Čím krutější, tím více fascinující: Expert líčí důvody, které lidi táhnou k tragédiím

Střelba na fakultě v Praze šokovala celý národ.

Psychiatr Höschl o střelbě na univerzitě

Natáčet si nejrůznější tragédie a se zaujetím sledovat lidské pohromy? Lidi neštěstí obecně přitahuje. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to uvedl psychiatr Cyril Höschl. Není proto překvapením, že masakr na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) veřejnost tolik zajímá. Dobrat se odpovědi na otázku, proč mladík střelnou zbraní usmrtil čtrnáct nevinných a další desítky zranil, by podle psychologa Jana Kulhánka společnosti prospělo.

Střelba na fakultě těsně před Vánoci šokovala celý národ. Otázky typu proč a jak se okamžitě začaly šířit nejen v diskusích mezi nejbližšími, ale také na sociálních sítích. Okamžitě se začaly objevovat snímky a krátká videa, která zachycovala například vystrašené studenty a učitele na římse budovy, kde se snažili před útočníkem schovat.

Pořizování podobného materiálu v době, kdy lidé bojovali o život, mnohým přišlo neetické a šokující. Podle Höschla však jde o poměrně běžné jednání. „Neštěstí obecně lidi přitahuje. Když jedeme po dálnici a vidíme blikat červeno-modrá světla, okamžitě situaci sledujeme. Lidé jsou tragédiemi přitahováni jako můra ke světlu. Ať se jedná o požáry, nehody nebo další neštěstí. Události si filmují a posílají dál,“ uvedl psychiatr pro CNN Prima NEWS.

ČTĚTE TAKÉ: Verze o bezchybném zásahu policie po masakru na fakultě má trhliny, míní Leinert

Na otázku proč tomu tak je, existuje podle jeho názoru několik vysvětlení. Redakci představil tři. „Jedním z nich je, že se jedná o vrozený mechanismus, který nás má ochránit. Lépe řečeno, připravit na to, kdyby se nám něco podobného stalo. Jde o takové ‚sjíždění si toho nejhoršího nanečisto‘. Z toho důvodu vše okukuji, obhlížím, co se kolem toho děje a zjišťuji, jak bych se zachoval já. Má to jakýsi tréninkový preventivní charakter,“ vysvětlil.

Připomněl, že kritici této hypotézy tvrdí, že skutečný efekt takové „přípravy či prevence“ ve chvíli, kdy by se dotyčný dostal do stejné situace, je zanedbatelný. „Je proto s podivem, že se to v přírodě stále udržuje, ale je to tak,“ pokračoval Höschl.

„Druhý důvod je, že se lidé kochají neštěstím druhých s dobrým pocitem, že se to netýká jich. Říkají si: ‚Ještě že to nepostihlo mě.‘ Je to stejné, jako když vidím silně nabourané auto na silnici a říkám si: ‚Ještě že tam není nikdo z mé rodiny nebo já sám‘,“ uvedl. Poslední důvod se týká narušení zažitého světa.

„Neštěstí představuje vybočení z předvídatelnosti. Je to něco, co tam být nemá, co do kulisy světa nezapadá. Tudíž nás to okamžitě přitahuje jako každá výjimka. Neštěstí je singularita, která poutá pozornost svou nepatřičností. A čím je neštěstí horší, krutější a má více obětí, tím více nás přitahuje – tím méně pravděpodobné v našich očích je,“ dodal psychiatr.

Hledání motivu

V případě tragédií, jaká se stala na fakultě v Praze, se lidé automaticky snaží zjistit, jaký měl pachatel motiv. Obdobně se snaží pochopit i jednání vrahů z minulosti, a to i prostřednictvím nejrůznějších true crime děl, ať se jedná o podcasty, knihy či dokumenty.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Odborník: Zásah proti střelci v Praze? Jeden z nejlepších. V USA často hlídky čekají na posily

„Proto se v činu pitvají. Snaží se zjistit, jak to vše bylo. To je součástí toho, že nám je možná evolučně dáno zkoušet si zločiny nanečisto pro případ, že by se nám něco podobného stalo. Aby někde v mozku byl základ k tomu, abychom tolik nepanikařili, když se to ve skutečnosti stane – protože to máme nacvičené. Tím, že lidé poslouchají takové podcasty, tak si situace trénují a mají pocit, že tomu přicházejí na kloub,“ dodal Höschl.

Psycholog Jan Kulhánek v rozhovoru pro CNN Prima NEWS zdůraznil, že člověk, který v důsledku své bezohlednosti zavraždil lidi, kteří s jeho problémem neměli nic společného – a ublížil tak mnoha lidem a rodinám – si pozornost nezaslouží. „Nejlepší by bylo na něj co nejdříve zapomenout,“ podotkl.

Je podle něj důležité věnovat se události. „Vyvodit závěry pro prevenci, zkontrolovat, zda systém dobře zafungoval. Pro část lidí je zajímavé věnovat se tomu, jaké jsou pohnutky masových vrahů – proč vraždí. Domnívám se, že společnost by se bez osobních detailů o takovém člověku, jako je jeho fotografie, jméno nebo něco o jeho životě, obešla,“ konstatoval Kulhánek.

Něco jiného je však podle psychologa informace o tom, proč se někdo k takovému činu uchýlí. „Proč někomu ‚přeskočí‘, proč plánuje takové činy. To si myslím, že by veřejnost potřebovala slyšet. Nezmění to postoj k činu, ale mohlo by nám to pomoci se s tím postupně vyrovnat. Když je něco velmi emotivního a intenzivního, tak žít s představou, že vůbec nerozumíme tomu, proč se něco takového vůbec stalo, je těžké,“ dodal psycholog.

Tagy:
emoce vrah střelba masový vrah pomoc oběti tragédie psycholog prevence psychiatrie Cyril Höschl motiv Praha sériový vrah motivace Jan Kulhánek Filozofická fakulta Univerzity Karlovy fascinace střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy