Lpění na spalovacích motorech je podobné, jako bychom v minulosti stále podporovali parní stroj. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to prohlásila lídryně kandidátky Zelených do Evropského parlamentu Johanna Nejedlová. Značná část průmyslu podle ní zelenou transformaci vítá. Jednička kandidátky rovněž zmínila, že Česko bylo v otázce klimatu „dlouho ve vleku exprezidenta Václava Klause“. Zdůraznila také, že migrační pakt „nikomu nepomůže“ a některé jeho body jsou nehumánní.
S jakými hlavními tématy vstupují Zelení do eurovoleb a co nabízíte voličům?
Jsme přesvědčeni, že současná situace vyžaduje radikální změnu. Potřebujeme novou politickou generaci, která nezavírá oči před problémy a chce je řešit a současně je moderní a progresivní. Zásadní jsou pro nás témata spojená s ochranou klimatu, přírody a půdy. Proto vnímáme zelenou transformaci jako velkou příležitost. Musíme ji uchopit tak, abychom z toho benefitovali, třeba v podobě čistšího a modernějšího průmyslu.
K TÉMATU: Vondra je buldozer, Nerudová se podkopává. Jak experti hodnotí debatu lídrů kandidátek?
Jde o příležitost nejen pro české podnikatele, ale i pro ty, kteří si chtějí levně zateplit domy a ušetřit tak na energiích. Mohou si totiž za menší cenu obstarat solární panely na střechu, aby byli energeticky nezávislejší a tolik neplatili. Transformace se týká i zemědělství, jež je potřeba podpořit tak, aby na tom získali malí a střední zemědělci. Jenže to se nestane, pokud ji budou brzdit nebo řídit politici bez moderního smýšlení, kteří v té záležitosti nevidí příležitost.
Dalším tématem je ochrana lidských práv. Pro mě osobně se jedná o velmi důležitou oblast. Za Zelené jsme přesvědčeni, že Evropa je místem lidských práv a svobod a musí jím také zůstat. Bohužel pozorujeme poměrně velký nárůst různých extremistů a populistů, kteří nám ona práva chtějí brát. To je nezbytné zastavit a spíše se posouvat vpřed. Souvisí to i s klimatickou změnou – jestliže se jí včas nepostavíme, budeme řešit zcela jiné problémy než otázku dostatečné svobody.
Také chceme i nadále stát za Ukrajinou. Je však nutné podporovat celkovou spolupráci na evropské půdě a bavit se o naší společné bezpečnostní politice. Evropská unie v tomto ohledu delší dobu nic nedělala a teď jsme svědky toho, že doba míru je bohužel možná už za námi a je třeba se připravovat na větší výzvy.
Ve vysílání CNN Prima NEWS jste uvedla, že Zelená dohoda pro Evropu by měla být ambicióznější. Jaké body jste měla na mysli?
Je potřeba být odvážnější v klimatických cílech, například jak rychle budeme uhlíkově neutrální. Evropa by z pohledu Zelených měla být v environmentálních otázkách lídrem. Tvrdíme, že se u nás s uhlím začalo, takže by se u nás mělo i skončit. Zelená transformace není bláhová idea nějakých progresivistů, ale snaha zamezit drtivým dopadům klimatické změny. Vědecká obec v posledních letech prohlašuje, že tato krize bohužel akceleruje rychleji, než se předpokládalo. Vidíme to i v Česku, kdy pěstitelům zmrzlo ovoce a musí se potýkat s nedozírnými finančními škodami. Ty teď musí pokrývat stát namísto toho, aby dopředu investoval do způsobů zemědělství, jež by bylo připravené na podobné výzvy. Musíme předvídat, co může nastat, a podle toho jednat.
Pokud politici tvrdí, že byznys zelenou transformaci odmítá, lžou. Jsem přesvědčena, že tento sektor je ve skutečnosti mnohem progresivnější než naše politická reprezentace.
Zmiňovala jste politiky, kteří s tím problémem nic nedělali a nedělají. V našem vysílání jste následně pronesla, že se jedná o ty, kvůli nimž „nám ujede vlak“. Co tím máte konkrétně na mysli?
