běženci

„Nejméně tisíc našich občanů teď žije v České republice,“ odhaduje Mychajlo Kalynyč, starosta obce Horinčovo (Горінчово) v Zakarpatské oblasti. Pod tuto střediskovou vesnici náleží i dalších 15 obcí, ve kterých celkově žije asi 12 tisíc lidí. „Obávám se, že naši uprchlíci se z Česka domů nevrátí ani po válce. Zvykli si na lepší životní podmínky, a pokud vůbec budou uvažovat o návratu, tak až jim doma nabídneme něco srovnatelného. To ale dlouho nebude možné,“ přemítá nešťastný starosta. Migrace totiž výrazně ohrožuje budoucí rozvoj Zakarpatí.

Nemají se kam vrátit. „Naše město Vuhledar už neexistuje, prostě není,“ vypráví 48letý Jura Nikolajenko v humanitárním centru Blaho v ukrajinském Užhorodě. V ruinách Vuhledaru nedaleko Doněcka se stále bojuje. Každý den, a to stejně intenzivně jako třeba ve známější Avdijivce. „Máma už se návratu na Donbas nedočká, zemřela nám tady v uprchlickém zařízení,“ líčí Nikolajenko. Táborem Blaho, který vznikl v romské restauraci a penzionu Romani Jag v Užhorodě, už během ruské invaze prošlo na 2 500 romských uprchlíků, většinou z frontových zón. V jiných migračních zařízeních na Ukrajině je prý nepřijímají.

V loňském roce zadrželi policisté při tranzitní migraci 4 742 lidí. Oproti předchozímu roku je to pokles o více než 17 tisíc. Číslo je však o zhruba 3 400 vyšší než v roce 2021, který předcházel velké migrační vlně. Novinářům to v pondělí řekl policejní prezident Martin Vondrášek.

Policisté na Vysočině zastavili dodávku, ve které muž původem z Běloruska převážel bez sedadel 32 syrských běženců včetně ženy a dětí. Řidič skončil v pátek ve vazbě. Policisté se na pašeráky lidí zaměřují stále více, letos jich v Česku zadrželi na tři stovky. Celníci si všímají zvýšeného počtu převaděčů s migranty i jejich agresivnějšího a riskantnějšího chování, sdělil CNN Prima NEWS mluvčí úřadu na Vysočině Richard Zeman.

Nelegální běženci stále ve velkém počtu překračují hranice České republiky. Jihomoravští policisté hlásí během prázdnin desítky zadržených migrantů, kteří se přes naše území snaží dostat do západní Evropy. Podle obyvatel kraje ale zatím situace není tak vážná jako loni.

Na útěku před válkou dorazili ukrajinští Romové i do České republiky. „Manželka je kuchařka a získala práci v jednom z hotelů ve městě, já jsem sehnal místo svářeče, oba jsme v České republice spokojeni,“ vypráví pro CNN Prima NEWS 41letý ukrajinský Rom Jan Kucenko. V Ostravě rodině poskytl přístřeší salesiánský klášter. S čím už Kucenko tolik spokojený není, je napjaté soužití mezi českými Romy a majoritou. Aktuálně navíc přibyly i spory mezi romskými starousedlíky a ukrajinskými uprchlíky.

Itálii opět zaplavují migranti ze severní Afriky. Během víkendu se tam vylodilo na dva tisíce lidí. Nejvíc na ostrově Lampedusa, který leží na půl cesty mezi africkými a italskými břehy. Podle italských úřadů přivezly lodě neziskových organizací od začátku roku do Itálie už 34 tisíc migrantů, což je o třetinu víc než loni.

Uprchlíci budou dostávat sledovací elektronické náramky, aby se během azylového procesu nepokoušeli zmizet a museli se pravidelně hlásit úřadům. Toto kontroverzní opatření chce na zkoušku zavést Velká Británie. Vláda premiéra Borise Johnsona chce dát náramky všem, kteří zvolili „nebezpečný nebo zbytečný“ způsob cesty do Spojeného království. Proti tomuto kroku se vyrojila nemalá vlna nevole. Odpůrci upozorňují, že britský kabinet staví migranty na úroveň zločinců.

Romské běžence z Ukrajiny soustředí stát v bývalém uprchlickém táboře v beskydských Vyšních Lhotách. „Z Kyjeva jsme utekli, když vedle našeho paneláku spadla bomba. Děkujeme České republice, že nás přijala, cítíme se tu bezpečně. A chceme ve vaší zemi zůstat navždy,“ říká 23letý Jura Andrej, jediný muž v 25členné rodině na útěku z Kyjeva. Kontroverzní rozhodnutí úřadů svážet Romy na jedno místo kritizují starousedlíci i lidskoprávní organizace.

Do Polska přišlo již přes 1,5 milionu lidí prchajících před válkou na Ukrajině. V pátek to na twitteru oznámili polští pohraničníci. Polsko je hlavní destinací, do níž prchají civilisté před postupem ruské armády, která vtrhla na Ukrajinu 24. února. Část uprchlíků z Polska pokračuje do dalších evropských zemí. Podle dnešních dat Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) z Ukrajiny uprchlo dohromady přes 2,5 milionu lidí, což je o 200 tisíc více než organizace uváděla ve čtvrtek.

Bělorusko připraví druhý let pro migranty, kteří uvízli na bělorusko-polské hranici. Informoval o tom prezident Alexandr Lukašenko. Očekává však, že Evropská unie asi 2000 běženců přijme. Většina z nich přišla z iráckého Kurdistánu. Právě tam s místními hovořila reportérka CNN Prima NEWS Darja Stomatová.

Kritická situace na hranici mezi Běloruskem a Evropskou unií je už mnoho dní aktuálním tématem. Co migranty motivuje vydat se na strastiplnou cestu za údajně lepším životem, zjišťovala reportérka CNN Prima NEWS Darja Stomatová v samotném Iráckém Kurdistánu. Právě z něj převážná část běženců na hranici pochází. Hromadně se zbavují majetku, balí do kufrů to nejnutnější a z letiště v Arbílu míří za světlejší budoucností do některé ze zemí Evropské unie.