Írán v úterý provedl dosud nejrozsáhlejší útok na Izrael, při kterém vypálil 180 balistických raket. Většinu z nich podle vyjádření úřadů zřejmě zachytila izraelská, americká a jordánská protiraketová obrana. Podívejte se, jaký arzenál má Írán k dispozici a jak Izrael využívá svou několikastupňovou protiraketovou obranu.
Letecký útok, který je mnohem závažnější než podobný úder v dubnu, zvýšil napětí v již tak mimořádně vyhroceném období, kdy se na Blízkém východě roztáčí nebezpečný regionální konflikt, píše CNN.
K TÉMATU: Izrael má menší, ale vyspělejší armádu než Írán. Analytik popsal, jak odpoví na noční útok
Podívejte se na sílu Íránu v oblasti balistických raket a na obranné systémy, které používají izraelské a další síly v regionu.
Íránské rakety
Podle zprávy Missile Threat Project Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) z roku 2021 má Teherán tisíce balistických a řízených střel s různým doletem. Přesné počty jednotlivých typů raket nejsou známy.
Generál amerického letectva Kenneth McKenzie však v roce 2023 sdělil Kongresu, že Írán má „více než 3 000“ balistických raket. Uvádí to letošní zpráva webu Iran Watch při Wisconsin Project on Nuclear Arms Control.
Balistické střely se během letu dostávají na okraj zemské atmosféry nebo úplně mimo ni. Poté se bojová hlavice oddělí od rakety, která ji vynesla, a vrací se zpět do atmosféry, aby zasáhla svůj cíl.
Odborníci na zbraně, kteří analyzovali ověřená videa na sociálních sítích, uvedli, že Írán při posledním útoku na Izrael použil varianty balistické rakety Šaháb-3. Podle Patricka Senfta, výzkumného koordinátora ve společnosti Armament Research Services (ARES), je Šaháb-3 základem všech íránských balistických raket středního doletu poháněných kapalným palivem. Projekt Missile Threat Project uvádí, že raketa vstoupila do služby v roce 2003, nese hlavici o hmotnosti 760 až 1 200 kilogramů a může být odpalována jak z mobilních zařízení, tak z pevných sil. Podle Iran Watch mají nejnovější varianty rakety – Ghadr a Emad – přesnost zhruba 300 metrů (myšleno od stanoveného cíle).
Íránská média informovala, že Teherán při útocích použil také novou raketu Fattah-1. Ta je označována jako „hypersonická“, což znamená, že se pohybuje rychlostí Mach 5, tedy pětinásobkem rychlosti zvuku (přibližně 6 100 kilometrů za hodinu). Analytici však upozorňují, že téměř všechny balistické rakety dosahují během letu hypersonické rychlosti, zejména když se střemhlav blíží k cíli.
Termín „hypersonický“ se správně používá k označení hypersonických klouzavých zařízení a hypersonických řízených střel, což jsou vysoce pokročilé zbraně. Ty se dokáží pohybovat hypersonickou rychlostí uvnitř zemské atmosféry, což činí takové zbraně extrémně obtížně sestřelitelnými.
Podle Fabiana Hinze, výzkumného pracovníka na Mezinárodním institutu pro strategická studia, však Fattah-1 není ani jednou z těchto zbraní. Hinz uvedl, že Fattah-1 pravděpodobně disponuje hlavicí na „manévrovatelném návratovém zařízení“, což mu umožňuje provádět úpravy a vyhýbat se obranným raketám během krátké části sestupu k cíli. „I tak je tato schopnost zlepšením ve srovnání s dřívějšími íránskými raketami,“ uvedl Hinz.
Izraelská protiraketová obrana
Izrael provozuje celou řadu systémů, které blokují útoky všeho druhu: Od balistických raket s trajektorií, která je vyvede mimo atmosféru, až po nízko letící řízené střely a rakety.
Velká pozornost je věnována vysoce účinnému systému Iron Dome, který slouží k boji proti přilétajícím raketám a dělostřeleckým projektilům. Systém Iron Dome je však pouhou spodní vrstvou izraelské protiraketové obrany a podle Organizace protiraketové obrany země (IMDO) se nejedná o systém, který by byl použit v úterý večer proti íránským balistickým střelám.
Podívejte se, jak funguje systém Iron Dome:
Další příčkou na žebříčku protiraketové obrany je Davidův prak, který podle IMDO chrání před hrozbami krátkého a středního doletu. Davidův prak, společný projekt izraelského výrobce pokročilého obranného systému RAFAEL a amerického obranného gigantu Raytheon, využívá kinetické interceptory Stunner a SkyCeptor, které dokáží vyřadit cíle vzdálené až 300 kilometrů, uvádí Missile Threat Project.
Vedle Davidova praku fungují izraelské systémy Arrow 2 a Arrow 3, vyvinuté společně se Spojenými státy.
Systém Arrow 2 používá tříštivé hlavice, které ničí přilétající balistické střely v jejich terminální fázi, když se v horních vrstvách atmosféry střemhlav přibližují k cíli. Podle Aliance pro obranu proti raketám má Arrow 2 dosah 90 kilometrů a do výšky maximálně 51 kilometrů. Tato raketa je považována za vylepšení amerických raketových obranných systémů Patriot, které Izrael dříve používal.
Obrana je pro Izrael nákladná:
Naopak Arrow 3 využívá technologii „hit-to-kill“, která umožňuje zachytit přicházející balistické rakety už ve vesmíru, než se znovu vrátí do atmosféry na cestě ke svým cílům. Během útoku v úterý večer americká armáda uvedla, že vypálila alespoň 12 protiraketových střel proti přicházejícím íránským raketám. Odpověď Spojených států přišla z torpédoborců USS Cole a USS Bulkeley, které operovaly ve východním Středozemním moři, uvedl mluvčí Pentagonu generálmajor Pat Ryder.
Pentagon nespecifikoval, jaké interceptory byly použity. Americké torpédoborce jsou však vybaveny systémem Aegis, který zahrnuje rakety schopné zasáhnout a zničit přicházející balistické střely v jejich střední či terminální fázi.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Výbuchy pagerů a vysílaček jako v hnutí Hizballáh. Experti na videu ukázali ničivé detonace