Česko bylo dlouho ve vleku exprezidenta Václava Klause, který pořád dokola opakoval, že planeta není zelená, ale modrá, čímž se snažil zamezit jakémukoliv řešení klimatické změny. I to nás dovedlo do této urgentní situace, kdy to ohrožení pociťuje již každý. Během dubna se vzhledem k teplotám a počasí dalo koupat. To není normální. Od poslanců slýcháme, že je potřeba Green Deal brzdit a že se jedná o zelené šílenství, které nás povede do záhuby. To ale není pravda. USA nebo Čína tuto situaci berou jako výzvu, takže vzaly velký balík peněz a použily ho na transformaci ekonomiky, aby byla emisně neutrální. Jestliže nesáhneme k podobnému kroku, náš byznys zaspí a nebude konkurenceschopný, což odstaví Evropu na druhou kolej. Výzvy politiků ohledně Zelené dohody vnímám jako zásadní nepochopení toho, o čem dnešní doba je.
Ze strany některých politiků se ozývá i kritika emisních povolenek. Měl by i tento projekt projít nějakou obměnou?
Jejich cíl je jasný – ten, kdo znečišťuje, platí. A tak to musí fungovat, od takových stanov nemůžeme odcházet. Jde tedy o dobrý nástroj, jak tyto externality zpoplatnit. Povolenky jsou něco podobného jako daň, akorát v přijatelnější podobě pro byznys.
Další kritici Zelené dohody oponují konceptu tím, že může dojít k ohrožení ekonomické stability. Například europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) zmínila teorii tří nohou, čímž apelovala na to, aby ekonomická rovina nepokulhávala.
Fascinuje mě, že se někteří politici, například paní Vrecionová, pořád zaklínají byznysem. My se se zástupci tohoto sektoru scházíme, třeba s viceprezidentem Svazu průmyslu a obchodu Radkem Špicarem, který tvrdil, že cíle Green Dealu mu dávají smysl. Samozřejmě s některými detaily svaz nesouhlasí a bude chtít docílit úpravy. Zelená dohoda má nastavená revizní pravidla, takže se počítá s tím, že se mnohá opatření budou po třech letech revidovat, aby se zjistila jejich efektivnost. Pokud politici tvrdí, že byznys tuto transformaci odmítá, lžou. Jsem přesvědčena, že tento sektor je ve skutečnosti mnohem progresivnější než naše politická reprezentace. Automobilky samy požadují v tomto směru více dotací, aby mohly inovovat a konkurovat čínské konkurenci elektromobilů. Nevím, proč to naši vrcholní představitelé neslyší.
Při debatách často slyším, že někteří politici mluvili s nějakým nejbohatším Čechem, který je proti Green Dealu. Nakonec se ukáže, že se jedná o Pavla Tykače. Je pochopitelné, že někdo, kdo postavil svůj byznys na fosilním průmyslu, se z toho souboru opatření nebude radovat. Pokud ale chceme dál fungovat a současně zajistit, aby se na naší planetě dalo dobře žít, musíme učinit proaktivní kroky, ale takovým způsobem, aby to neudusilo ekonomiku. Dobře nasměrované investice jí naopak mohou pomoci.
Navštívila jsem například firmu Refork, v níž mladí lidé vymysleli způsob kompostovatelného jednorázového nádobí, patentovali si ho a nyní vyvážejí zboží do celé Evropy. Považuji to za příklad toho, že když vznikne dobrý nápad, který se finančně podpoří, umíme dělat zelený inovativní byznys, který je přínosem nejen pro životní prostředí, ale i pro průmysl.
Je pro vás evropský zákaz prodeje spalovacích motorů s metou pro rok 2035 přijatelným konceptem?
O automobilovém průmyslu slýcháváme, že výrobci požadují stabilní pravidla, jelikož si potřebují naplánovat svůj rozvoj. Neustálé změny těchto norem jsou pro ně nevýhodné. Mnoho automobilek tvrdí, že Evropa dostatečně nevyhodnotila elektromobilitu a neinvestovala, zatímco Čína, která si vyhodnotila, že nám nejspíš nikdy nebude konkurovat ve spalovacích motorech, to udělala. Většina lidí za 20 let si s velkou pravděpodobností nebude chtít koupit auto se spalovacím motorem, jelikož elektromobil bude levnější variantou. Technologie se budou vyvíjet a budou dostupnější.
Trvání na výrobě spalovacích motorů je podobné, jako bychom chtěli v minulosti nadále podporovat parní stroje. V Evropě máme případ firmy, která zaspala, a to Nokia. Představitelé společnosti si mysleli, že mohou dál vyrábět tlačítkové mobilní telefony, a víme, jak to dopadlo. Na dříve oblíbenou značku telefonů si dnes nikdo nevzpomene. Asi bychom neměli udělat tu stejnou chybu.
