Projekt Náš Ježíšek
Každý rodič malých dětí čelí o Vánocích otázkám, na které se těžko odpovídá. Jak vypadá Ježíšek? Proč ho nikdy nespatříme? Umí snad létat, když se ke stromečku dostává oknem? CNN Prima NEWS položila podobné dotazy jednomu z nejpovolanějších – pražskému arcibiskupovi Janu Graubnerovi. Primasu českému nedávno vyšla kniha nazvaná Jan Graubner: Bůh má smysl pro humor (aneb Rozhovory s Markem Šmídem). Ve svých odpovědích pro nejmenší prokazuje, že i on dokáže o vážných věcech mluvit s nadsázkou.
Otče arcibiskupe, jak vypadá Ježíšek?
On nevypadá. Naše oči ho nemohou spatřit. Když se v Betlémě narodil, vypadal samozřejmě jako člověk. Tehdy se neviditelný Bůh stal člověkem. Tento Bůh a člověk však skončil svůj pozemský život, když ho ukřižovali. Sice vstal z mrtvých a ukázal se učedníkům, vidělo ho mnoho lidí, pak ale odešel do nebe. A od té doby nemáme možnost jej uzřít lidskýma očima. Dá se s ním setkat buď skrze modlitbu, nebo nasloucháním jeho slovům z Písma svatého. Vidět ho ale budeme moci jenom v nebi. A to trochu jinýma očima, než jaké máme dnes.
Vánoce jsou pro děti nejmagičtějším obdobím roku. Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Jak to, že tak malý Ježíšek dokáže unést tolik dárků?
Má totiž mnoho pomocníků. Učil nás, že máme jeden v druhém vidět Jeho samotného. Dokonce říkal: „Co jste udělali těm nejmenším, to jste udělali mně.“ Takže ti, kteří jej mají rádi, se mu dávají k dispozici. Jsou ochotni umožnit, aby mohl jejich rukama činit dobré skutky. A tak skrze mnoho dobrých lidí skutečně dělá radost a rozdává dárky.
Co když Ježíšek na Štědrý den dostane angínu, zvládne roznést dárky?
Nebojte, Ježíšek angínu nedostane. Už jsem řekl, že rozdává dárky skrze lidi. Takže je nanejvýš možné, že angínu dostane některý z Ježíškových prostředníků. Ano, tím se to možná malinko zkomplikuje. Ale jen malinko. I v takovém případě věřím, že se najde nějaké řešení.
Stárne Ježíšek, nebo je mu každé Vánoce pořád stejně let?
Ježíšek nestárne. Je mimo čas. My si to moc neumíme představit – máme „před chvílí“, máme „za chvíli“. Máme „před“, máme „po“. U něho je ale pořád „teď“. Čas je pouze naší záležitostí. Ježíšek je v tomto nad námi.
Jak může být Ježíšek na Štědrý den naráz u všech stromečků?
Ne náhodou se o Ježíškovi povídá, že je všudypřítomný. My to neumíme, on ano – může být v jednu chvíli všude.
Kde Ježíšek bere na dárky peníze? Nebo je snad vyrábí sám?
Vzpomeňme, že když žil na Zemi, dělal mnoho zázraků. Dovedl třeba přeměnit vodu ve víno. Uměl rozmnožit chleby; stačilo mu jich několik, aby jimi nasytil zástupy. Taky jsme ale řekli, že používá lidi, kteří se mu dají k dispozici. A mnozí mu dají k dispozici i své peníze k nákupu dárků, které pak děti dostanou.
Obálka nové knihy arcibiskupa pražského Jana Graubnera Zdroj: Nakladatelství ČAS
Proč je všude tolik reklam na dárky, když je nosí Ježíšek?
Právě kvůli tomu, o čem jsem teď hovořil. Nejeden dárek jde koupit Ježíškův přítel, který mu dal k dispozici své srdce i svou peněženku. Takový přítel jde koupit dárek pro toho, koho má rád. Aby byl nástrojem Ježíškovy štědrosti.
Dostává něco k Vánocům i Ježíšek?
To záleží na nás. Jestli my, kteří něco dostaneme, si všechny dárky necháme jen pro sebe, nebo zda myslíme i na to, čím uděláme radost jemu. Ježíšek nepotřebuje stejné hračky, s jakými si hrajeme my. Zase si zopakujme, co kdysi řekl: „Co uděláte těm nejmenším, uděláte mně.“ Takže jestli z toho, co jsme dostali, jsme ochotni něco dát i těm, kteří nemají, kteří jsou na tom hůř než my, pak je to pro Ježíška nejkrásnější možný dárek.
Proč Ježíška nikdy nespatříme, je snad neviditelný?
Je neviditelný pro všechny – pro malé i pro velké. Řekl kdysi důležitou věc: „Jenom čisté srdce může vidět Boha.“ Záleží tedy na nás, abychom se snažili udržet srdce čisté. Aby v něm nebyly hněv a zloba, které do duše přinášejí temnotu. Aby v něm nebyly zlé skutky, protože přes ně nejsme schopni vidět vůbec nic. Ježíška uvidíme až v nebi, kam nás předešel a řekl, že nám tam jde připravit místo. Čeká tam na nás. Chápu, že je to těžké. Neumíme si to představit. Písmo svaté však ne náhodou říká: „Oko nevidělo, ucho neslyšelo, co Bůh připravil pro ty, kteří ho milují.“
Vánoční strom na Staroměstském náměstí Zdroj: profimedia/ČTK
Ježíšek se prý do pokoje ke stromečku dostane oknem. Copak umí létat?
