Proč pravoslaví podporuje Putinovu válku? Když kněží žehnají zbraním, jde o temnou magii

Jedním z nejhlasitějších podporovatelů Putinovy agrese na Ukrajině je ruská pravoslavná církev. Jak je možné, že představitelé ušlechtilého náboženství nabádají k válce? Do jaké míry má na prokremelské chování moskevského patriarchy Kirilla vliv jeho někdejší práce u KGB? V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to vysvětluje religionista Jan Sušer.

Proč se představitelé ruského pravoslaví tak okázale staví na stranu Putinovy agrese?
Za tím může být spousta důvodů. Jedním z těch pravděpodobných bude jistě ekonomická motivace. Svrchní patra pravoslavné církve však za režimem stojí nejen proto, že je to pro ně výhodné. Dá se totiž též očekávat, že pokud by to nedělala, bylo by to pro ně naopak až krutě nevýhodné. Naším středoevropským pohledem nelze úplně rozlišit, do jaké míry je jejich vzájemný vztah s kremelskou mocí symbiózou a do jaké je definován obyčejným strachem pocházejícím z bezohledných represí.

Myslíte snad, že za válečnou podporou moskevského patriarchy Kirilla mohou být obyčejné obavy o vlastní bezpečnost?
Vyloučit se to nedá. Jisté je, že v Rusku se dá spojení trůnu a oltáře považovat za tradiční záležitost. A že moskevský patriarcha Kirill se s Vladimirem Putinem vzájemně podporují. Jen bychom si měli klást otázku, zda je to skutečně tak, jak se zdá na první pohled.

Jak jinak by to mohlo být?
Z našeho pohledu nemůžeme vědět, zda si Kirill s Putinem po večerech předávají coby pragmatičtí spojenci všelijaké „kompro“, nebo jestli to je tak, že šéf Kremlu – řečeno samozřejmě s velkou nadsázkou – kdesi ve sklepě drží patriarchovy blízké a 75letý náboženský činitel tak jednoduše nemá na výběr. Nelze pominout, že i mezi ruskými pravoslavnými kněžími se najdou jedinci, kteří s Putinovou invazí nesouhlasí. Projevit takový názor však přináší značná osobní rizika. Jsou doložena prohlášení konkrétních kněží a biskupů, kteří napadení Ukrajiny odsoudili. Hrozí jim za to jistě minimálně suspendace, v horším případě i vězení. Psalo se také třeba o duchovním Ioannu Burdinovi z ruské Kostromy, který měl za protiválečný proslov k věřícím dostat pokutu 35 tisíc rublů (přibližně 12,6 tisíce korun, pozn. red.).

Proč Putin tolik stojí o podporu církve?
Předně: Rozhodně nevyzdvihuje ruské pravoslaví už od svého nástupu do prezidentské funkce, k tomu dospěl až časem. Teď se však každopádně velmi snaží, aby jeho sepětí s církví bylo co nejvíce vidět. Zajímavé na tom je, že vliv pravoslavné církve v Rusku není ani zdaleka takový, jak bychom možná čekali. Přiblížím vám to na detailu: Jakmile její představitelé přijeli před časem do Česka, byli velice překvapeni, že máme ze státních peněz financované teologické fakulty. To u nich není. Navzdory tomu je dnes církev pro Putina důležitá.

Jan Sušer (38)

Religionista, publicista, překladatel
Teologii a religionistiku studoval na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy, zabýval se zde mimo jiné současnou religiozitou a mezináboženskými vztahy.

Zeptám se znovu: Proč?
Pokud při něm stojí patriarcha Kirill, dělá to dojem, že v Rusku je všechno v pořádku. Že stát po všech stránkách funguje. Putin církev očividně vnímá jako něco, co stabilizuje společnost. Nelze přehlížet, že v Rusku je pravoslaví velmi tradičním, staletým fenoménem, byť jej na 70 let významně narušila komunistická diktatura. Jistě, za Sovětského svazu se bořily chrámy, kněží byli zatýkáni, mučeni a popravováni, náboženství se označovalo za opium lidstva, za něco dávno překonaného a škodlivého. Církev musela s režimem hodně spolupracovat, aby vůbec přežila. V obrovském Rusku s tisícovkami farností působili v určitý moment tři poslední biskupové. V obyčejných Rusech přesto víra nějakým způsobem zůstala. Chápou ji jako své zásadní kulturní dědictví. Proto se Putinovi náramně hodilo, když patriarcha Kirill o jeho zvolení z roku 2012 řekl, že jde o boží zázrak.