Debata se však smrskává na automobilovou dopravu. Chápu, že lidé potřebují mít své auto, zvlášť obyvatelé menších obcí. Myslím si však, že budoucnost nespočívá v diskuzi o elektroautě nebo spalovacích motorech, ale o tom, že potřebujeme dobrou a kvalitní veřejnou dopravu. To, že cesta z Prahy do Brna trvá vlakem stejně dlouho jako cesta z Bruselu do Paříže, je přesný příklad našeho smýšlení. Naši politici řeší auta namísto něčeho, co může velké části veřejnosti opravdu pomoct. Jde o strategickou úvahu, značná část lidí by podle mě preferovala jízdu rychlým vlakem za hodinu, kdy by si mohli přečíst knihu nebo vyřídit pracovní povinnosti, než aby tu stejnou trasu jeli dvě a půl hodiny třeba po D1 a část z toho prostáli v zácpě.
Trvání na výrobě spalovacích motorů je podobné, jako bychom chtěli v minulosti nadále podporovat parní stroje.
Jak hodnotíte podobu migračního paktu?
Za Zelené bychom pro něj nehlasovali, ovšem z dost jiných důvodů než značná část českých politiků. Pakt totiž celou situaci neřeší a nikomu moc nepomůže. Z našeho pohledu jsou některé body nehumánní vůči lidem, kteří mají v Evropě nárok na azyl. Není správné delší dobu držet rodiny s malými dětmi v detencích. Za nás by bylo lepší, aby lidé mohli žádat už v zemích původu humanitární víza, čímž bychom omezili proudění přes nebezpečné trasy a aktivitu pašeráků. Dnes mnoho lidí na té cestě zemře, takže tímto způsobem bychom měli celou situaci více pod kontrolou.
Samozřejmě by se někteří migranti snažili dostat na evropskou půdu i jinými způsoby, ale jejich počet by se výrazně zmenšil. Debatu o migraci však vnímám tak, že zakrývá reálné problémy, kterým v Česku i v Evropě čelíme. Lidé platí mnoho peněz za bydlení i energie, máme jedny z nejdražších potravin. Středomořskou cestou ročně přichází zhruba 200 tisíc lidí. Když to srovnáme s šesti miliony Ukrajinců, které evropské státy dokázaly za jeden rok absorbovat, jde o zanedbatelné číslo. Netvrdím, že bychom se o migraci neměli bavit, ale rozhodně se nejedná o největší problém Evropy ani Česka.
Veřejným prostorem se však ozývají ostré hlasy proti migraci, problémy hlásí z Německa nebo Švédska. Na konci dubna se například hovořilo o akci v Německu, kde protestující muslimové volali po zavedení chalífátu.
To je však otázka integrace – pojďme se tedy bavit, jak ji nastavit, aby byla funkční. V tu chvíli se dostáváme do roviny relevantní diskuze, ale nebavme se tím způsobem, že se rozdmýchává nenávist a xenofobie. Je sice pravdou, že v některých zemích se ta integrace úplně nepovedla, ale to se netýká skutečnosti, že ti lidé sem přišli. V Evropě panuje nedostatečná porodnost a my musíme vyřešit to, abychom měli na důchody, aby měl třeba kdo pečovat o starší lidi. Již nyní se potýkáme s nedostatkem lékařů a dalšího personálu, přičemž migrace je jedním ze způsobů, jak tuto situaci vyřešit. I u nás působí dobří doktoři z arabských zemí, z některých se dokonce stávají i politici. Pokud nastavíme integrační systém dobře a využijeme potenciál příchozích uprchlíků, může to být pro nás přínosem. Firmy si stěžují na nedostatek zaměstnanců. Uvědomme si tedy, že jsou lidé, kteří potřebují pomoc, jelikož nemohou žít ve své zemi. Všichni se shodneme na tom, že nechceme, aby vznikly vyloučené lokality, kde dochází k radikalizaci.
Je pozoruhodné, že proti migraci brojí ti, kteří současně hlásají, že musíme brzdit v klimatické politice. Například můj otec, který v Čechách vystudoval, pomáhal místním firmám prorazit na africkém trhu a nakonec se do Afriky vrátil, mi v dubnu říkal, že je u nich 46 stupňů Celsia, a to ještě není ani léto. Jestliže budeme brzdit snahu řešit klimatickou krizi, nastanou v některých částech světa neobyvatelné podmínky. Evropa není nafukovací a nemůžeme v ní přijmout všechny uprchlíky. Bylo by tak rozumné celou situaci řešit tak, aby se nedala do pohybu velká masa lidí, jimž nezbyde nic jiného než se vydat do jiných oblastí. Nerada bych strašila nějakou záležitostí migrace, ale už nyní vidíme místa, kde se podmínky k životu významně zhoršují.
