Dohodáři, digitalizace i rozdělení ČEZ. Kabinet důležité věci neřeší, nechává je příštím vládám
Vláda Petra Fialy (ODS) zařízla za dobu svého působení hned několik slibů. Řešení některých problémů navíc odsouvá na budoucí vlády. Čerstvě se to týká digitalizace stavebního řízení, které se má spustit až v roce 2028. Fialův kabinet si neporadil třeba s novými podmínkami pro dohodáře, s prosazením zdanění tichého vína nebo se zamýšleným rozdělením energetické skupiny ČEZ.
Digitalizace stavebního řízení
Vláda si do svého programového prohlášení napsala, že sjednocení a digitalizace procesů státu jsou cestou k přátelské, efektivnější a levnější státní správě. „Naučíme stát fungovat efektivně s využitím všech moderních technologií. Digitalizace je cestou nejen k pohodlnějšímu kontaktu občanů se státem, ale automatizace procesů také povede k efektivnějšímu boji s korupcí,“ uvádí programové prohlášení vlády. „V návaznosti na novelu stavebního zákona během volebního období zrealizujeme projekt digitalizace stavebního řízení a územního plánování,“ zní konkrétní slib.
ČTĚTE TAKÉ: SPD jsou extremisti, rýpl si Dvořák. Lžete, obul se do něj Radim Fiala
Stát ale na spuštění rezignoval. Dříve měl úkol pod palcem exministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), jehož snaha však nedospěla ke zdárnému konci. Vláda se nově dohodla na tom, že digitalizaci bude předcházet analýza, jak má vůbec vypadat. Až poté bude vybrán dodavatel a systém by se mohl spustit až v roce 2028. Tedy v druhé polovině dalšího volebního období.
Neshody okolo zdanění tichého vína
Koalice se o spotřební daně pohádala během projednávání konsolidačního balíčku. Část poslanců totiž chtěla, aby se zrušila výjimka v podobě osvobození zdanění tichého vína. Proti tomu se ale ohradila část zákonodárců z Jihomoravského kraje napříč sněmovními stranami. Hlavní slovo měl zejména premiér Petr Fiala (ODS), který byl jakožto rodák z Brna také proti.
Čtěte také
Protichůdné názory stále panují. Nesouhlas se zdaněním je slyšet zejména od lidovců, kteří mají na jihu Moravy silnou voličskou základnu. „Zdanění tichého vína je věcně špatně a jsou tam byrokratické důvody. Žádný politik z jižní Moravy to nechce, protože všichni vědí, jak to tady funguje, co všechno je na to navázané, mají kontakt s vinaři. A není to o ceně alkoholu,“ řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS tamní hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).
Na druhé straně má možné zdanění i své nové zastánce. To je příklad nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka (STAN). „Vidím určité věci, které by se měly upravit. Například v konsolidačním balíčku zůstaly určité asymetrie a výjimky. Třeba otázka zdanění tichého vína. Není dobře, že se to téma nevyřešilo. Můžeme si říkat, že by toto zdanění vyneslo ‚jenom‘ 3,5 až čtyři miliardy korun. Ale za to za rok postavíte třeba deset škol. To přece není málo. Ale nyní je to už otázka pro další volební období,“ řekl také v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Vlček.
Vláda ovšem zřejmě nebude muset na další volební období čekat. Návrh na zdanění podala navzdory premiérovi Petru Fialovi znovu TOP 09.
Další zadlužování a schodky rozpočtu
V programovém prohlášení vlády se také můžeme dočíst, že v zájmu zdravého hospodaření státu se kabinet nedopustí dalšího zbytečného zadlužování. „Připravíme taková opatření, která umožní průběžně snižovat rozpočtové schodky. Stát bude ve vhodných případech klást větší důraz na adresné cílení sociální pomoci,“ uvádí koalice.
Nominálně ale státní dluh roste. A dokonce překonává i vládnutí Andreje Babiše a jeho stamiliardové schodky. Současný kabinet může za nárůst dluhu o 884 miliard korun. Babišova vláda nasekala schodky ve výši 828 miliard korun.
Na druhé straně se ale podle jiných čísel daří státní dluh stabilizovat. Dokládají to i zprávy ratingových agentur, které České republice nesnižují hodnocení.
Liberalizace trhu s konopím
Tento bod se v programovém prohlášení nenachází. Vláda ho má ale v Akčním plánu politiky v oblasti závislostí 2023-2025. Právě v něm se nachází slib pro liberalizaci trhu s konopím. Za plánem stojí už dnes bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil (ODS).
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Babiš s StB nespolupracoval, uvedlo slovenské vnitro. Putin nebyl agent KGB, glosoval Kalousek
I když se plán schválil, tak například lidovci nyní odmítají zvednout ruku pro legalizaci marihuany. A to i přesto, že trh by byl přísně regulován a stát by z prodeje konopí získal zpět spotřební daň.
Potíže se změnami u dohodářů
Na dohodáře měla padnout přísná pravidla. Plánovalo se vyšší zatížení firem a silnější tlak na zaměstnavatele, aby spolupráci s dohodáři omezili. Původním plánem vlády přitom bylo, aby se zvýšily limity pro dohody o provedení práce a pracovní činnosti.
Po kritice odborníků a zejména po jednání tripartity bere vláda zpátečku. Zruší se zastropování dohod a také jejich odvody. Nadále tedy bude platit jednotný limit deset tisíc korun měsíčně bez odvodu pojistného. Další kroky chce stát podniknout až po vypracování analýzy.
Rozdělení a zestátnění skupiny ČEZ
Premiér Petr Fiala (ODS) v polovině roku 2022 všechny překvapil, když vystoupil s mimořádným projevem. V něm uklidňoval občany, kterým zdražila elektřina nebo potraviny. Během své řeči naznačil, že se jeho vláda pustí do zestátnění skupiny ČEZ. „Součástí naší strategie je, aby stát získal v blízké budoucnosti pod kontrolu celou síť tuzemských klíčových elektráren, tedy vlastní výrobu elektřiny. Není to řešení pro tuto zimu. Bude to proces, který chvíli potrvá, ale chceme s tím začít co nejdříve,“ uvedl Fiala.
Koalice proto připravila takzvaný lex ČEZ, podle kterého by stačil k zestátnění energetické skupiny jen podíl, který v něm stát kontroluje. Návrh počítal s tím, že místo 90 procent hlasů všech akcionářů pro rozdělení firem postačí pouze 75 procent přítomných na valné hromadě. V praxi by to bylo tak, že o rozdělení ČEZ by mohl rozhodnout pouze stát, který vlastní skupinu asi ze 70 procent. Na valnou hromadu ČEZ totiž všichni akcionáři nedorazí.
Po tvrdé kritice ze strany expertů však tento zákon spadl pod stůl a snaha státu ke změně nevedla. Vláda svými kroky pouze snížila hodnotu společnosti o zhruba 300 korun za akcii.
Věnuje se převážně ekonomickým tématům z oblasti bydlení, energetiky a mobilních operátorů. Rovněž sleduje politické dění na tuzemské scéně. Vystudoval mediální studia na Metropolitní univerzitě v Praze. Od roku 2016 působil jako redaktor v Echo24, Týdeníku Echo a Business Monitor 24. Do redakce CNN Prima NEWS nastoupil v polovině roku 2022. (Ladislav.Sustr@iprima.cz)
