ZPRÁVY PLUS - 9.3. v 10:30
Ceny pohonných hmot u tuzemských čerpacích stanic stále rostou. Nafta se už prodává i o tři koruny dráž než benzín a na dohled je hranice 50 korun za litr. Vláda avizovala, že chce situaci řešit. Podle dřívějšího vyjádření vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) jednou z možností je i zastropování cen. „To by bylo nejhorší řešení,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS Petr Bartoň, hlavní ekonom investiční skupiny Natland.
„Zastropování cen pohonných hmot vedlo všude k ještě horším výsledkům. Byly fronty u čerpacích stanic, nedalo se nikudy projet. Pokud nebude benzín někým dotován, tak v takovém případě dojde,“ řekl Petr Bartoň ve středečním vydání Zprávy+ na CNN Prima NEWS. Podle něho by to bylo vůbec to nejhorší řešení problému, kterému řidiči u českých čerpacích stanic čelí.
Dlouhé fronty, přísnější limity a ušetřené stovky korun. Češi vysávají polské benzinky
Žádná viditelná zášť vůči českým zákazníkům, kteří okupují polské čerpací stanice. „Osobně nemám výhrady, za firmu ale mluvit nemohu,“ říká mladý zaměstnanec pumpy nadnárodní společnosti Orlen v obci Chałupki. Je to nejbližší benzinka na polské straně ve směru z Ostravy.
„Potřebujeme, aby první zákon ekonomie fungoval. Ten říká, že je-li něčeho nedostatek, nejdůležitější je snížit naši spotřebu. A k tomu nejvíce motivuje vysoká cena,“ dodal Bartoň. A varoval před dalšími důsledky případné cenové regulace. „Pokud kvůli zastropování cen benzín a nafta dojdou, lidé na vesnici nebudou moci dostat své blízké do měst. Povede to k ještě větším problémům v reálném životě,“ řekl hlavní ekonom skupiny Natland.
Vždy je alternativa
Podle něho je důležité si uvědomit, že i když cena pohonných hmot poroste, pořád máme na výběr, zda někam budeme cestovat autem nebo hromadnou dopravou. Bartoň zároveň odmítl, že existuje nějaká cenová hranice, která by českou ekonomiku paralyzovala. „Taková hranice neexistuje. I kdyby stál litr stovku, ekonomika paralyzovaná nebude. Vždy je nějaká alternativa,“ řekl.
Fronta u čerpací stanice ONO v Ústeckém kraji Zdroj: CNN Prima News
Fronta u čerpací stanice ONO v Ústeckém kraji Zdroj: CNN Prima News
Zdaleka ne všechny vesnické čerpací stanice drží cenu při zemi. Zdroj: Michal Borský
Čerpací stanice v Teplicích Zdroj: CNN Prima News
Ukrajinská krize masivně zvyšuje ceny pohonných hmot. Zdroj: ČTK/Chaloupka Miroslav
Na litru benzinu od polské čerpací stanice mohou Češi ušetřit až 10 korun. Zdroj: ČTK/DPA/Christophe Gateau
Fronta českých řidičů u pumpy společnosti Orlen v polské obci Chaupki, 13 km od Ostravy Zdroj: Ivan Motýl
Dodávku paliva k pumpě společnosti Orlen v polské obci Chaupki přivezla v úterý česká cisterna. Zdroj: Ivan Motýl
Tomáš Plhoň čepuje naftu u pumpy společnosti Orlen v polské obci Chaupki, 13 km od Ostravy. Zdroj: Ivan Motýl
České nájezdy na polské čerpací stanice začaly v úterý 1. února, na snímku polské Chaupki nedaleko Ostravy, kde litr benzinu stojí 28,71 Kč. Zdroj: Ivan Motýl
České nájezdy na polské čerpací stanice začaly v úterý 1. února, na snímku polské Chaupki nedaleko Ostravy, kde litr benzinu stojí 28,71 Kč. Zdroj: Ivan Motýl
Fronta u čerpací stanice ONO v Ústeckém kraji Zdroj: CNN Prima News
Fronta u čerpací stanice ONO v Ústeckém kraji Zdroj: CNN Prima News
Zdaleka ne všechny vesnické čerpací stanice drží cenu při zemi. Zdroj: Michal Borský
Čerpací stanice v Teplicích Zdroj: CNN Prima News
Ukrajinská krize masivně zvyšuje ceny pohonných hmot. Zdroj: ČTK/Chaloupka Miroslav
Na litru benzinu od polské čerpací stanice mohou Češi ušetřit až 10 korun. Zdroj: ČTK/DPA/Christophe Gateau
Fronta českých řidičů u pumpy společnosti Orlen v polské obci Chaupki, 13 km od Ostravy Zdroj: Ivan Motýl
Dodávku paliva k pumpě společnosti Orlen v polské obci Chaupki přivezla v úterý česká cisterna. Zdroj: Ivan Motýl
Tomáš Plhoň čepuje naftu u pumpy společnosti Orlen v polské obci Chaupki, 13 km od Ostravy. Zdroj: Ivan Motýl
České nájezdy na polské čerpací stanice začaly v úterý 1. února, na snímku polské Chaupki nedaleko Ostravy, kde litr benzinu stojí 28,71 Kč. Zdroj: Ivan Motýl
České nájezdy na polské čerpací stanice začaly v úterý 1. února, na snímku polské Chaupki nedaleko Ostravy, kde litr benzinu stojí 28,71 Kč. Zdroj: Ivan Motýl
Petr Bartoň zdůraznil, že zdražování kterékoli komodity nás nutí se přizpůsobovat a hledat jiné možnosti, nějakou náhradu. „Přizpůsobovat se musí hlavně ti, kteří se přizpůsobit mohou. Tím pádem nebude tak velký tlak na zvyšování nedostatku a na ty, kteří se přizpůsobit nemohou. Ceny zkrátka vysílají signál, kde se má šetřit,“ pokračoval Bartoň.
Válka na Ukrajině
S tím souhlasil také hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. „Vyhnul bych se plošným opatřením, která cílí na celou populaci a která se snaží zdražující komodity zlevnit plošně. Je to boj s větrnými mlýny,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS. Podle něho za růstem cen pohonných hmot stojí faktory, které „nejsme schopni ovlivnit“.
Zaměřme se na pomoc chudým
Bureš by volil opatření, která cílí na sociálně slabší skupiny. Například prostřednictvím zvýšení příspěvku na bydlení, který by chudším lidem pomohl vyrovnat se se zdražujícími energiemi. „Pohonné hmoty jsou sice problém, ale nedostupná doprava není pro nejchudší domácnosti takový problém jako zvýšené náklady spojené s bydlením,“ řekl Jan Bureš.
Ekonom rovněž odmítl tezi, že by za zdražením pohonných hmot stály vysoké marže pumpařů. „Není to o maržích prodejců. Je to skutečně o tom, že dostáváme signál z trhů, že těch komodit je nedostatek. A ten je proto, že jsme se správně rozhodli podpořit Ukrajinu a platíme za to vyšší inflací. Je to naše cena za participaci v tom konfliktu,“ vysvětlil hlavní ekonom Patria Finance. A ještě jednou zdůraznil, že je třeba pomoci nízkopříjmovým domácnostem. „Na ty by se měla vláda soustředit,“ dodal Jan Bureš.
