Jedny z nejtěžších bojů probíhají na východě Ukrajiny
Evropská unie uzavře v reakci na ruský útok na Ukrajinu vzdušný prostor pro všechna ruská letadla, včetně soukromých letounů ruských oligarchů. Evropský blok bude také poprvé společně financovat dodávky zbraní mimounijní zemi, kterou je Ukrajina. Shodli se na tom v neděli ministři zahraničí členských zemí, kteří odsouhlasili třetí balík sankcí proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Sankce rozšířili také na „spolupachatele“ Bělorusko.
Ministři podpořili rovněž zákaz vysílání Moskvou podporované stanice RT (dříve Russia Today) a internetového serveru Sputnik, které podle EU šíří ruskou válečnou propagandu. Součástí balíku je také vyloučení významných ruských bank z mezinárodního platebního systému SWIFT či zákaz transakcí ruské centrální banky. Na sankční seznam rovněž přibudou více než dvě desítky ruských činitelů či oligarchů.
„Chceme zachovat v Evropě mír, ale musíme také být připravení ho bránit,“ prohlásil po jednání ministrů šéf unijní diplomacie Josep Borrell. EU podle něj vyčlení na podporu dodávek zbraní pro Ukrajinu 450 milionů eur (11 miliard korun), na ostatní vojenské vybavení pak 50 milionů eur. Polsko podle Borrella nabídlo, že bude dopravu zbraní a vojenského materiálu na ukrajinské hranice organizovat.
Válka na Ukrajině
„Evropská unie bude poprvé financovat nákup a doručení zbraní a dalšího vybavení zemi, která byla napadena. Toto je historický předěl,“ prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle unijních činitelů by sedmadvacítka ze společného fondu měla poskytnout stovky milionů eur zemím, které dodaly či dodávají zbraně a další vojenské vybavení Kyjevu.
Řada členských států již uzavřela svůj vzdušný prostor ruským strojům a nyní se tento zákaz rozšíří na celou unii.
Podle Borrella nové postihy připraví hlavní ruské banky zhruba o polovinu finančních rezerv. EU podle něj jedná o tom, že by přístup k systému SWIFT omezila i dále, nelze toho však kvůli provázanosti dosáhnout ze dne na den. Většina unijních zemí podporuje úplné odstřižení Ruska, zejména Německo však tento krok blokuje.
EU poprvé od začátku ruské invaze své sankce namíří také proti režimu běloruského autokratického vládce Alexandra Lukašenka. „Lukašenkův režim je komplicem v tomto zvráceném útoku na Ukrajinu," prohlásila von der Leyenová. EU podle ní mimo jiné rozšíří na Bělorusko zákaz vývozu zboží dvojího užití, který již platí pro Rusko, a toto rozšíření Moskvě znemožní jej obcházet za pomoci Minsku. Terčem postihů budou také běloruští představitelé.