Zdá se to, nebo si Putin s Kirillem jsou osobně velmi blízcí?
Často se mluví o tom, že se znají již ze sovětské éry. S kariérní dráhou v KGB je totiž spojen nejen Putin, ale i Kirill, který byl pod občanským jménem Vladimir Michajlovič Gunďajev řadu let veden coby její důstojník s krycím jménem Michajlov. Je každopádně zajímavé porovnávat, co o bojích na Ukrajině říká Putin a co Kirill. Patriarcha konflikt překlápí z Putinových geopolitických a vojenských výkladů do vyloženě náboženského pojetí. Jednou to pojímá metafyzicky, jindy zjednodušuje; rád mluví o souboji dobra se zlem. Zvláštní je, že vždycky zdůrazňoval, že je patriarchou celé Rusi. Ono „celé Rusi“ přitom znamenaná i malé Rusi, tedy Ukrajiny. Jakkoliv je však za malou Rus též zodpovědný, teď ji úplně pomíjí. Místo toho na ni dští síru, mluví o boji proti Satanovi, zdegenerovaném Západu, ideologii gayů. Vede to k rozkolu mezi ruským a ukrajinským pravoslavím.

Na první pohled se zdá, že se mu podpora Putinovi tuze vyplácí. Alespoň podle fotografie, na níž byl zachycen s hodinkami za 720 tisíc korun.
Ano, lze připustit, že tenhle snímek s luxusními hodinkami o něčem vypovídá. Abychom se ale nepletli, Kirill je bezesporu nevšední osobnost. Jde o vzdělaného a inteligentního člověka. V časech Sovětského svazu byli z politických důvodů uvězněni jeho dědeček i otec, koncem 70. let se podle svých slov jako jeden z mála vyslovil proti invazi do Afghánistánu. Než se stal patriarchou, působil v pozici jakéhosi ministra zahraničí pravoslavné církve, měl tedy bohaté kontakty se světem. Když se volil patriarcha, byl vnímán jako zástupce liberálního proudu, který chce ruské pravoslaví otevřít světu. Spoustu lidí proto zklamalo, že poslední dobou předvádí pravý opak.

Kirill i další ruští pravoslavní kněží často žehnají zbraním, klidně i jaderným. Jak to jde dohromady s pravoslavným učením?
V Rusku je žehnání běžnou praxí. Žehnají se auta, nářadí, byty. Žehnání zbraní je ovšem poměrně nejednoznačnou záležitostí, přece jen jde o nástroje, které mají posloužit k usmrcení člověka. Z pohledu pravoslaví je to proto velice na hraně. Tím spíš u zbraní útočných, zejména u těch ničivějšího charakteru. To z náboženského pohledu prostě nemá opodstatnění. Jde o temně magický krok, ke kterému by nemělo docházet, z hlediska nauky je to nesmyslné.

Není to tak, že pravoslavní přistupují k lidskému životu jinak než třeba katolíci?
Kdepak, lidský život je posvátný i pro pravoslavné. V minulosti se během válečných konfliktů žehnalo vojákovi spíše proto, aby jej zbroj uchránila. Tedy ne, aby zabíjel, ale aby se z bitvy vrátil domů. Ve válce je to samozřejmě hodně těžké. Skotský kněz Seraphim Aldea například nedávno zveřejnil úvahu o tom, že ve válce se všichni zúčastnění nacházejí ve stavu těžkého hříchu. Připomněl mi tím pasáž z bible popisující výpravu proti Moábu. Izraelská armáda v ní na Hospodinův rozkaz porazí nepřítele, když se ale vrací do Jeruzaléma, musí zůstat za hradbami, protože je nečistá. Splnila sice svatou povinnost, Hospodinův přímý příkaz, nachází se však přesto ve stavu těžkého hříchu. Berme to jako ukázku, že válku nelze očima náboženství vnímat jako svatou záležitost.

