Soud zrušil osvobození expremiéra Petra Nečase a jeho manželky Jany (dříve Nagyové) v kauze poslaneckých trafik. Zdroj: ČTK
Pražský městský soud vrátil případ takzvaných trafik pro poslance ODS k novému projednání. Odvolací senát zrušil osvobozující verdikt nad expremiérem Petrem Nečasem a jeho manželkou Janou (dříve Nagyovou). Prvoinstanční soud má jako důkaz připustit i odposlechy, které původně odmítl. Uvedla to ve středu Česká televize.
Obvodní soud loni v srpnu zprostil viny z podplácení Nečase, jeho ženu i někdejšího náměstka ministra zemědělství Romana Bočka. Podle verdiktu se nepodařilo prokázat, že se skutek popsaný v obžalobě vůbec stal. Prvoinstanční soud v případu nepřipustil jako důkaz odposlechy.
Soud zároveň zastavil stíhání Nečasové, které se týkalo nezdanění luxusních darů od politiků a lobbistů. Státní zástupce se proti oběma rozhodnutím na místě odvolal.
Osm let od razie na Úřadu vlády: O co šlo a proč padl Nečasův kabinet?
Letos v červnu je to osm let, kdy tehdejší šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta vedl zásah na Úřadu vlády. Razie vyústila v pád kabinetu premiéra Petra Nečase (ODS). Zásah na Úřadu vlády v roce má několik rovin. V článku si je můžete připomenout.
Soud v kauze nepovolil přehrání odposlechů, které byly v obžalobě klíčovým důkazem. Státní zástupce Rostislav Bajger se proto odmítl v závěrečné řeči vyjádřit k vině obžalovaných a jejich trestům.
Soudkyně Helena Králová zdůvodnila svůj názor na odposlechy tím, že vyšetřovatelé se měli k informacím zkusit dostat jinak. Nasazení odposlechů je podle ní až nejzazší možností a není možné až při jejich využití zkoumat, zda se odposlouchávaný člověk dopustil trestného činu. Nečasovi a Bočkovi hrozí až šest let vězení, Nečasové až osm.
V listopadu 2019 policie obvinila Nečase také z křivého svědectví ve prospěch manželky Jany. Loni v květnu soud Nečase uznal vinným z křivé výpovědi. Žalobci následně podali odpor proti trestnímu příkazu, což znamená, že se trestní příkaz ruší a soud bude kauzu projednávat v hlavním líčení.
Celý případ se táhne od roku 2012, kdy měl Nečas a jeho komplicové slíbit trojici poslanců ODS Marku Šnajdrovi, Petru Tluchořovi a Ivanu Fuksovi výhodné posty za to, že nechají ve sněmovně projít vládní daňový balíček. Ani jeden z nich ho nechtěl podpořit, a tak se měli vzdát mandátu.
Poté, co byl zákon schválen, usedl Šnajdr do čela dozorčí rady Čepra, Fuksa zase získal křeslo v Českém Aeroholdingu. To vše předcházelo pádu Nečasovy vlády, který přišel po zásahu policie na Úřadu vlády v roce 2013.
