Zeman o prezidentských kandidátech i dovolené
Piráti v anketě na svém fóru volí nejlepšího kandidáta na prezidenta. Vede bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová, za ní je generál Petr Pavel a senátor Marek Hilšer. I když vládní strana ještě neví, zda do boje o Hrad zapojí „svého člověka“ nebo podpoří někoho z nadstranických kandidátů, většina uchazečů z předních příček ankety o podporu Pirátů paradoxně nestojí.
„Veřejným prostorem, v médiích i na netu, v zákulisí, v hradu i v podzámčí, a dokonce i v kuchyňkách se diskutuje, kdo má či nemá šance v nadcházejících prezidentských volbách. Teď se sice potřebujeme soustředit na komunální a senátní kampaň, ale již nějakou dobu fakticky běží i kampaň prezidentská. A jako parlamentní politická strana bychom se k ní měli (či mohli) nějak postavit,“ vyzval na fóru šéf Pirátů a ministr pro místní rozvoj a digitalizaci Ivan Bartoš, který vytvořil anketu „V prezidentské volbě zvažuji hlasovat pro“.
V anketě, která se soustředí na první kolo prezidentských voleb, hlasovalo už 376 Pirátů, z nichž má každý maximálně tři hlasy. Celkem je v anketě tedy už 839 hlasů.
Nejvíce členové „fandí“ někdejší rektorce Danuši Nerudové, která má od poloviny června, kdy byla anketa založená, 243 hlasů (29 procent). Za ní je generál Petr Pavel se 191 hlasy (23 procent). A na třetím místě ankety je senátor Marek Hilšer se 144 hlasy (17 procent).
Někteří Piráti by ještě volili senátora Pavla Fischera (11 procent) nebo předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středulu (8 procent).
Podle prvního místopředsedy strany Marcela Kolaji ale anketa není „žádným způsobem závazná“. „Ovšem pro předsednictvo je důležité rozumět členské základně. Takže je to pro nás taková sonda a ukázka toho, jak členové Pirátské strany o volbě přemýšlejí a jakého kandidáta preferují,“ řekl Kolaja CNN Prima NEWS.
To potvrdil i Bartoš. „V tuto chvíli nevíme, zda nakonec budeme navrhovat a shánět support pro nějakého ‚našeho‘ kandidáta, nebo jestli nějaký kandidát bude mít zájem o naši formální a třeba i faktickou podporu,“ připustil na fóru s tím, že o tom případně rozhodne celostátní fórum v řádném jednání v souladu s volebním řádem.
Podle Kolaji je pro Piráty nejdůležitější, aby prezident „ctil Ústavu, demokratické hodnoty a byl především člověkem, který bude schopen spojovat společnost“. „To je totiž něco, co zde už téměř dvacet let postrádáme a co v této nejisté době nezbytně potřebujeme,“ rýpl si do současné hlavy státu Miloše Zemana a do jeho předchůdce Václava Klause.
Kandidáti o Piráty nestojí
Problém ale je, že většina kandidátů na prezidenta o podporu Pirátů nestojí. „Domnívám se, že smyslem přímé volby prezidenta republiky je právě to, aby byl odpojený od politických stran. Nejsem a nebudu kandidát žádné politické strany, a tak se ani o žádnou podporu nijak nezasazuji,“ uvedla na dotaz CNN Prima NEWS Nerudová.
Připustila však, že sympatie strany jí lichotí. „Jsem ráda, že myšlenky a vize, se kterými bych chtěla úřad zastávat, rezonují ve společnosti. Z toho mám vždycky radost,“ dodala.
Podobně o podporu Pirátů nestojí ani Hilšer. „Prezident má být nezávislý na lobbistických a privátních zájmových skupinách, a také má být nadstranický, tedy nezávislý na politických stranách. Proto nebudu ve volbách usilovat o podporu žádné politické strany,“ zdůraznil.
Generál Pavel se pouhé podpoře od politických stran nebrání, i když konkrétně za žádnou nechce přímo vystupovat. „Do voleb jdu jako nezávislý kandidát občanů, nechci tedy být nominantem žádné politické strany. Pokud se ale některá z politických stran rozhodne vyjádřit mi podporu, a nebude to strana extremistická či krajně vyhraněná, budu za takovou podporu vděčný,“ řekl CNN Prima NEWS.
Generál Petr Pavel už potvrdil že do prezidentských voleb půjde. Oficiálně kandidaturu teprve ohlásí. Zdroj: CNN Prima NEWS
Podpora jako polibek smrti
O tom, zda a jak důležitá je pro kandidáty podpora Pirátů, diskutují i sami členové strany. „Otázka je, jestli naše podpora nebude spíš polibek smrti,“ pochybuje na fóru například Jan Prokop.
Podle jiných má ale strana zvučný hlas a její podpora může být pro lidi v boji o Hrad důležitá. „Náš vliv – současných 8 až 9 procent, navíc u těch spíše nevyhraněných, není zanedbatelný a může mít i rozhodující dopad. Další katastrofu na Hradě nechceme,“ věří Antonino Milicia. Zároveň zdůraznil, že by byl rád, aby strana v případné podpoře reflektovala fakt, kdo má reálnou možnost projít do druhého kola prezidentské volby.