Papež František kritizuje Kirilla třeba právě proto, že patriarcha používá rétoriku křížových válek.
I velká řada pravoslavných kněží na západ od Ukrajiny si uvědomuje, že Rusko stojí, kde by nemělo. Vždyť celosvětová skupina 275 ruských pravoslavných kněží a jáhnů nedávno vyzvala k ukončení bratrovražedné války a potvrdila právo lidu Ukrajiny na politické sebeurčení. Jinými slovy: Říká se tím, že Rusko zahnulo do slepé uličky. Součástí ruské pravoslavné církve je zhruba polovina pravoslavných věřících celého světa, je to něco kolem 150 milionů lidí. Teologický koncept „ruského světa“, který má pravoslaví zaštiťovat, byl však řadou vzdělanců v nedávné veřejné výzvě označen za herezi. A to už je silný výrok.

Kirill i Putin často zmiňují, jak je Západ mravně prohnilý. Je to motiv, který nachází oporu v učení ruského pravoslaví?
S tím se opravdu sem tam setkáme, hraje v tom roli tisíc let staré schizma, kdy se evropská křesťanská církev rozpadla na dvě části. Západ byl pohledem té východní ve stavu odpadlictví už tehdy, v ruském nazírání to zůstalo hodně pevně zakořeněno. Mravní prohnilost Západu se dokumentuje třeba aktivitami LGBT komunity, i samotný patriarcha Kirill dal ruskou „speciální armádní operaci“ do souvislosti s kyjevskou Pride Parade. Což bylo bezesporu absurdní.

Upřímně – jestli se dá v současných ruských projevech něco vyčíst mezi řádky, pak je to spíš něco na způsob věčného mindráku ze Západu.
Což ovšem nevyplývá ani tak z náboženského učení, jako spíš z ruské historické zkušenosti. V ideové historii Ruska se přece vždycky mlely prozápadní myšlení a panslovanství. Přičemž jak tvrdil Havlíček – Rusové „počínají všude místo ruský říkati a psáti slovanský, aby pak místo slovanský zas také ruský říci mohli“. Uznávaní ruští filozofové se na Západě pokoušeli inspirovat, i car Petr Veliký putoval do zahraničí. V Nizozemsku pracoval v docích, aby poznal moderní trendy v technologiích a správě věcí veřejných; i podle toho pak narýsoval své reformy. V tomhle bylo Rusko vždycky rozpolcené. Právě teď je bohužel daleko patrnější ta jeho tvář, která tamní slovanství izoluje.

Nevyplývá ruský imperialismus alespoň zčásti právě i z tamního pravoslaví?
Tenhle vztah nějakým způsobem jistě existuje. Už jen kvůli nutnosti misijního působení. Křesťanství je obecně náboženstvím, které se chce šířit, ruské státní struktury toho prostě jen zdatně zneužívají. Pravoslaví je však jinak ve srovnání s jinými křesťanskými odnožemi především velmi asketické. Světa se straní, třeba jeho mnišství hraje daleko podstatnější roli než v katolicismu. Izolace vůči světu je v pravoslaví jedním z důležitých prvků.

Jaký je vůbec Putinův osobní vztah k víře?
Víme jen to, co sám říká. Nechává se fotit v kostelích, od chvíle svého příklonu k pravoslaví si dává velmi záležet, aby byl vidět při církevních svátcích. Ve svých projevech opakuje mnohé pravoslavné fráze, je to pro něj setrvalé téma. Zároveň je však vidět, že mu vůbec nevadí věci, které by pravoslavnému věřícímu vadit měly. To válka ukázala naplno. Ruská armáda svůj útok například začala v předvečer velkého velikonočního postu. Nejvýznamnějšího postního období pravoslavného kalendáře, kdy máte naopak vyhledávat usmíření s nepřáteli, zaobírat se svou zbožností, pokáním. Na Ukrajině byli lidé naladěni právě tímto směrem. A Putin tam v takové chvíli pošle tanky a rakety…

Putinovy preference v Rusku s válkou strmě rostou. Platí to i o pomyslných preferencích ruského pravoslaví?
K tomu zatím nemáme prokazatelná sociologická data. Zdá se ale, že lidové pravoslaví mimo velká centra bojuje s propadem zájmu. A Kirill se právě s použitím válečné rétoriky snaží tento trend zastavit, zmobilizovat síly ve vlastní církvi. Věřící bohužel mobilizuje nenávistí. A to není cesta, která by někdy jakékoliv církvi pomohla.

