reklama

Europoslanci mají v pátek rozhodnout, zda je Babiš ve střetu zájmů

Poslanci Evropského parlamentu by měli dnes hlasovat o možném střetu zájmu českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Naváží tak na auditní zprávu Evropské komise, která se problémem zabývá již dva roky.

reklama

Konečnou zprávu týkající se dotací ze strukturálních fondů vyplácených Agrofertu poslala Evropská komise českým úřadům koncem listopadu 2019. Podle auditu Babiš porušil české i evropské předpisy o střetu zájmů, protože nadále Agrofert ovládá, i když ho vložil do svěřenských fondů. Česká republika tak zřejmě přijde o několik stovek milionů korun. Babiš střet zájmů odmítá a kritizuje to, že komise interpretuje české právo. Ministerský předseda také popírá tvrzení, že ČR bude muset nějaké peníze vracet.

K tématu

O možném Babišově střetu zájmů se mluví prakticky od jeho vstupu do politiky a zejména poté, co se v roce 2013 jeho hnutí dostalo do Sněmovny a Babiš v lednu 2014 usedl do křesla ministra financí. Agrofert, jehož byl tehdy majitelem, je jedničkou zemědělsko-potravinářského sektoru i druhou nejvýznamnější skupinou chemického průmyslu v Česku. Výrazné bylo i Babišovo angažmá v médiích, skupina Mafra vlastněná Agrofertem patří k největším mediálním domům v ČR.

Podle novely zákona o střetu zájmů, přijaté začátkem roku 2017 přes odpor hnutí ANO a veto prezidenta Miloše Zemana, smějí členové kabinetu ovládat firmy, ty ale nemají přístup k veřejným zakázkám a nenárokovým dotacím. Omezení platí pro firmy, v nichž ministři drží nejméně 25 procent. Zákon zakazuje členům vlády i dalším činitelům provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Babiš v reakci na normu v únoru 2017 vložil akcie firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů.

Lex Babiš „napadl“ i prezident Zeman

Novelu, známou také jako „lex Babiš“, napadl v únoru 2017 prezident Zeman u Ústavního soudu (ÚS), na který se později obrátila i skupina poslanců ANO. V dubnu 2017 ÚS rozhodl, že zákon bude přezkoumávat na základě návrhu prezidenta. Délku řízení, které trvalo tři roky, později Zeman kritizoval. Letos 18. února ÚS zamítl návrhy prezidenta Zemana a poslanců ANO na zrušení části zákona. Ministři tak nadále nemohou provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk.

K tématu

Babiše se dotýkají i nová pravidla pro střet zájmů při pobírání dotací, která začátkem července 2018 schválil Evropský parlament. Koncem listopadu 2018 dospěla právní služba Evropské komise k závěru, že omezení se týkají i Agrofertu, protože Babiš je podle pravidel platných od léta 2018 ve střetu zájmů, i když firmy jsou ve svěřenském fondu.

Tehdejší komisař pro rozpočet EK Günther Oettinger koncem roku 2018 doporučil Babišovi tři způsoby, jak se střetu zájmů zbavit. Buď zpřetrhat své vazby i vazby své rodiny na holding, nebo zajistit, aby Agrofert přestal přijímat dotace z EU, nebo se zdržet účasti na některých rozhodnutích. Babiš se poté vzdal předsednictví ve vládní Radě pro Evropské strukturální a investiční fondy. Evropský parlament také vyzval komisi k řešení možného Babišova střetu zájmů. Europoslanci požadovali i pozastavení dotací.

Důležité pro další vývoj bylo doručení českého překladu auditu, od kterého se odvíjejí další termíny. EK jej předala 5. února, čímž začala běžet dvouměsíční lhůta, kdy se ČR může ke zprávě vyjádřit. EK později termín prodloužila do 5. června. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) poslalo EK odpověď na auditní zprávu koncem května.

Další hlavní zprávy

Daně

Analýza: Mytologie superhrubé mzdy. Její zrušení nižší daně spíše nepřinese

Analýza: Mytologie superhrubé mzdy. Její zrušení nižší daně spíše nepřinese

V posledních týdnech si o svou pozornost opět řekla takzvaná superhrubá mzda. Terminus technicus, který se vžil pro označení celkových nákladů na práci, je s námi už přes 12 let a zůstane s námi dál. Politická debata, která dnes o superhrubé mzdě probíhá, je jen o způsobu, jakým se bude vypočítávat zdanění našich výdělků. A dokud o něm nebude finálně rozhodnuto, ani nemůžeme říci, kdo, zda a o kolik si v důsledku případné změny polepší.

Věda a technologie

Ledek, který vybuchl v Bejrútu, je sám o sobě nehořlavý, uvedl člen Akademie věd

Ledek, který vybuchl v Bejrútu, je sám o sobě nehořlavý, uvedl člen Akademie věd

Dusičnan amonný, tedy látka známá jako ledek, která s největší pravděpodobností vybuchla v přístavním skladu v libanonském Bejrútu, je prý sama o sobě nehořlavá. Pro CNN Prima NEWS to uvedl člen Ústavu anorganické chemie Akademie věd České republiky Jan Havlík. Na následky úterní exploze zahynulo nejméně sto lidí a další čtyři tisíce jich bylo zraněno.

reklama
Lidé v karanténě budou moci volit z auta pouze ve středu
reklama
reklama
Bejrútem otřásly dvě exploze, vyžádaly si 100 mrtvých a čtyři tisíce zraněných

Zahraničí

Domácí zpravodajství

Derby Sparta–⁠Slavia se bude hrát 7. listopadu. Fotbalová liga má program pro 18 klubů
Další články
reklama
reklama