Pětikoalice se tříští
Někteří diskutují ale i o tom, že by Piráti měli „jít dohromady“ s dalšími čtyřmi stranami z vládní pětikoalice – ODS, STAN, TOP 09 a KDU-ČSL a že by prezidentského kandidáta měli podpořit nebo vytvořit společně.
O to usiluje například Pirát Jan Lejčko. „Voliči SPD, KSČM, Volný blok a ANO podpoří Andreje Babiše, což je cca 2,2 milionů voličů. Pokud bychom se dokázali dohodnout na společném kandidátovi ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Piráti, STAN, je to cca 2,3 milionů voličů, tak by to byl relevantní soupeř. Pokud ne, tak se budou hlasy tříštit a Babiš to má v kapse v suchým triku,“ vypočítal a varoval na fóru strany.
Podle europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) se ale koalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) v prezidentské volbě „odstřihává“ od Pirátů a Starostů a kandidáta na prezidenta vytvoří nebo podpoří sama. „Myslím, že tu nebude žádná pětikoalice. Odstřiháváme se od STAN s Piráty, ať si to vyřeší. My jedeme jako koalice Spolu, která dá podporu nějakému kandidátovi, který vyhraje,“ řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS v narážce na kauzy hnutí STAN. Koalice Spolu podle něj zvažuje tři jména.
Například podle jeho pirátského kolegy z europarlamentu Mikuláše Peksy by ale Piráti měli „mít odvahu vybrat si v prvním kole prezidentských voleb alternativu, která je nejvíce v souladu s pirátskými hodnotami“. „Měli bychom mít odvahu pokusit se toho člověka posunout do druhého kola a donutit ODS a všechny další strany, aby se za ním/ní proti Andreji Babišovi sjednotily. Protože sjednocovat se v druhém kole za kandidátem/kou ODS – ať už je to Miroslava Němcová, nebo někdo méně provařený – bez boje v prvním kole je prostě prohra,“ napsal na fóru Peksa.
Připomněl, že „obavy z Babiše“ Piráty v minulosti přivedly k jiným problematickým rozhodnutím. Zřejmě tím narážel na koalici s hnutím STAN před podzimními volbami do Poslanecké sněmovny, o čemž mluvila i jeho stranická kolegyně Markéta Gregorová.
„Jako strana jsme byli trochu naivní z hlediska toho, jak moc jsme důvěřovali některým lidem právě ve snaze zbavit se Babiše, extremistů a podobně. Je to i pro nás poučení, že máme víc prověřovat než důvěřovat,“ narážela europoslankyně na poslední kauzy hnutí STAN.
Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) Zdroj: Profimedia.cz
Evropské volby
„Pojďme se jim postavit, nebát se, být Piráti a prosazovat to, co vystihuje naše vize. Ne to, co nám nutí jako nejmenší zlo někdo jiný,“ chce se zřejmě i Peksa odpojit od koalice Spolu a STAN v prezidentské volbě.
V minulé anketě zvítězil Hilšer
Piráti podobnou anketu k prezidentským volbám vytvořili i v roce 2017. Tehdy v ní „zvítězil“ senátor Marek Hilšer, který je nyní třetí. Získal 123 hlasů, což činilo 43 procent. Za ním byl senátor Jiří Drahoš s 59 hlasy (20 procent), který se nakonec dostal i do druhého kola volby, kde prohrál. Na třetí příčce byl spisovatel a novinář Michal Horáček s 49 hlasy, což bylo 17 procent.
Pro současného prezidenta Zemana bylo v tehdejší anketě 12 hlasů, což byly celkem 4 procenta. Tehdy Piráti vytvořili anketu ale až 15. prosince, tedy zhruba měsíc před prvním kolem voleb. Nakonec strana formálně žádného kandidáta nepodpořila.
U současné ankety zase některým členům vadí, že vznikla příliš brzy. Někteří kandidáti totiž ještě mohou přibýt.
Síla Pirátů opět roste
Piráti se v poslední době „dávají dohromady“ z podzimních voleb do Poslanecké sněmovny a snaží se obnovit sílu strany. Ještě loni na jaře to totiž vypadalo, že volby mohou vyhrát, nakonec je ale „vykroužkovali“ Starostové, se kterými byli v koalici, a Piráti tak zažili strmý pád. Do dolní komory se nakonec dostali jen čtyři poslanci, zatímco hnutí STAN jich tam má 33.
Ve vládě mají Piráti ale tři ministry a v posledních průzkumech jejich síla opět roste. Podle červnového průzkumu pro Českou televizi hnutí STAN po jeho kauzách přeskočili a s 8,5 procenta by se umístili ve volbách na čtvrtém místě za ANO, ODS a SPD.
Do vyvrcholení boje o Hrad zbývá šest měsíců. První kolo voleb bude v pátek a v sobotu 13. a 14. ledna 2023, případné druhé kolo o čtrnáct dní později. Termín na konci června oznámil šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
Vyhlášení voleb vyšlo ve Sbírce zákonů 1. července, o té doby je tedy kampaň oficiální a všechny náklady na ni se započítávají do zákonem stanoveného finančního limitu, tedy 40 milionů korun za první kolo či 50 milionů korun za obě kola voleb. Na přehled kandidátů se podívejte ZDE.
