reklama

Bojíte se o práci? Přestěhujte se do České republiky nebo na Slovensko, říkají data

Nejmenšímu riziku ztráty práce čelí Češi a Slováci. Nejhůře jsou na tom naopak Španělé nebo Irové, hlásí Eurostat.
Zdroj: Profimedia.cz

Kdo se bojí o práci, měl by se přestěhovat do České republiky nebo na Slovensko. Tak lze zjednodušeně interpretovat aktuální zprávu Eurostatu, který analyzoval, jakému riziku ztráty zaměstnání jsou vystaveni lidé v jednotlivých členských státech Evropské unie. A právě Česko a Slovensko z tohoto srovnání vychází nejlépe.

reklama

Míra nezaměstnanosti se od propuknutí pandemie koronaviru drží napříč Evropskou unií na slušné úrovni. Průměr sedmadvacítky dosahoval na konci srpna 7,4 procenta, což je jen o necelý procentní bod výše než v březnu. Průměr je ale ukazatel, který často klame, podíl lidí bez práce se tak v rámci EU velmi liší. V České republice se (podle Ministerstva práce a sociálních věcí) o místo k 26. říjnu ucházelo přes 273 tisíc lidí, což představuje míru nezaměstnanosti ve výši 3,72 procenta. Naproti tomu v Řecku je nezaměstnaných 17 lidí ze 100, ve Španělsku 15.

S tím do určité míry koresponduje statistika, která udává, v jaké zemi jsou lidé vystaveni nejvyššímu riziku, že v dohledné době o práci přijdou. V této „disciplíně“ si nejlépe z hlediska pracujících vede Česká republika. Na škále pravděpodobnosti od nuly do jedné se Česko pohybuje pod hodnotou 0,02. To znamená, že nejohroženější zaměstnanci (ti s nejnižšími příjmy) mají dvouprocentní šanci, že budou propuštěni.

Riziko ztráty práce v členských zemích Evropské unie podle příjmových skupin
Riziko ztráty práce v členských zemích Evropské unie podle příjmových skupin
Zdroj: CNN Prima NEWS

Pětiprocentní riziko

Ztrátou práce jsou nejvíce ohroženi nízkopříjmoví pracovníci, což podle Eurostatu platí ve všech zemích Evropské unie. Riziko činí v průměru pět procent. U středněpříjmových tři a u vysokopříjmových průměrně dvě procenta. V České republice mají středně- a vysokopříjmoví zaměstnanci skoro stejnou šanci přijít o práci, a to kolem jednoho procenta.

K tématu

Druhou nejlepší zemí je v tomto ohledu náš východní soused, tedy Slovensko. Riziko ztráty práce se zde pohybuje od dvou (vysokopříjmoví) do čtyř (nízkopříjmoví) procent. Třetí nejméně rizikovou zemí je Rumunsko, čtvrtou Dánsko. Na opačném konci žebříčku se nachází Španělsko, kde u rizika ztráty práce panuje u jednotlivých příjmových skupin značný rozptyl. Zatímco lidem s vysokými příjmy hrozí nezaměstnanost jen asi ze dvou procent, u nízkopříjmových tato pravděpodobnost šplhá ke 13 procentům. Za Španělskem jsou seřazeny Irsko, Itálie a Portugalsko.

Riziko ztráty práce koresponduje s tím, jaké procento zaměstnanců doposud o práci přišlo. Také v tomto si Česko z hlediska pracujících vede nejlépe, ovšem společně s Polskem nebo Chorvatskem. Španělsko a Irsko se naopak řadí k zemím, kde se mezi nezaměstnanými ocitl nejvyšší podíl lidí, kteří před propuknutím pandemie pracovali.

Podíl zaměstnanců, kteří ve druhém letošním čtvrtletí přišli v jednotlivých zemích o práci.
Podíl zaměstnanců, kteří ve druhém letošním čtvrtletí přišli v jednotlivých zemích o práci.
Zdroj: CNN Prima NEWS

Trhy práce na steroidech

Členské státy Evropské unie ale za svůj dosavadní příznivý výsledek vděčí ve velké míře svým vládám. Jejich podpůrné programy totiž mají za cíl především udržet nezaměstnanost na nízké úrovni. To se ale může začít měnit s tím, jak Evropu drtí druhá vlna epidemie. „Je otázkou, jak dlouho budou vlády v jednotlivých zemích ochotny pracovní místa více či méně dotovat. Bude velmi těžké poznat, která firma by musela začít propouštět bez ohledu na příchod koronaviru a která je v potížích právě kvůli němu,“ řekla CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické, která se výzkumem trhu práce dlouhodobě zabývá.

Podle ní se totiž zdroje veřejných rozpočtů budou tenčit. „Hlavně země, které v dobrých časech nevytvářely rozpočtové rezervy, budou muset začít obracet doslova každou korunu. A půjčovat si bude stále těžší. Věřitelé se dříve či později začnou zaměřovat na schopnost vlád své závazky splácet a od toho se bude odvíjet jejich ochota jim půjčovat,“ dodala Hedija. I Česko se tak bude muset připravit na situaci, kdy vzrostou náklady na takzvanou dluhovou službu, tedy suma placených úroků ze svých závazků.

K tématu

reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Rozhovor

Češi mění názor na esport, těší gamera T9Lakyho. Hru FIFA občas psychicky nedáváte

Češi mění názor na esport, těší gamera T9Lakyho. Hru FIFA občas psychicky nedáváte

Ereprezentace, efotbalista roku, trenér či mentální kouč esportového týmu. To jsou teď velmi specifické pojmy, které ale budou v tuzemském prostředí ke slyšení čím dál tím častěji. Český gaming je na vzestupu a své o tom ví Lukáš Pour alias T9Laky. Před necelými dvěma lety mu nabídla práci fotbalová Viktoria Plzeň, která tehdy zakládala divizi esportu a chtěla mít reprezentanty v populární videohře FIFA. „Možná to může znít divně, ale spoustu lidí si neuvědomuje, jak moc je tato hra psychicky náročná,“ uvádí v rozhovoru pro CNN Prima NEWS 23letý Pour.

Hranice okresů budou hlídat tisíce policistů. Mají být na všech hlavních tazích
Jak hodnotí rok s koronavirem Zeman, Babiš a Vystrčil? Sledujte nedělní Partii
reklama
reklama
PŘEHLEDNĚ: Co bude od pondělí platit? Z okresu jen s potvrzením, běhání pouze v obci

Nouzový stav

Domácí zpravodajství

Vláda uzavře okresy: Do práce s potvrzením, se psem jen 500 metrů od domu
Březen jako na houpačce. Jarní teploty a slunce vystřídá opět prudké ochlazení
Roušky a respirátory budou povinné v práci i venku. Firmy čeká testování zaměstnanců
Další články
reklama
reklama