Vývoj války na Ukrajině (3.4.2022 09:00)
Speciální jednotka Ukrajinské národní gardy s názvem batalion Azov už více než měsíc hrdinně brání Mauripol. Pro Rusy přitom právě ona představuje jednu z hlavních záminek „denacifikace“ Ukrajiny. Úloze kontroverzního pluku se v rozsáhlé analýze věnovali novináři americké CNN Tary Johnová a Tim Lister.
„Moskva přidělila pluku v konfliktu příliš velkou roli a běžně ho obviňuje z porušování lidských práv. V ruském dezinformačním seznamu je hnutí Azov lákavým cílem – takovým, u kterého se dají snadno zaměnit fakta,“ píší analytici CNN.
Například ruské ministerstvo obrany přišlo s informací, že bombardování mauripolského divadla, které ukrývalo civilisty, je dílem právě „bojovníků tohoto ukrajinského nacionalistického praporu“.
Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja pak uvedl, že „jednotka blokuje evakuační koridor v Mariupolu a občany používá jako živý štít“. Jeho názor převzala řada ruských sdělovacích prostředků.
Velitel speciální jednotky Denis Prokopenko přitom takové informace vyvrací. „Pokusy zorganizovat bezpečný koridor pro přesun civilistů selhaly kvůli akcím ruských sil v prostoru shromaždiště,“ tvrdí.
Nacismus jako největší zlo
„Kdyby Azov neexistoval, museli by si ho Rusové vymyslet,“ vysvětluje vedoucí zahraniční redakce CNN Prima NEWS Matyáš Zrno. „Denacifikace slouží jako univerzální ospravedlnění všeho a Rusům se hodí, že existuje něco jako pluk Azov a obecně krajně pravicově smýšlející skupiny. To je pro ně skvělá výmluva, hlavně směrem k tamnímu veřejnému mínění,“ dodává.
Johnová a Lister přesto považují existence azovského prvku v ukrajinských ozbrojených silách za problematickou.
Reportéři uvádějí, že vojenský prapor představující jednu z hlavních bojových sil v současném konfliktu nese historii neonacismu. A ta ani po integraci do ukrajinské armády zcela nevymizela. „Azov stále funguje relativně autonomně, jen je v souvislosti s obranou přístavu Mariupol více vidět,“ upozorňují Johnová a Lister.
Analytici zdůrazňují, že Azov se v roce 2016 formálně rozdělil na vojenské a politické křídlo, přičemž to vojenské představuje prapor (od roku 2017 pluk, pozn. red.), jenž byl začleněn do Ukrajinské národní gardy, a to politické pak krajně pravicovou stranu Národní sbor založenou v roce 2016. Vůdce sboru Andrij Bileckij podle webu The Guardian v roce 2010 údajně řekl, že jeho cílem je „vést bílé rasy světa v konečné křížové výpravě“.
Americké CNN se podařilo sehnat vyjádření pluku Azov k jeho bývalému šéfovi: „Vážíme si a respektujeme Bileckého jako zakladatele a prvního velitele pluku, ale nemáme nic společného s jeho politickými aktivitami a stranou Národní sbor.“ Zástupci hnutí zároveň dodali, že bývalý velitel podobný výrok nikdy nepronesl.
Plut odmítá obvinění z fašismu, nacismu a rasismu
Podle novinářů se vzhledem k provázanosti s Bileckým Azov „v nepříliš vzdálené minulosti otevřeně hlásil k bělošským supremacistickým názorům a pěstoval vazby na podobně smýšlející skupiny a jednotlivce na Západě“. Azov v exkluzivním prohlášení uvádí, že „vždy rozčiloval Rusko. Proto na něj od roku 2014 až dosud vede dezinformační útoky“.
Pluk však podle novinářů „opakovaně odmítl obvinění z fašismu, nacismu a rasismu“. Má ve svých řadách Ukrajince nejrůznějšího původu včetně Řeků, Židů, Krymských Tatarů a Rusů, kteří „nadále slouží Azovu“. Představitelé Azova podotýkají, že většina z členů je ruskojazyčná a pravoslavná. Jsou mezi nimi také katolíci, protestanti, pohané, vyznavači islámu, judaismu a samozřejmě také ateisté.
„Byl jsme v Kyjevě u rezervního pluku Azov. Kdyby to byli rasově orientovaní ideologové, nebudou mi o jejich poslanci černé pleti říkat, že je skvělý. Spousta kluků mluvila Rusky, byli tam i Bělorusové, Poláci, Američané nebo Dánové. Někdo měl ideové důvody, někdo jen chtěl bojovat proti Rusům. Nedá se říct, že to jsou neonacisté, jaké známe z Evropy,“ vypráví své zkušenosti z Ukrajiny Zrno ze CNN Prima NEWS.
Azov novinářům sdělil, že jeho úlohou je být „zvláštní jednotkou Národní gardy Ukrajiny, která je podřízena výhradně vrchnímu veliteli, tedy prezidentovi Ukrajiny Volodymyru Zelenskému“. Hlava Ruska Vladimir Putin krátce před vypuknutím ruské invaze oznámila, že „speciální vojenská operace“, jak ji Kreml nazývá, má za cíl demilitarizovat a denacifikovat Ukrajinu. Vzhledem k tomu, že se sám Zelenskyj netají židovským původem a krajně pravicové strany se na Ukrajině netěší zrovna velké podpoře, šlo podle redaktorů americké CNN od samého počátku o podivnou záminku.
„Bylo by absurdní si myslet, že nás spojuje myšlenka bílého rasismu nebo nacismu,“ dodal Azov. Navzdory mezinárodní proslulosti Azovu však Ukrajina „není žumpou pro nacistické sympatizanty“, řekl CNN Alexander Ritzmann, hlavní poradce projektu Counter Extremism Project se sídlem v Berlíně.