Takhle si to někteří lidé opravdu představují. A já to nebudu ani vyvracet, ani potvrzovat. Jisté je, že Bůh křídla nemá, nepotřebuje je.
Má Ježíšek nějaké superschopnosti?
Samozřejmě. Takových superschopností má spoustu. Ježíš je Boží syn. A Bůh je tvůrce všeho. Bez Boha by nebyla ani země, po které chodíme, ani hvězdy. A Ježíš je Bůh. Má moc tvořit, odpouštět, dávat nám novou naději i radost. Dává nám moc být Božími dětmi. A to je od něho fantastický dar. Rozdělil se o to nejcennější, co má.
Pořád mluvíte o Bohu. Co to vlastně je?
Bůh je někdo, ne něco. Je to osoba. Jen to neznamená, že jde o člověka. Nedokážeme ho spatřit. Nikdy jsme ho neviděli, ale víme, že je. Vidíme jeho dílo. Nemohlo se udělat samo. Tak se někdy vymlouvají jen děti, když se něco rozbije nebo nepodaří – „to samo“. Nikdo tomu ale nevěří. Nic pořádného se přece samo neudělá. Vždycky je za tím někdo. Svět, my – nic z toho nemohlo vzniknout samo. Za tím je někdo, koho nevidíme, bez něhož by to ale nebylo. Říkáme mu Bůh. A on nám o sobě dokonce něco dal vědět. Kdo chce o Bohu vědět víc, ptá se právě Ježíška.
Slavnostní představení knihy Jan Graubner: Bůh má smysl pro humor. Zleva sochař Otmar Oliva, jednatel Nakladatelství ČAS Josef Pepson Snětivý, Jan Graubner a autor Marek Šmíd. Zdroj: Nakladatelství ČAS
Slavnostní představení knihy Jan Graubner: Bůh má smysl pro humor. Zleva sochař Otmar Oliva, jednatel Nakladatelství ČAS Josef Pepson Snětivý, Jan Graubner a autor Marek Šmíd. Zdroj: Nakladatelství ČAS
Ježíšek se prý narodil v jedné daleké zemi. Jak to, že rozumí česky?
Rozumí všem jazykům. Rozumí všem lidem. Rozumí dokonce i tomu, co neřekneme. Co si jen myslíme, co cítíme, co si přejeme. Ani k tomu nepotřebuje slovníček.
Má Ježíšek nějaké kamarády?
Určitě. Má spoustu kamarádů. Dokonce nám nabídnul, že jeho kamarády můžeme být všichni. Mnoho lidí vzalo to pozvání vážně, dovedou s ním krásně kamarádit. Jednak ho mají rádi, jednak dělají, co se mu líbí. Počítají s tím, že se na ně dívá. Když s ním mluví, říkáme tomu modlitba. Přiznávají mu, pokud udělali chybu. Když byli třeba zrovna zlí, kamaráda Ježíše to samozřejmě zarmoutí. A tak se mu přijdou omluvit. Ti, kteří takovou omluvu myslí vážně, s ním jednou skončí v nebi. I my jsme totiž pozvaní k tomu, abychom byli Ježíšovými dobrými kamarády. Nejen dnes, i po smrti. Navždy.
Co dělá Ježíšek v létě?
To my děláme takovou chybu, že na něj myslíme jen o Vánocích. On na nás myslí pořád. Dívá se na nás. Když s ním lidé hovoří, poslouchá je. Všechny. A určitě to pro něj není nuda.
Co má Ježíšek společného se Santou Clausem?
Na jedné straně můžeme říct, že Ježíšek nemá se Santou Clausem společného vůbec nic. Ale třeba to je jen tak, že někteří lidé chtěli Ježíška ostatním co nejvíc přiblížit, tak si vymysleli Santu Clause. Mezi námi – Ježíšek ve skutečnosti není žádný fousatý děda v červených šatech, to je jen něčí představa. Pokud tomu ale někdo chce věřit, nic proti tomu nemám… Mně se příliš nezamlouvá jen to, pokud někdo chce Ježíška Santou Clausem úplně nahradit. To v naší zemi zkoušeli někteří lidí už kdysi dávno, když měl Ježíška zastoupit jakýsi Děda Mráz. Naštěstí se to nepovedlo. Na Ježíška jsme nikdy úplně nezapomněli.
V amerických filmech děti vidí Santu Clause. Co má ale tento kmet společného s Ježíškem? Zdroj: istock.com
V amerických filmech děti vidí Santu Clause. Co má ale tento kmet společného s Ježíškem? Zdroj: istock.com
Nosí dárky opravdu Ježíšek? Nekupují je spíš rodiče, jak říkají někteří starší spolužáci?
Vraťme se k tomu, co jsme si říkali před chvílí. Ježíšek dělá mnoho dobrých skutků skrze lidi, kteří se mu dají k dispozici. A mnoho tatínků i maminek jsou dobrými Ježíškovými kamarády. Dávají mu k dispozici své srdce, pomáhají mu šířit dobro. Dělat radost. A ano – o Vánocích také rozdávat dárky. Přeji všem, ať mají nejen díky nim svátky krásné a požehnané.