životní úroveň

Jedno desetistupňové pivo přišlo v roce 1955 na 1,40 koruny. Za 15 korun se v té době dalo vykouřit 93 cigaret nebo v hostinci vypít 10 velkých piv plus jedno malé. A 15 korun měsíčně v té době vybíral i stát od majitelů televizorů, koncesionářský poplatek platíme již 70 let. Při průměrné hrubé měsíční mzdě 1 192 korun to v roce 1955 nebyly malé peníze, třeba v zemědělství (JZD) se měsíční průměr vyšplhal jen na 800 korun. Ne každému Čechoslovákovi se proto chtělo za vysílání platit. Zásadní rozdíl oproti současnosti přitom byl v tom, že za komunismu se dalo dívat pouze na jedinou – Československou – televizi.

Tuzemská ekonomika je na tom lépe než v kritických letech 2022 a 2023, ale venku z černých lesů dosud nejsme. Ve vysílání CNN Prima NEWS to uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Upozornil, že ve společnosti se rozevírají nůžky. Argument přeplněných lyžařských středisek, jejichž fotografie kolovaly o vánočních svátcích – coby důkaz bohaté společnosti – na sítích, považuje Kovanda za klam.

„Nejméně tisíc našich občanů teď žije v České republice,“ odhaduje Mychajlo Kalynyč, starosta obce Horinčovo (Горінчово) v Zakarpatské oblasti. Pod tuto střediskovou vesnici náleží i dalších 15 obcí, ve kterých celkově žije asi 12 tisíc lidí. „Obávám se, že naši uprchlíci se z Česka domů nevrátí ani po válce. Zvykli si na lepší životní podmínky, a pokud vůbec budou uvažovat o návratu, tak až jim doma nabídneme něco srovnatelného. To ale dlouho nebude možné,“ přemítá nešťastný starosta. Migrace totiž výrazně ohrožuje budoucí rozvoj Zakarpatí.

Reportér CNN Prima NEWS navštívil Křišťanovice v okrese Bruntál, kde KSČM v eurovolbách získala 45 procent hlasů, zatímco ANO jen 26. „Komunisty už všichni odepisovali, ale s Kateřinou Konečnou na čele koalice Stačilo! se v příštích volbách stoprocentně vrátíme i do parlamentu,“ věří 46letý Vlastimil Koleňák z Křišťanovic, kde žije 250 lidí. A jeho otec Josef, rovněž volič KSČM, s láskou vzpomíná na minulý režim: „Dělal jsem na státním statku. V neděli jsem se rozhodl oženit a v pondělí už mi vedoucí přidělil třípokojový byt. Jo, tehdy pracující člověk něco znamenal.“

Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK) na sociální síti X zveřejnil video, ve kterém lepí billboard s nápisem „Vítejte v Libereckém kraji, ne na okraji.“ Tím se snažil upozornit návštěvníky tamních hor, že je u nich sice krásně, ale mají také celou řadu problémů, které sami pouze s využitím krajského rozpočtu vyřešit neumí. Předseda poslaneckého klubu Jan Jakob (TOP 09) v pořadu 360° na CNN Prima NEWS v reakci na video poznamenal, že mu videa kolegů z hnutí STAN už příliš vtipná nepřipadají.

Karvinský trafikant Radek Němec souhlasí, že jeho rodiště je nejhorším městem k životu v České republice. „Všude drogy, odpoledne je hlavní třída plná feťáků. S tím souvisí kriminalita, Karviná už není dobrým místem k životu,“ přemítá 57letý živnostník. Z úpadku viní i karvinský magistrát, na radnici se ovšem o městě mluví v superlativech. „V Karviné je všechno, co potřebuji k životu. Nemám, co bych kritizoval,“ tvrdí Jan Šimerda z Kanceláře primátora, přitom průmyslovou aglomeraci zrovna svírá smog. Kdo má blíže pravdě –⁠ trafikant, nebo radnice? Reportér CNN Prima NEWS oslovil i řadu dalších obyvatel města, které prohrálo hitparádu českých měst dle kvality života.

V roce 1989 si Češi mohli za průměrnou mzdu koupit 317 čtvrtek másla, nyní 1029 balení. Přesto se až 47 procent obyvatel České republiky domnívá, že aktuální ceny zboží jsou horší než v roce 1989. Ve skutečnosti je to hlavně optický klam, protože na cenovkách jsou vyšší čísla než před 34 lety. Vzhledem k průměrné hrubé mzdě jsou nyní ceny nižší, mnohdy i několikanásobně, a to téměř u všech potravin anebo elektroniky. Z průzkumu agentury STEM/MARK přesto vyplývá, že každý šestý Čech se domnívá, že se před rokem 1989 měli lidé lépe. Čísla Českého statistického úřadu takový názor nepotvrzují.

Respektovaný ruský politolog Viktor Olevič se navzdory okřikování moderátora a dalších hostů pustil ve státní televizi do popisu kvality ruského života. Prohlásil, že v Evropě je životní standard vyšší než v Rusku. Zmínil přitom přímo i Českou republiku.

Mnohem víc dálnic, rychlejší hospodářský růst, připravovaná síť rychlovlaků, levnější ceny. Proč jsou na tom Poláci lépe než Češi? Ve speciálním vysílání CNN Prima NEWS o tamních parlamentních volbách, které se konají tento víkend, porovnali životní úroveň dvou blízkých národů ekonomové Lukáš Kovanda a Petr Bartoň. Rozevření nůžek mezi nimi podle nich způsobily faktory jako covid, odlišná legislativa, ale i mentalita. Druhý speciál plný aktuálního zpravodajství a analýz k polským volbám CNN Prima NEWS odvysílá v neděli od 20:15 hodin.

Romové v osadách na východním Slovensku se bojí nástupu radikálních stran. Jsou proto odhodlaní jít v sobotu volit. Řekli to reportérovi CNN Prima NEWS Patriku Kaizrovi, který natáčel v několika největších osadách na východě země.

Zlatí komunisti, za nich měli všichni práci a mohli si dovolit byt. Takto nostalgicky někdy Češi hodnotí éru před listopadem 1989. Nemusí jít nutně o ztrátu paměti v tom, jak nízkou životní úroveň státy někdejšího sovětského bloku měly. Totalitní režimy totiž o ekonomické prosperitě jimi ovládaných zemí lžou. A tím víc, čím utuženější zřízení tyto země mají.

Karviná je odnepaměti hornické město. Jenže jeho hornická sláva pomalu vyhasíná, černé uhlí už se tam těží jen v jediné šachtě. Zvládne Karviná nevyhnutelnou transformaci?