Válka na Ukrajině
Doplnil, že v posledních ukrajinských volbách v roce 2019 získalo politické křídlo Azova pouze 2,15 % hlasů a Bileckij ztratil křeslo v parlamentu.
Nebezpečný hráč extrémní pravice
„V roce 2016 obvinil Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva z porušování lidských práv ozbrojené skupiny na obou stranách konfliktu v Donbasu,“ připomínají Johnová a Lister. Politickou stranu Bileckého Národní sbor navíc ve své zprávě z roku 2018 popisuje americké ministerstvo zahraničí jako nacionalistickou nenávistnou skupinu. Zmínilo například incident, při němž milice hnutí zaútočily na romský tábor v Kyjevě poté, co jeho obyvatelé nereagovali na ultimátum opustit oblast do 24 hodin, a přímo před očima místní policie ho zničily.
Od roku 2014 se hnutí rozrostlo o domobranu, provozují letní tábory pro děti a polovojenská výcviková střediska. Organizují také hudební festivaly, politické akce či turnaje ve smíšených bojových uměních. „Národní sbor opakovaně prokázal své pohrdání liberálními hodnotami při zacházení s menšinovými skupinami,“ připomínají redaktoři.
Když byl prapor Azov převeden pod velení ministerstva vnitra jako pluk, „politicky motivovaní bojovníci jako Bileckij odešli a založili hnutí, aby mohli vykonávat svou krajně pravicovou a ultranacionalistickou činnost, což jim v ukrajinské armádě nebylo dovoleno,“ vysvětlil Ritzmann.
„Hnutí je nebezpečným klíčovým hráčem nadnárodní extrémní pravice a již několik let slouží jako síťový uzel se silnými vazbami na krajně pravicové extremisty v mnoha zemích Evropské unie a Spojených státech,“ dodal poradce projektu Counter Extremism Project Ritzmann.
Pluk a hnutí jako jedna Hvězda smrti?
Přesto se na americkém ministerstvu zahraničí vede podle informací CNN rozsáhlá debata, zda má být jako „zahraniční teroristická organizace“ klasifikován i vojenský prapor. „Lidé si pořád myslí, že pluk a hnutí je jedna Hvězda smrti. Rok od roku jsou ale vazby mezi nimi volnější,“ cituje CNN odborníka na zahraniční bojovníky Kacpera Rekaweka, podle kterého v řadách praporu bojují i Ukrajinci, kteří nemají s jeho neonacistickou minulostí nic společného.
„Pluk se výrazně profesionalizoval a je součástí ozbrojených sil, ve kterých se snaží nebýt političtí. Když byli dobrovolnickou milicí, co si mohla dělat cokoliv, byl ideologický náboj větší,“ vykládá Zrno. Zdůrazňuje, že jakýkoliv Ukrajinec, který by byl sebevíc proti krajní pravici a nacionalismu, v současnosti Azov díky přínosu ve válce vítá.
Podle OSN se členové Azovu v roce 2014 dopouštěli například znásilňování či brutálního mučení za použití elektrického proudu. Mluvčí Azovu Andrij Ďačenko v roce 2015 připustil, že přibližně 10 až 20 procent členů opravdu tvořili neonacisté.
Jednotka rovněž podědila znak Bileckého neonacistické organizace Sociálně-národní shromáždění – takzvaný vlčí hák, který za druhé světové války používaly nacistické divize. Na stranu druhou podle médií prapor zpočátku financoval ukrajinský miliardář židovského původu Ihor Kolomojskyj.
Samotný pluk Azov na Twitteru v posledních dnech napsal, že za nacisty naopak považuje útočící Rusy. Jeho členové jsou prý vlastenci a žádnou cizí zemi nenapadli. Uvedl také, že za něj bojují nejen Ukrajinci, ale třeba i Rusové, Židé a Gruzínci.
Globální teroristé?
Autoři analýzy CNN upozorňují, že vzkvétající ultranacionalistickou scénu tolerovanou úřady má i Rusko. Konkrétně jde třeba o krajně pravicovou bojůvku zvanou Ruské imperiální hnutí se sídlem v Petrohradě. Byla založena v roce 2020 první skupinou bělošské rasy, kterou ministerstvo zahraničí USA zařadilo do kategorie „globální teroristé se speciálním určením“.
Skupina je sice v opozici vůči Putinovu režimu, ale ve válce proti Ukrajině podporuje ruskou stranu. Podle Centra pro mezinárodní bezpečnost a spolupráci na Stanfordské univerzitě například cvičila ruské ozbrojence, kteří se pak připojovali k proruským separatistům. Další podobnou skupinou je známá Wagner Group, jejíž stoupenci se v minulosti honosili nacistickými insigniemi. „Ruské upnutí na menšího hráče, jakým je hnutí Azov, ale umožňuje Kremlu rámovat konflikt jako ideologický a dokonce existenční boj. Jakkoli vzdálené realitě to může být,“ říkají Johnová s Listerem.
Ve válkou zničeném Mariupolu jsou příslušníci pluku Azov považováni za hrdiny a obránce města. Už v roce 2014 se jim podařilo strategický přístav znovu dobýt z rukou separatistů podporovaných Ruskem. I to je podle některých analytiků důvod, proč Rusko od začátku invaze poslalo na Mariupol více raket než na kterékoliv jiné ukrajinské město.
Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková označila útoky na Mariupol za osobní pomstu Vladimira Putina za prohranou bitvu v roce 2014. Podle odhadů expertů je ve městě zničených více než 90 procent domů. K tvrdým bojům dochází přímo v ulicích města, kde „úřadují“ i členové Azovu. Před ruskou invazí pluk čítal asi 900 hlav.
