Parlamentní volby v Itálii
Od mezinárodně uznávaného a mezi Italy nezvykle populárního premiéra Maria Draghiho ke zřejmě nejpravicovější premiérce od dob fašistického vůdce Benita Mussoliniho. Zatímco Evropská unie vzhlíží k novému kabinetu v Itálii s obavami, protože bude euroskeptický, ruce si mne maďarský premiér Viktor Orbán. Ten v pravděpodobné premiérce Giorgii Meloniové vidí spojence proti pokračování ruských sankcí. Svou šanci vycítil i Kreml, který okamžitě nahodil „udičku“ směr Řím.
Italskou vládu sice po nedělních volbách sestaví pravicový blok nejdříve během října, bylo by ale velkým překvapením, kdyby v jejím čele nestála šéfka nacionalistických Bratrů Itálie Giorgia Meloniová. Strany, která má své kořeny ve fašistické ideologii a v níž podle některých odborníků nadále nostalgie po tomto druhu totality přetrvává.
Žádný trik, pouze zodpovědnost. Novinář přiblížil vítězství Meloniové i její vztah k Rusku
Stefano Magni je italský novinář, spisovatel a překladatel. Žije a pracuje v Miláně, píše především pro on-line deník La Nuova Bussola Quotidiana. Zahraniční média podle něj vítězku italských voleb Giorgii Meloniovou vykreslují jako extremistku jednoduše proto, že o ní nic nevědí a její existenci zaznamenaly až nedávno. I přes její problematickou minulost jí považuje za zodpovědnou političku.
Bratři Itálie byli fakticky jedinou opozicí proti široké koalici odcházejícího Maria Draghiho. Ten dokázal coby nestranický premiér držet na uzdě neuvěřitelné spektrum italské politické scény – od levicových Svobodných přes populistická uskupení Hnutí pěti hvězd a Liga až po pravicovou Forza Italia expremiéra Silvia Berlusconiho. Zvládl to necelý rok a půl.
Nedělní parlamentní volby poslaly na jeho místo téměř jistě právě šéfku někdejší opozice. A politologové zdůrazňují, že vítězství liberální demokracie to rozhodně není. Giorgii Meloniovou je podle nich možné přirovnat k Marine Le Penové ve Francii nebo Donaldu Trumpovi v USA. Její strana Bratři Itálie je často označována za neofašistickou a americká CNN se bez obalu vytasila s titulkem „Georgia Meloniová se stane nejpravicovější premiérkou od dob Mussoliniho“.
Právě vztah k fašismu bude zajímavé do budoucna sledovat, protože označovat Meloniovou za neofašistku by bylo spíše přehnané, nacionalistické tendence ale bezpochyby má. „Meloniová byla fašistka, když byla mladá. Je to součást jejího politického vývoje. Jak v řadách Bratrů, tak mezi jejich voliči panuje nadále po fašismu určitá nostalgie,“ shrnul pro italský deník La Repubblica francouzský politolog Marc Lazar. Dodal ale, že otázce fašismu se Meloniová osobně důsledně vyhýbá.
„Jsem přesvědčen, že skutečným střednědobým plánem Meloniové je vybudování velké konzervativní strany inspirované Trumpem,“ odhadl vizi budoucí italské premiérky Lazar.
Středopravicový blok (Bratři Itálie, Liga a Forza Italia) získal ve volbách zhruba 44 procent hlasů. V jedné vládě se tak potká Meloniová s nacionalistou Matteem Salvinim a opakovaně odsouzeným expremiérem Silviem Berlusconim. Jejich programy se shodují v jednoznačném odmítání migrantů nebo euroskepticismu. Větší podporu měl blok na bohatém severu země, oproti tomu chudší jih Itálie častěji hlasoval pro populistické Hnutí pěti hvězd expremiéra Giuseppe Conteho.
Stopne Itálie protiruské sankce?
Maďarský premiér Viktor Orbán je přesvědčen, že mu výsledek italských voleb hraje do not. V polovině září před svými spolustraníky nechal slyšet, že odmítá prodloužení protiruských sankcí. „Premiér si je vědom toho, že je zatím mezi lídry členských zemí (EU) v této pozici téměř sám, ale poznamenal, že do té doby snad bude v Itálii sestavena vláda, která nás v tom podpoří,“ citovala svůj zdroj z neveřejného setkání Svobodná Evropa.
Orbán kritizuje EU: Sankcemi se střílí do nohy, brzy se rozpadne. Česko má podle něj problém
Maďarský premiér Viktor Orbán si myslí, že se do roku 2030 Evropská unie rozpadne. Naopak věří, že budoucnost je v silnějším propojení států V4, tedy Maďarska, Česka, Slovenska a Polska. Prohlásil to během projevu při setkání své strany Fidesz, píše na webu Svobodná Evropa. Jednání politiků bylo sice neveřejné, stanice ale mluvila s několika účastníky.
Jeho odhad se zakládá na dlouhodobém odmítání sankcí ze strany Meloniové. Ta už v prosinci 2014 po napadení Krymu na Facebook napsala: „Dost sankcí vůči Rusku, které zabíjejí pouze Made in Italy.“
Svou šanci vycítilo okamžitě také Rusko. „Jsme připraveni přivítat jakoukoliv politickou sílu, která bude konstruktivnější ve vztazích s Ruskem,“ vzkázal do Říma mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Meloniová ale před volbami brala v otázce sankcí zpátečku. „Salvini říká, že sankce nemají vliv na ruskou ekonomiku. To se mi nezdá. Vždy jsem byla pro sankce, jsou nejefektivnějším nástrojem, který máme,“ citoval političku 6. září web askanews.it.
Postoj Itálie se tak bude muset vyřešit nejprve na úrovni budoucích vládních stran. Meloniová má v této otázce zřejmě podporu Berlusconiho Forza Italia. Otázkou tak zůstává, nakolik podmíní svou účast ve vládě Salviniho Liga právě otázkou protiruských sankcí.
Ačkoliv nová italská premiérka před volbami hlásala, že prioritou pro ni bude řešení energetické krize, otázka sankcí ji velmi brzy donutí odkrýt karty. České předsednictví už totiž začíná jednat o sedmém balíčku restrikcí vůči režimu Vladimira Putina.
