Otřesy na světových burzách zamávaly s investicemi mnohých střadatelů. Během jednoho dne mohli někteří investoři vidět pokles až o desítky procent. Odborníci však uklidňují, že o žádnou krvavou lázeň nešlo. Co stojí za příčinami akciových poklesů a jak se na ně mohou začínající investoři nejlépe připravit?
Co se v pondělí na akciových trzích stalo?
Investory mohla vyděsit pondělní ranní zpráva z asijských burz. Zejména v Japonsku došlo k razantnímu poklesu hlavního akciového indexu Nikkei o 12 procent. Během dne se propad šířil na další burzy – podle toho, jak otevíraly obchodování. Panika se přesunula i do Spojených států, kde ztrácely zejména technologické firmy jako Nvidia nebo index Nasdaq.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Situace v Libanonu eskaluje. Hrozí „totální válka“, podle Blinkena nastane během několika hodin
Proč propad začal zrovna v Japonsku?
Má to hned několik důvodů. Tamní centrální banka oznámila zvýšení úrokových sazeb a na to nelibě reagovali investoři. „V Japonsku se totiž do té doby mohlo financovat za takřka nulový úrok a investoři si půjčili obří množství peněz. Ty poté směnili za dolary a investovali na americké burze. Když Bank of Japan zvýšila úrokové sazby, tak to pro ně přestalo být výhodné,“ řekl pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Nepomohlo ani posílení japonského jenu vůči americkému dolaru. Investoři totiž nechtěli splácet úvěry a kromě úroku by si připlatili i na kurzovém pohybu. Objevily se proto Margin Cally, které jsou ochranným opatřením před dalšími ztrátami. Zjednodušeně se jedná o oznámení makléře, že investorovi hrozí možnost nuceného uzavření či likvidace. „To vyvolalo prodejní vlny,“ dodal Křeček.
Co ještě způsobilo pokles akcií?
Investory zneklidnily i zprávy z minulého týdne. Ze Spojených států totiž přišla horší data o zaměstnanosti a průmyslové výrobě. „Rozjela se proto diskuze, zda FED nepřehnal utahování měnové politiky a zda ekonomika Spojených států nemíří do recese.
Do toho investor Warren Buffett oznámil, že drží historicky největší podíl hotovosti. To znamená, že z trhu vystoupil a očekává podobný vývoj,“ řekl ekonom BHS. „Všechny tyto informace se sečetly a začala prodejní vlna. Burza je založena na tom, že se střídají dvě hlavní emoce. Chamtivost a strach. Tady převládl strach,“ dodal.
Dal se očekávat podobný propad?
Na akciovém trhu se delší dobu očekávala korekce. Tímto pojmem se označuje pokles cen akcií po období jejich předešlého růstu. Akcie a indexy totiž poměrně dlouho rostly.
Pozitivní trend se dal vypozorovat už během minulého roku. „Většina klíčových indexů byla na historických maximech. Když se podíváme na oceňovací modely, tak podle nich jsou akcie předražené, teče do nich obrovské množství finančních prostředků. Trh byl už delší dobu zralý na korekci. Čekalo se jen na to, co přijde a co bude spouštěčem,“ řekl Křeček.
Dá se očekávat podobný pokles v blízké budoucnosti?
Podle Křečka se i přes pondělní negativní zprávy nestalo nic fatálního. Řada indexů se totiž nedostala ani do takzvaného medvědího trhu. Tímto termínem se označuje delší časové období, během něhož dochází k poklesu cen aktiv. Aby se jednalo o medvědí trh, tak by cena musela poklesnout oproti posledním maximům o nejméně 20 procent. „Zatím se ale jedná skutečně o korekci. Je třeba si uvědomit, že je přetlak peněz, které na trh proudily. Dnes to mnozí investoři využijí k tomu, aby nakoupili se slevou,“ řekl ekonom.
Akcie ale mohou být nyní velmi volatilní, tedy jejich hodnota se může výrazně měnit. A to jak směrem vzhůru, tak dolů. Dobré je během této doby sledovat index Vix, neboli index strachu. „Vystoupal i na úroveň 40. V červenci se přitom pohyboval na úrovni 13 až 14. Skutečně lze očekávat, že volatilita bude zvýšená,“ řekl Křeček.
Mají drobní investoři raději stáhnout peníze z trhu?
Podobné korekce by neměly dlouhodobé investory odradit. Obecně se proto radí, že nejdůležitější je zachovat chladnou hlavu a nenaskakovat na negativní a poplašné zprávy z trhů. Panika totiž může investory stát zbytečně peníze.
„Nejlepší strategií jsou pravidelné investice do akciových indexů. Ty jsou totiž diverzifikované a pravidelné nákupy nám zprůměrují cenu. Pokud nyní došlo k propadu, tak nakoupíme více aktiv. Opravdu nejlepším scénářem je, když strategii dlouhodobě neměním a nepodléhám výkyvům,“ řekl Křeček s tím, že se v této době objeví rizikoví investoři, kteří chtějí takzvaně časovat trh. Neboli snažit se odhadnout nejnižší cenu aktiv a později je s co nejvyšším ziskem prodat. To je ale velmi riskantní.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Kvůli digitalizaci hrozí žaloby, zlobí se úřad ve Strakonicích. Bartoš stavební řízení hájí
„Tito lidé dosahují horších výsledků než ti, kteří pravidelně nakupují. Moje rada pro ně ale je, že by neměli na trh vstupovat s celým svým kapitálem,“ vysvětlil ekonom Křeček: „Ať ho rozdělí například na pětiny. Pokud se mu zdá, že je nejlepší doba na nákup, tak ať investuje první pětinu a počká. Podle dalšího vývoje může nakupovat dál. Tím rozloží svůj vstup do delšího časového období. Sice netrefí úplné dno, ale to se jim s největší pravděpodobností stejně nepovede.“
