Premiér Petr Fiala s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS) Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Sněmovnou znovu obchází strašidlo jménem obstrukce. Přestože vládní většina jen horko těžko prosazuje svůj program, nemůže si se současnou opozicí nic vyčítat. Precedens zablokované Sněmovny pomohli vytvářet v minulosti také oni.
Přestože se obstrukce nemusí vládním poslancům líbit, měli by si uvědomit, že si je současná opozice nevymyslela. Někteří současní ministři strávili dlouhé roky v opozičních lavicích a obstrukce jako nástroj politického boje rovněž rádi využívali. Svým soupeřům z hnutí ANO či SPD tak pomohli vytvořit návod, jak opoziční obranu proti sněmovní většině praktikovat.
ČTĚTE TAKÉ: Vláda si otevřela dveře ke zvýšení daní. Programové prohlášení změnila i u energetiky
Sám premiér Petr Fiala (ODS) ještě coby opoziční předák toto právo vehementně bránil v souvislosti s jednáním o EET. „Menšina má také svá práva a na tom je založená demokracie, nikoliv jen na principu práva většiny. A ta menšina může občas využít i nadstandardní nástroje, které ale k demokracii patří, a těmi jsou obstrukce,“ řekl Fiala v roce 2016 v rozhovoru pro Aktuálně.
Z dějin obstrukcí: Kloset za řečnickým pultem, projev na 11 hodin a rvačky poslanců
Obstrukce mají v české politice dlouhou tradici. Třeba v lednu 1903 devět českých poslanců protáhlo schůzi sněmovny na maraton trvající 54 hodin. V roce 1897 zazněl rekordní projev jediného řečníka v délce 11 hodin, dobový humoristický tisk proto už tehdy navrhoval poslancům, aby si k řečnickému pultu nosili i přenosný kloset. Některé politiky obstrukce uspávaly, jiným ale cuchaly nervy, takže v parlamentu docházelo i k fyzickým potyčkám.
Zároveň coby politolog dokázal situaci výstižně pojmenovat. „Je přece jasné, že když jste ve vládě a někdo v opozici vám obstruuje, tak se vám to nelíbí. A když jste v opozici, tak to zase považujete za nutný nástroj,“ dodal tehdy.
Dnes však jako vládní představitel, který musí čelit hodinám a hodinám řečnění ve Sněmovně, vidí situaci jinak a opozici tento způsob boje vyčítá. „Ten nástroj je využíván prakticky permanentně. Je to otázka nějaké přiměřenosti,“ řekl ve středu před novináři. „Většina má odpovědnost, ale také právo prosazovat svůj program. Takto Parlament nemůže fungovat,“ rozčiloval se také jeho vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Bylo tedy přiměřené plánovat zablokování Sněmovny na dva roky, jak měl v úmyslu kvůli EET bývalý předseda dnes vládní TOP 09 Miroslav Kalousek? „Pokud by kolegové naše argumenty neuznali, existují prostředky ve třetím čtení, například velmi pečlivá diskuse, která se může hodně protáhnout, třeba na dva roky,“ řekl Kalousek v roce 2015 pro idnes.cz.
Nebezpečí pro demokracii
Kritiku sklízí samozřejmě také současná opozice, jak uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Ondřej Leinert. „Přijde mi úsměvné, že ANO v době, kdy vládlo, obstrukce odsuzovalo. Snažili se i vyvolat diskuzi, aby se změnil jednací řád Sněmovny, že by během dvou hodin ‚každý rozumný člověk řekl svůj názor a ostatní už je jen žvanírna‘. Nyní dělají to samé,“ zdůraznil.
Vytvořil se tak významný precedens, který může být pro naši demokracii nebezpečný. Například ústavní právník Jan Kysela upozorňuje, jak mohou obstrukce poškozovat náš systém. „V důsledku těchto obstrukcí může být ohrožena věrohodnost parlamentní demokracie, protože se poukazuje na její nefunkčnost, slabost a neakceschopnost v porovnání s autoritativními režimy,“ uvedl v rozhovoru pro Novinky.
Všem politikům tak nezbývá než poradit to, co se radívá malým dětem: Nečiň druhým, co nechceš, aby oni činili tobě. Pokud by všichni politici napříč spektrem plně respektovali nárok většiny prosazovat svůj program, nemuseli by se pak divit, když někdo použije stejné nástroje proti nim.
