Zprávami o Mariupolu Rusko přiznává slabost. S Azovem to nedopadne dobře, obává se Zrno
Výběr redakce
Rusové ohlásili dobytí Mariupolu, na druhou stranu uznali, že ocelárny Azovstal jsou stále pod kontrolou Ukrajinců. Co blokádou zbytku obránců přístavního města Kreml sleduje? I tím se ve vysílání CNN Prima NEWS zabývali Matyáš Zrno a Lukáš Visingr.
„Mariupol je pod kontrolou ozbrojených sil Ruska, Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky,“ ohlásil ve čtvrtek dopoledne ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Poté však vedení Kremlu připustilo, že ocelárny Azovstal náleží stále ukrajinské armádě. Rusko prý celý komplex obklíčilo a na obránce nehodlá dál útočit.
„Sled těch zpráv nedává úplně smysl,“ podivoval se vedoucí zahraniční redakce CNN Prima NEWS Matyáš Zrno. Podle něj Rusové nutně potřebovali ohlásit vítězství i přesto, že Mariupol stále nemají plně pod kontrolou.
„Jde o přiznání slabosti. Zdá se, že Rusové nemají dost sil na to, aby tuhle poslední kapsu ukrajinského odporu obsadili. Potřebují lidi na Donbasu, takže se spokojí s blokací a vyhladověním obránců Azovstalu,“ zmínil Zrno. S tím souhlasil i vojenský analytik Lukáš Visingr.
„Je zřejmé, že Rusové nemají pod kontrolou Azovstal. Nejspíš se rozhodli, že místo dobývání, které by jim přineslo další velké ztráty, ho radši obklíčí. Mohou tak část jednotek, které se účastnily bojů o Mariupol, použít na Donbasu,“ uvedl. Podle něj zbytek ukrajinských vojáků v Mariupolu povede dál partyzánskou válku, která bude ruské armádě působit komplikace.
Válka na Ukrajině
Enormní zájem Rusů o dobytí Mariupolu dle analytiků souvisí s přítomností pluku Azov v této oblasti. Ten totiž Moskva považuje za symbol ukrajinského nacismu. Společně s Azovem ještě východukrajinské město brání zbytky 36. brigády námořní pěchoty.
Prezident Vladimir Putin podle agentury Reuters prohlásil, že Rusko garantuje ušetření životů všech ukrajinských vojáků, kteří mariupolské ocelárny opustí. Šéf Kremlu rovněž slíbil, že s nimi bude zacházeno s respektem a raněným bude poskytnuta lékařská péče. Otázkou však je, zda se těmto zárukám dá věřit.
Masakr válečných zajatců?
„Těžko lze předvídat, jestli Rusko svůj slib dodrží. Jsem dost skeptický. Většina předešlých záruk selhala, protože Rusové stříleli i přes uzavření dohody. Předpokládám, že Azovstal bude vzdorovat dál,“ uvedl Visingr. Podle Zrna by zvlášť opatrní měli být členové pluku Azov.
„U námořních pěšáků se dá očekávat v rámci ruského standardu alespoň míra elementárního slušného zacházení. Příslušníci Azovu tuší, že pro ně by byla pozice zajatců mnohem horší. Zvlášť, když se dostanou do rukou doněckým separatistům, se kterými bojují už od roku 2014,“ upozornil.
V případě, že se Azov vzdá, Zrno od ruské armády očekává zmasakrování těchto vojáků. Rusové by rovněž členy pluku mohli mučit, aby je donutili k falešným a vynuceným přiznáním, která by se hodila pro ruskou propagandu.
Čtěte také
V on-line zpravodajství CNN Prima NEWS začal pracovat v roce 2020. Věnuje se převážně domácí politické scéně. Kromě zpravodajských textů a rozhovorů zpracovává také komentáře nebo glosy. Nenechává ho chladným ani zahraniční politika, akcentuje například dění kolem války na Ukrajině. V případě odlehčenějších témat se věnuje videohrám či houbaření. (Marek.Vesely@iprima.cz)
