Fotograf Jeff Mermelstein vytvořil nevšední sérii fotografických příběhů. Inspirovala ho k tomu procházka New Yorkem v říjnu 2017, kdy poprvé vyfotil přes rameno neznámé ženy její soukromou telefonickou konverzaci. Postupně vznikla ze zachycených zpráv celá kniha. Zprávy oscilují od tragických po komické.
Jeff Mermelstein se procházel v ulicích New Yorku na podzim roku 2017, tedy ještě před covidovou pandemií. „Bylo to u osmé avenue,“ popsal reportérce webu The New Yorker Naomi Fryové, kde vznikl impuls pro tvorbu originální série.
„Všiml jsem si, že tam seděla žena a něco ťukala do telefonu,“ dodal. Mermelstein vzal instinktivně vlastní telefon a pořídil fotku, přičemž se nesoustředil na ženu, ale právě na obrazovku jejího zařízení. „Vyhledávala na Googlu něco o závěti, bylo to jen pár řádků, ale cítil jsem, že by to mohl být zárodek příběhu. Byl to vzrušující okamžik,“ popsal tu chvíli fotograf. Tento impuls postupně rozpracoval a focení mobilních konverzací nakonec prezentoval v knize „#nyc“.
"It’s high art, literature, journalism, the decisive moment, a message to the future, comedy, tragedy—everything that I’d hope for an in image ... Nothing is boring or banal when it isn’t ours."
— MACK (@MACK_books) March 6, 2021
Irina Rozovsky on '#nyc' by Jeff Mermelsteinhttps://t.co/zGKwVmr67A pic.twitter.com/a6YFR8OohW
Zprávy jsou jak tragické, tak komické. „Kdybych mohl udělat cokoliv, abych tě zachránil. Jsem tak smutný a cítím se bezradně,“ píše nic netušící majitel mobilu někomu ze svého okolí. Zároveň se přimlouvá za to, aby dotyčný okamžitě začal chodit na chemoterapie.
„Hezky jsem se vyčůral ve Starbucksu. Zeptal jsem se mladé ženy, jestli můžu na záchod, když si koupím banán, její odpověď mě zmátla, řekla jen 0852,“ popsal zase ve zprávě někdo jiný zážitek z obchodu.
Fotografovi se podařilo zachytit zřejmě i konec vztahu. „Nezáleží mi na tobě, čau,“ stojí ve zprávě. V reakci se píše: „Věděl/a jsem, že ti na mě nezáleží. Nesnáším tě a jsem rád/a, že jsem to udělal/a...“
Photobook: Jeff Mermelstein, #nyc. Surreptitiously documenting the text messages of New Yorkers, uncovering a voyeuristically surreal slice of city life. (Yatskevich) https://t.co/b4hSgg1H9s pic.twitter.com/XkzDmgICav
— Collector Daily (@CollectorDaily) December 21, 2020
Všechny příběhy mají poutavé zápletky a podle reportérky se při jejich čtení člověk cítí, jako by tajně četl cizí deník. „Voyeristický není to samé, co škodlivý,“ odpověděl autor reportérce na otázku etiky a zachycení soukromí bez vědomí a souhlasu lidí. „Všichni jsme na veřejnosti, takže část toho, co děláme, má co dělat s voyeurismem. Jako pouliční fotograf to praktikuji už dlouho a věřím, že to nikomu neubližuje,“ vysvětlil Mermelstein.
Podle Fryové působí některé snímky až poeticky. „Snažím se tvarovat text a v tomto směru je to trochu jako poezie. Když fotím, podvědomě upravuji tato anonymní slova,“ popsal fotograf, který snímky pořídil ještě před pandemií. Je proto nejisté, zda bude moci v této sérii pokračovat. „Samozřejmě s koronavirem je mnohem obtížnější se (k lidem) přiblížit,“ uvedl fotograf.