Na půdě Evropského parlamentu tedy budete chtít primárně řešit migraci a klimatickou změnu jakožto spojené nádoby?
Jednoznačně. Klimatická změna je jedna z největších výzev, kterou má svět před sebou.
Jak nahlížíte na britský projekt, kdy země bude posílat část uprchlíků do Rwandy?
Není možné se dohodnout s jiným státem, do nějž se budou navracet všichni uprchlíci za úplatu. Z toho důvodu tematizují Zelení možnost humanitárních víz, jelikož podle nás není správné přesouvat azylový systém do jiné země v Africe.
Zdůraznila jste kontinuální podporu Ukrajiny. Je podle vás česká muniční iniciativa dostatečná?
Podpora Ukrajiny je jedna z mála věcí, za kterou můžeme českou vládu pochválit. Je dobře, že na tomto tématu panuje shoda. Musíme v tom pokračovat, jelikož jde o nesmírně důležitou věc pro naši bezpečnost. Opět však můžu říct, že kdyby se naslouchalo Zeleným už před 15 a více lety, když apelovali na budování obnovitelných zdrojů energie, nemuseli bychom teď být v situaci, kdy si kupujeme od Ruska zemní plyn a financujeme Putinovu agresi vůči Ukrajině.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Michopulos k eurovolbám: Voliče na sítích chápe jen ANO a Spolu. Klempíř citoval Shakespeara
Vaše evropská frakce je jasná. Nacházíte však v celounijním směřování Zelených jakožto čeští zástupci nějaké sporné body?
Jsme součástí evropské strany Zelených, takže se podílíme i na podobě programu. Během února jsme v Lyonu vyjednávali společně naše priority. Určitě se najdou dílčí odchylky, ale hodnoty a priority sdílíme. Z mého pohledu je naprosto nezbytné, aby ve frakci zasedlo více poslanců nejen z Česka, ale i ze střední a východní Evropy. Naše životní situace je trochu odlišná oproti tomu, co řeší Zelení ve Francii nebo Německu. Je tudíž potřeba, aby byl zelený pohled obohacený o naši specifickou zkušenost, což povede k lepšímu nasměrování celkového postoje a vybalancování, aby opatření dobře přijímali lidé i v Česku a aby se zohledňovaly i jejich zájmy. Proto je důležitá celoevropská spolupráce, v níž budou dostatečně zastoupeny i hlasy jednotlivých států.
Z dalších frakcí levicového směřování je v europarlamentu zastoupena The Left. Přichází v úvahu nějaká spolupráce?
Hodnotově jsme ukotvení ve skupině Zelení/Evropská svobodná aliance, již nyní spolupracujeme s dalšími europoslanci. To je pro nás priorita, poté se můžeme bavit s dalšími frakcemi o prioritách. Nejedná se však jen o The Left, ale i o další uskupení, s nimiž určitě najdeme shodu na některých řešeních.
Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 7. a 8. června. CNN Prima NEWS nabízí pravidelně rozhovory s jednotlivými kandidáty. Přečtěte si některé z nich:
- Podíleli jsme se na jednom z nejtragičtějších zákonů, uvedl Turek. Navrhl možnou cestu
- Vondra: Nevolte Putinovy užitečné idioty. Hnutí ANO jsme na dostřel, stačí dostat puk do brány
- Nerudová: Babiš a ANO jsou zhoubou pro společnost. Hnutí STAN mi přirostlo k srdci
- Dostálová: Na vládě mi nejvíc vadí její neustálé lhaní. Do ANO už jsem podala přihlášku
- Zaorálek: Bezpečnostní hrozbou je Lipavský. Prezidenta Pavla dosadili na Hrad oligarchové
- Gregorová exkluzivně po návštěvě Charkova: Lidé na hřbitově chodí s lopatou a pohřbívají syny
- Konečná: Ohledně míru na Ukrajině musíme Putinovi věřit, jen brání svou zemi před ohrožením
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Prezidentovi Pavlovi věří stále méně lidí, ukázal průzkum. Oblíbenější je u mladých
