Vojáček o ukrajinské protiofenzivě
Pro Kreml jsem cílem číslo jedna, možná je to naposledy, kdy mě vidíte živého. Takto mluvil Volodymyr Zelenskyj krátce po vypuknutí ruské invaze v únoru 2022. I když od té doby iniciativu na bojišti převzali Ukrajinci, kyjevské vedení si je nadále vědomo vysokého rizika, pokud jde o ruské snahy Zelenského fyzicky zlikvidovat. Jaké dopady by smrt ukrajinského prezidenta měla? A je Kyjev na takový scénář vůbec připraven?
Zda se obává ruských pokusů o svou likvidaci, Zelenskyj před časem rozebíral v rozhovoru pro CNN. „Kdybych o tom neustále přemýšlel, uzavřel bych se stejně jako Putin. Ten nyní neopouští ani svůj bunkr. Prostě si nemůžu dovolit o tom přemýšlet. Kdo by ale o případných atentátech na mou osobu a o tom, jak jim zabránit, přemýšlet měl, jsou moji bodyguardi. To je jejich úkol,“ řekl ukrajinský prezident.
Zelenskyj měl bezpochyby obrovský podíl na tom, že se Ukrajina v první fázi ruské invaze ubránila. Do té doby podceňovaný lídr bezprostředně po vypuknutí agrese začal řídit obranu Kyjeva. Když pak americká vláda ukrajinské hlavě státu nabízela urychlenou evakuaci ze země, Zelenskyj stroze odpověděl: „Boj začíná. Potřebuji munici, ne odvoz.“
V té chvíli na sebe nakreslil pomyslný terč, který moskevské vedení určitě velmi přitahuje. Toho si je vědom i sám Zelenskyj, což bylo dobře vidět například na některých on-line hovorech se západními lídry. „Možná je to naposledy, kdy mě vidíte živého,“ říkával Zelenskyj opakovaně svým spojencům.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: ANALÝZA: Krvavé lázně u Bachmutu i postup na Melitopol. Ukrajinský tlak se stupňuje
Kromě burcování ukrajinského národa hraje Zelenskyj i další klíčovou roli. Už skoro rok a půl v kuse usiluje o získávání mezinárodní podpory pro ukrajinský boj proti ruskému agresorovi. Nejde jen o vojenskou pomoc, ale také o podporu finanční, humanitární, ekonomickou, politickou či diplomatickou.
Zprávy o snahách Kremlu fyzicky odstranit Zelenského se šíří de facto od začátku invaze. Už v březnu 2022 Ukrajinci informovali, že Zelenskyj čelil minimálně dvanácti pokusům o atentát. Podle zpráv ukrajinských zpravodajců vydal rozkaz k zabití přímo Vladimir Putin. Zaúkolovat měl žoldáky z Vagnerovy skupiny. Ve veřejném prostoru se často hovořilo i o tom, že odstraněním ukrajinského lídra byly pověřeny také speciální jednotky čečenského vůdce Ramzana Kadyrova.
Míra nebezpečí zůstává vysoká
Zelenskyj v minulosti uvedl, že je pro ruské jednotky cílem číslo jedna, druhým je prý jeho rodina. Mezi dalšími cíli atentátu jsou často uváděni ukrajinský premiér Denys Šmyhal či šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak.
Po roce a pěti měsících od vypuknutí krvavého konfliktu je ale pravděpodobné, že současné riziko likvidace vysokých ukrajinských představitelů je nižší než v prvních chaotických týdnech války, kdy ruské tanky a další kusy těžké techniky mířily na Kyjev. Na druhou stranu si jsou všichni členové ukrajinské vlády vědomi, že míra nebezpečí zůstává velmi vysoká, uvedl web Politico. I proto jsou Zelenského zahraniční návštěvy plánovány s maximálním utajením.
ČTĚTE TAKÉ: Dron roztrhal tank okupantů na kusy. Ohnivé záběry dokazují zranitelnost sovětských strojů
Ukrajinští představitelé přesto nechtějí – a nutno zmínit, že zcela pochopitelně – konkrétně mluvit o tom, jak by kyjevské vedení postupovalo, kdyby se Zelenskému něco přihodilo. Web Politico na základě rozhovorů s ukrajinskými zákonodárci či úředníky uvedl, že v tomto ohledu existuje plán, jak v případě nouze postupovat.
Totéž potvrdil minulý rok americký ministr zahraničí Antony Blinken. „Ukrajinci mají připravené plány, pokud jde o takzvané ‚zachování kontinuity vlády‘. Nebudu však uvádět žádné podrobnosti,“ řekl webu CBS.
Šok by dorazil i na Západ
Ukrajinská ústava říká, že v době, kdy prezident není schopen plnit své povinnosti, jeho odpovědnost přebírá předseda ukrajinského parlamentu. Tím je v současnosti Ruslan Stefančuk – muž, který v roce 2019 stál za Zelenského úspěšnou prezidentskou kampaní. Na rozdíl od ukrajinské hlavy státu se ale Stefančuk v tamních průzkumech netěší zrovna velké důvěře veřejnosti.
Válka na Ukrajině
Podle mnoha expertů fungování Ukrajiny nezávisí pouze na prezidentovi, nýbrž na pevném jádru několika dalších osob. Mezi ně patří již zmínění Andrij Jermak a Denys Šmyhal i jeho ministři Dmytro Kuleba (zahraničí) a Oleksij Reznikov (obrana) či velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj.
Případná Zelenského smrt by pro sjednocený ukrajinský národ nemusela být tak obrovskou katastrofou, jak by mnozí očekávali. Určitě by ale šlo o psychologický šok, který by se dostavil i do západních zemí. Pro mnoho obyvatel Evropy či Severní Ameriky totiž Zelenskyj představuje symbol charismatického politika, který s velkou odvahou čelí silnějšímu nepříteli.
Podle webu Politico panuje v ukrajinské společnosti názor, že Ukrajinci musí s ruským agresorem bojovat za každou cenu, přičemž kapitulace či ústupky jsou nepřípustné. Toto většinové přesvědčení zřejmě nijak nesouvisí s tím, kdo se zrovna bude nacházet v čele státu.