Pravoslaví je velmi rozšířené i na Ukrajině. Jak na moskevského patriarchu Kirilla nahlížejí tamní věřící?
Než odpovím na vaši otázku, je třeba si vyjasnit, že na Ukrajině je náboženská situace velmi komplikovaná. V zemi má podstatný vliv Ukrajinská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu, opírající se o přímou vazbu na struktury z ruského hlavního města. Vedle ní byla ale aktivní řada dalších subjektů – Ukrajinská pravoslavná církev Kyjevského patriarchátu, Ukrajinská autokefální církev, spousta dalších odštěpků. Prezident Porošenko před čtyřmi lety požádal konstantinopolského patriarchu Bartoloměje, aby odsouhlasil samostatnost ukrajinské církve vůči Moskvě, pod níž spadala od roku 1686. Bartoloměj k tomu byl svolný za podmínky, že se jednotlivé ukrajinské subjekty sjednotí.

Platí snad Bartolomějovo slovo víc než Kirillovo?
Tahle otázka je mnohými lidmi interpretována odlišně. Formálně tomu tak je, za nejvýznamnější autoritu světového pravoslaví se mnohdy považuje právě konstantinopolský patriarcha. Jen si to ale nepředstavujme jako paralelu k římskokatolickému papeži, takové pravomoci Bartoloměji zase nenáleží.

A jak tedy Ukrajinci zareagovali na jeho podmínku? Vyslyšeli ji a spojili se?
Do jisté míry. Ukrajinská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu totiž novinku odmítla, byť několik jejích biskupů přešlo k novému subjektu, který na Ukrajině vznikl sloučením nejvýznamnějších pravoslavných uskupení. Bartoloměji to každopádně stačilo, tzv. autokefalitu ukrajinské církvi udělil. A vznikl rozkol. Moskva se rozhněvala, že Bartoloměj k takovému kroku nemá právo. Zejména Kirill se pustil do ostré rétoriky, podle něj toto Moskva nesmí dopustit, protože se na Ukrajině nacházejí veškerá pravoslavná posvátná místa Kyjevské Rusi. Hřímal: „Je to náš Jeruzalém. Nezávislost nemůžeme připustit.“

Ruský náboženský pohled na Ukrajinu se tedy do jisté míry překrývá s geopolitickými argumenty, které uvádí Kreml.
Na začátku tohoto konfliktu to tak vypadalo. Pravoslavní činitelé velmi často opakovali příběh o svatých místech, která Rusko nesmí pustit z rukou. Jenže po pár měsících se podobné argumenty zdají dosti pochybné. Vždyť ruská armáda ostřeluje právě i ona posvátná místa Moskevského patriarchátu! Od začátku války byly Putinovou armádou zlikvidovány minimálně desítky chrámů, zahynula řada kněží, někteří byli zajati, mučeni. Veškerá posvátnost jako kdyby najednou nebyla vůbec důležitá. Za zmínku ostatně stojí i veletoč, který během války předvedli zástupci Ukrajinské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu.

Co máte na mysli?
Metropolita Onufrij, který byl na Ukrajině zástupcem moskevského směru, označil konflikt za bratrovražednou válku. Vymezil se tedy proti Kirillově vyprávění o speciální armádní operaci. Řada biskupů na Ukrajině navíc přestala Kirilla zmiňovat v modlitbách během liturgie – pro laika jde možná o detail, bavíme se však o nesmírně důležitém gestu. Pokud někoho vyjmete z modliteb a nezmiňujete jej, dáváte najevo, že s ním přerušujete kontakt. Z ukrajinského pohledu jde jednoznačně o akt vzpoury. I metropolita Onufrij podle posledních zpráv oficiálně ohlásil odtržení od Moskvy. Teď čekáme, co to bude znamenat dál.

A co tedy bude dál? S Kirillem, s ruským pravoslavím?
Bojím se, že některé vztahy se budou obnovovat už jen těžko. Bude velmi záležet, v jakém stavu se ocitne Rusko, až tohle všechno skončí. Pokud bude významně narušené neúspěšnou invazí, nezbude mu než se i v případě církve postavit na nohy s pomocí mezinárodních struktur. A pokud bude aktivním svědkem ruského válečného triumfu? Tím víc se ve výsledku izoluje vůči pravoslaví zbytku světa.

Ani jedno z toho mi nepřijde jako výhra.
Rozhodně ne podle toho, o co kdysi Kirillovi šlo.

