se Ukrajina vzdala jaderných zbraní výměnou za bezpečnostní záruky Británie, Ruska a USA,“ sdělil.
Ruští vojáci se musí stáhnout
„Jsme ochotni na to přistoupit. To je hlavní bod. A byl to první zásadní bod pro Rusko. Pokud si pamatuji, kvůli tomu válku začala,“ řekl Zelenskyj. Zároveň zdůraznil, že případnou dohodu by schvalovali Ukrajinci v referendu, které by se mohlo uskutečnit jedině po stažení cizích vojsk ze země.
„Referendum není možné za přítomnosti cizích vojsk. Nikdy nikdo neuzná výsledky referenda, pokud se na území státu nacházejí vojska či nezákonná ozbrojená uskupení nebo jednotky jiné země bez právního základu. To není možné. To je to, co bylo na Krymu,“ řekl s narážkou na „schválení“ anexe ukrajinského poloostrova v hlasování uspořádaném pod zbraněmi ruských vojsk na Krymu. Pořádat takové nelegitimní referendum, které nikdo neuzná, nemá podle prezidenta smysl.
„Jedině lid může schválit rozhodnutí, jaké bude postavení země a jeho záruky,“ pokračoval. Odhadl, že plebiscit by se mohl uskutečnit do několika měsíců, ale změna ústavy, ve které je nyní zakotveno směřování Ukrajiny do Severoatlantické aliance, zabere ‚přinejmenším rok“.
Podle Zelenského je proto zapotřebí, aby ruská strana do jednání zapojila právníky nebo „alespoň lidi s právnickým vzděláním, ne pouze vojáky”. V prvním rozhovoru ruským médiím Zelenskyj zdůraznil, že se až do ruského vpádu snažil hledat a najít cesty k soužití obou zemí.
Zelenskyj připustil, že nelze Rusko přimět, aby se stáhlo ze všech ukrajinských území, včetně Donbasu a anektovaného Krymu. Uvědomuje si prý, že „by to vedlo ke třetí světové válce“. Proto je ochoten přistoupit na kompromis, aby se ruská vojska vrátila do pozic, v jakých byla před invazí z 24. února.
Vojákům v Mariupolu dal na výběr
„Vraťte se tam, odkud to vše začalo, a tam se pokusíme vyřešit složitý problém Donbasu,“ řekl v narážce na východoukrajinský region, který od jara 2014 částečně ovládli proruští separatisté. Nezávislost jejich samozvaných republik Moskva uznala krátce před zahájením útoku.
Ukrajinský prezident v rozhovoru poukázal na otřesnou situaci v obklíčeném Mariupolu, který stále brání ukrajinské síly. Zůstává prý s těmito obránci města ve spojení. „Říkám jim, že vše chápu, chlapci, určitě se do Mariupolu vrátíme. Ale jestli cítíte, že tam musíte být, a cítíte, že tak je to správné a že můžete přežít, udělejte to,“ řekl s tím, že dal tamním vojákům právo si vybrat, ale ti mu odpověděli, že nemohou opustit město, opustit raněné ani své mrtvé.
„Abychom se pochopili: leží tam zkrátka mrtví na cestách, na chodnících. Prostě leží mrtví a nikdo je neodklízí – ruské vojáky ani ukrajinské občany. Jsou jich hromady. Chybí mi správný výraz,“ dodal Zelenskyj.
Ruští cenzoři se snažili zveřejnění rozhovoru zabránit
Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor se v neděli bez uvedení důvodů snažil publikaci tohoto rozhovoru skupiny ruských novinářů s ukrajinským prezidentem i videozáznamu jejich diskuse snažil zabránit. Své varování zveřejnil na sociální síti.
„Řada ruských médií, včetně médií plnících funkci zahraničního agenta, udělala rozhovor s ukrajinským prezidentem Zelenským. Roskomnadzor varuje ruská média, že je nezbytné, aby se zřekla zveřejnění tohoto rozhovoru, uvedl úřad. Zahájil prý kontrolu dotyčných médií, aby stanovil míru jejich odpovědnosti a rozhodl o příslušných odvetných opatřeních. Web Meduza.io rozhovor přesto zveřejnil.
Rozhovor vedli šéfredaktor webu Meduza Ivan Kopakov, šéfredaktor nezávislé televize Dožď Tichon Dzjadko, spisovatel a publicista Michail Zygar a zpravodaj listu Kommersant Vladimir Solovjov,
