Ministerstvo vnitra vypracovalo novelu azylového zákona. Žadatelům o mezinárodní ochranu, kteří spáchají v průběhu řízení zločin, bude moci vnitro azyl neudělit. Takových případů bývá minimum, ministerstvo však doteď tuto možnost nemělo. Novela vznikla na podnět evropské směrnice.
O azyl mohou žádat cizinci, kterým v jejich zemi původu hrozí pronásledování kvůli politickému přesvědčení, rase, náboženské víře, národnosti či příslušnosti ke konkrétní sociální skupině. Právo na azyl je součástí Listiny základních práv a svobod.
Novela zákona má upřesnit některé definice a zakomponovat směrnici EU do národní legislativy. Mimo to ale také zpřísňuje některé podmínky pro udělení azylu. Poslední změna českého azylového zákona proběhla v roce 2015.
V případě, že by žadatel spáchal v průběhu azylového řízení závažný trestný čin, nemusela by mu ČR udělit ochranu. V současnosti tak ministerstvo učinit musí a až následně zahajuje případné řízení o odebrání azylu, které se může protáhnout až na několik let.
Pokud žadatel splňuje všechny podmínky, Ministerstvo vnitra mu musí ze zákona udělit azyl i v případě, že by v průběhu řízení spáchal zločin. Pokud by parlament schválil novelu, ministerstvo by takové osobě ochranu nedalo a udělilo by mu pouze potvrzení o strpění.
Institut strpění by legalizoval pobyt cizince, který spáchal zločin, i poté, co by si odpykal případný trest. S ohledem na mezinárodní právo zde smí přebývat do té doby, než bude situace v jeho zemi bezpečná k deportaci.
Cizinec by měl nejnižší možná práva a musel by pravidelně docházet na ministerstvo vnitra. Jakmile by osobu bylo možné podle mezinárodního práva deportovat, ministerstvo by mu neproudloužilo potvrzení o strpění a mohlo ho vystěhovat.
Uprchlíka nemůže ČR vzhledem k mezinárodním smlouvám deportovat dříve, než je v jeho zemi bezpečno. Rozdílem však je, že by nově nemusela s cizincem, který spáchal zločin, vést dlouholeté řízení o odebrání azylu. Nemusí ho totiž takové osobě udělit vůbec.
Zatímco azylant má plná práva vycházející z mezinárodní ochrany, cizinec s potvrzením o strpění má práva jen minimální.
„Ministerstvo vnitra se již v minulosti pokoušelo změnit zákon o azylu a vyloučit možnost získání azylu v podobných případech, ale to nebylo umožněno s odkazem na rozpor s mezinárodním právem,” sdělila naší redakci tisková mluvčí Hana Malá s tím, že by tento postup neobstál u českých soudů.
„Soudní dvůr EU však shledal, že tato možnost je v pořádku, a proto Ministerstvo vnitra ihned vložilo tento návrh do novely,” dodává.
Z té také vyplývá upravená definice slova azylant. Tím má být nově cizinec i v době řízení o odebrání azylu, a to až do konce procesu.
Každý rok u nás žádají o azyl stovky lidí, loni to bylo 1 702 žádostí včetně opakovaných, což je nejvíce od roku 2008. Letos se zatím o mezinárodní ochranu v ČR ucházeli nejčastěji Arméni, Ukrajinci a Gruzínci. Historicky nejvíce žádostí - 18 094 - přišlo v roce 2001.
Členské státy Evropské unie loni přijaly celkem 300 tisíc žadatelů o azyl, to je o 200 tisíc méně než rok předtím. Česká republika udělila azyl 165 uchazečům ze Sýrie, Iráku a Ukrajiny.
Aby cizinec azyl dostal, musí prokázat, že mu v jeho zemi původu hrozí zmiňovaná nebezpečí. Ze všech žadatelů udělí Česká republika azyl jen třetině.
Štěpán Sochor