Tagy:

Hlavní zprávy

Ukrajinci stahují smyčku okolo dalšího důležitého města. Rusům hrozí smrtící obklíčení
Ukrajina

Ukrajinci stahují smyčku okolo dalšího důležitého města. Rusům hrozí smrtící obklíčení

Ukrajinské síly posilují své pozice u Lymanu v Doněcké oblasti, v okolí města pokračují prudké boje. Ve zprávě k situaci na bojišti to ve středu uvedl americký Institut pro studium války (ISW). Podle britské vojenské rozvědky ukrajinské jednotky pomalu postupují nejméně na dvou osách východně od řek Oskil a Siverskyj (Severní) Doněc v Charkovské oblasti, zatímco Rusko na východě Ukrajiny posiluje obranu.

Infobox

Válka na Ukrajině

sledujeme živě
11:43

Turecké banky podle místní televize přestaly používat ruský platební systém Mir

11:17

Lipavský: Budoucí vztah Moskvy s EU určí, jak se Rusko vypořádá se zločiny

10:28

Ve frontě na hranici mezi Ruskem a Gruzií čeká tisíce lidí

10:08

Podle Dánska bude plyn z Nord Streamu unikat týden. Politici mluví o sabotáži

Živě
ON-LINE: Další úspěch Ukrajinců na jihu. Zlikvidovali desítky Rusů a sestřelili stíhačku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nečekaně promluvil k Radě bezpečnosti OSN. Ruská referenda na Ukrajině pak označil za frašku. Po vyhlášení částečné mobilizace z Ruska uprchlo již více než 260 tisíc mužů, další se v zemi snaží odvod na frontu bojkotovat. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv mezitím uvedl, že Rusko má právo v nezbytném případě použít jaderné zbraně. Ukrajinské jednotky oznámily další úspěch na jihu země. Zabili 58 ruských vojáků, zničili jejich tank, sedm vojenských vozidel a sestřelili ruskou stíhačku.

Agrofert s žalobou na europarlament pohořel. Dokumenty o Babišově střetu zájmů nezíská

Tribunál Evropské unie ve středu zamítl žalobu holdingu Agrofert na Evropský parlament (EP). Firma se žalobou chtěla domoci přístupu k dokumentům, které se týkají rezoluce o střetu zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Agrofert požadoval poskytnutí závěrečné auditní zprávy Evropské komise (EK) a dopisu, který kvůli střetu zájmů poslala Babišovi. Soud dospěl k závěru, že EP řádně odůvodnil utajení dopisu a že část zprávy už zveřejnila samotná komise.

Kamara čelí rasismu, další díl. Urazit ho měl Černohorec, věc už vzala do rukou UEFA

Spojení „fucking monkey“, které loni měl vypustit z úst bývalý fotbalista Slavie Praha Ondřej Kúdela, se postaralo o humbuk na pořádně dlouhou dobu. Příjemcem údajné (ne)slavné urážky byl záložník glasgowských Rangers Glen Kamara. Ve spolupráci s houževnatým právníkem Aamerem Anwarem se postaral o to, aby byl český reprezentant potrestán. UEFA teď znovu vyšetřuje možné rasistické chování, jehož terčem byl opět Fin se sierraleonskými kořeny.

Rusové verbují, kde se dá. Nepohrdnou ani vrahy a násilníky z trestaneckých kolonií

Vrahové, narkomani, sexuální násilníci a dokonce i kanibal. Ani takové rekruty neodmítá ruská armáda, která se kvůli ztrátám na Ukrajině snaží doplnit stavy svých jednotek, jak jen to jde. Na internetu se začalo šířit video, v němž představitel Vagnerovy skupiny, ruské žoldácké organizace, Jevgenij Prigožin, vystoupil v jedné z trestaneckých kolonií, kde přesvědčuje místní vězně, aby se k němu přidali a odjeli bojovat na Ukrajinu. Nabízí tak odsouzencům druhou šanci.

Zoufalý útěk muže před mobilizací. Do EU se plavil na prkně, nakonec skončil zase v Rusku

Ruští muži houfně prchají před částečnou mobilizací. Někteří volí pro únik ze země i poněkud bizarní způsoby. Estonští pohraničníci v pondělí zadrželi muže, který nelegálně přicestoval z Ruska. Na tom by zřejmě nebylo nic zvláštního, „uprchlík“ se však snažil překročit hranici na surfovacím prkně v ústí řeky Narva. Úřady ho obratem poslaly zpět, informovala televizní stanice ERR.

Drtivá prohra i konec v politice. Čeho se Babiš bojí a proč na Hrad možná kandidovat nebude?

Bojí se drtivé prohry, která by znamenala konec v politice, svou roli hraje i probíhající soud, věk nebo vidina premiérského křesla. Češi už několik měsíců spekulují o tom, zda poslanec, bývalý premiér a šéf ANO Andrej Babiš bude v lednových volbách kandidovat na prezidenta. Poslední dobou totiž přibývá hlasů, podle nichž se do boje o Hrad nakonec nezapojí. Proč by se tak mohl rozhodnout?

Spadla a zmizela v hluboké trhlině. Slavná americká horolezkyně byla nalezena mrtvá

V Nepálu našli tělo americké horolezkyně a lyžařky Hilaree Nelsonové, která se v pondělí zřítila do trhliny poblíž vrcholu osmé nejvyšší hory světa Manáslu. S odvoláním na organizátory expedice o tom ve středu informovala agentura AFP. Nelsonová byla zkušená dobyvatelka vrcholů a v roce 2012 se stala první ženou, která za 24 hodin vystoupila na vrchol nejvyšší hory světa Mount Everest a sousední hory Lhoce.

Hurikán Ian zesílil a po zpustošení Kuby se žene na Floridu. Statisíce lidí prchají z domovů

Statisíce obyvatel amerického státu Florida se připravují na úder mimořádně silného hurikánu Ian, který může způsobit katastrofální škody. Živel na cestě k a americkému pobřeží zesílil a aktuálně spadá na škále intenzity do čtvrté z pěti kategorií. Provází ho vítr o rychlosti 225 km/h. Výzvu k evakuaci dostalo na západním pobřeží Floridy zhruba 2,5 milionu lidí, americké úřady i meteorologové varují, aby lidé hrozbu nepodceňovali, protože hurikán podle nich může být životu nebezpečný.

Elitní bankéř s prsty v programu PirSTAN. Kdo je kritizovaný ministr průmyslu Síkela?

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) se stal jednou z nejvýraznějších tváří vlády Petra Fialy (ODS). A to nejen kvůli ostrým výrokům na adresu politických oponentů či zpochybňovaným komunikačním schopnostem, ale i sílící kritice z řad opozice a kolegů. Kdo je muž, který připravil úsporný tarif a podílel se na zastropování cen elektřiny a plynu?

Domácí zpravodajství

Lidé se bouří proti snižování teploty na pracovištích. Internet zahltila lavina vtipů

Práce v kanceláři při osmnácti stupních a mnohahodinová pracovní doba za pokladnou při šestnácti stupních. Takové podmínky by mohly zaměstnance potkat podle nového vládního nařízení. To v rámci úspor snižuje minimální teplotní limity o několik stupňů. Podle odborníků má takové snížení teplot přinést podstatné úspory. Personál supermarketů jejich nadšení nesdílí.

Nových případů covidu je o tisíc více než před týdnem, rostou i počty hospitalizovaných

Šíření epidemie koronaviru v Česku dál zrychluje a rostou i počty hospitalizovaných s covidem. V úterý přibylo 4 212 nově potvrzených případů, zhruba o 1 000 víc než před týdnem. K tomu ministerstvo zdravotnictví za uplynulý den eviduje 1 724 podezření na opakovanou nákazu. Nemocniční péči vyžaduje přes 1 300 nakažených, v mezitýdenním srovnání asi o 350 víc. V těžkém stavu je 41 pacientů, minulé úterý jich bylo 24. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Brutální napadení kvůli banálnímu dotazu. Kateřinu zbil na zastávce v Plzni neznámý muž

Kateřina z Plzně prožila velmi nepříjemnou zkušenost. Na zastávce Sady pětatřicátníků ji napadl muž poté, co ho upozornila na to, aby neházel odpadky na zem, ale do koše, který se na místě nacházel. Místo toho, aby uposlechl, začal rozdávat rány do hlavy. Ženu poté odvezli záchranáři do nemocnice na vyšetření. Utrpěla několik pohmožděnin, nevidí na pravé oko a má lehký otřes mozku.