Vyhlásí Putin 9. května oficiálně válku?
Měl to být Den vítězství nejen nad německými, ale i ukrajinskými nacisty. Den ruské slávy a neporazitelnosti. Den Vladimira Putina. Místo toho se tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí 9. května promění v rozpačitou připomínku faktu, že armáda kremelského vládce při své agresi na Ukrajině ostudně selhává. Putin se chtěl pompézně připomenout coby triumfátor, na to však může (prozatím) zapomenout. Jaký je plán B?
Všechny dílčí nezdary se daly nějak omluvit, všechny ztráty se mohly bagatelizovat, zamlčovat, zpochybňovat. Jedno však bylo pro Vladimira Putina neoddiskutovatelné – 9. května se prostě musí na Rudém náměstí slavit vítězství.
Válka na Ukrajině
A přece to bude jinak.
Ruská armáda při své snaze zašlápnout ukrajinského souseda jak titěrný hmyz prokázala mimořádnou dávku neschopnosti. Místo několikadenní hladké mise se navzdory obrovské početní převaze ani po více než dvou měsících nedokázala zmocnit klíčových oblastí země. Utrpěla obrovské ztráty a její kredit snížily brutální masakry na civilistech.
Těžko nahlédnout do jeho mysli, Putin však musí zuřit. Tak moc si dal záležet, aby klíčové milníky svého životního tažení spojil s daty, která jsou pro Rusko symbolická.
Útok odstartoval jen pár hodin po Dni obránců vlasti (připomínající výročí přepadení země Němci z roku 1918, s nímž ostatně spojil i anexi Krymu před osmi lety), oslavu na zkrocení údajných neonacistů na Ukrajině zase hodlal spustit v „Den pobědy“ (výročí přemožení fašistů v roce 1945).
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Odhodlání ukrajinských obránců mu tyhle plány překazilo.
Jakkoliv oficiální propaganda s kolovrátkovou přesvědčivostí opakuje teze o úspěšnosti „speciální vojenské operace“, invaze se dosud jeví spíš jako nevídaná blamáž.
S čím tedy Putin vystoupí na Rudém náměstí, když nepůjde o vítěznou řeč?
„Ať už to bude cokoliv, musí udělat nějaké výrazné symbolické či praktické gesto,“ řekl nezávislý ruský publicista Andrej Kolesnikov pro CNN.
A možností je víc: Bude to „jen“ burcující apel na národní hrdost a odkaz lídrů Stalinova typu? Nebo snad dojde na vyhlášení příměří? Na vyhlášení války Ukrajině (což se dosud nestalo)? Na vyhlášení války i někomu dalšímu, čili de facto na odstartování globálního konfliktu? Případně na všeobecnou mobilizaci, která by měla definitivně rozdrtit zpupného souseda?
Třeba to poslední se na první pohled zdá být poměrně logickým krokem. Vždyť Putina podporuje 82 procent občanů, jeho popularita během akce na Ukrajině povyskočila o dvacet procent. Jenže hlasy přímo z Moskvy napovídají, že sledovat válku doma u televize a s povolávacím rozkazem v ruce je rozdíl
„Každý je tu z částečné i všeobecné mobilizace spíš vyděšený. Rusové se sice v poslední době proměnili v militaristy, jenže v poněkud líné militaristy. Militaristy z gauče,“ řekl Kolesnikov.
Rusové u Lymanu pálí na ukrajinské pozice z raketometu BM-21 Grad Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský pilot stíhačky Suchoj Su-25 Zdroj: Ministerstvo obrany Ukrajiny
Ruští vojáci u Lymanu ostřelují ukrajinské pozice pomocí houfnice 2A65 Msta-B Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják z 80. brigády ostřeluje ruské pozice u Bachmutu Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští vojáci v pásovém bojovém vozidle CV90 švédské výroby poblíž Bachmutu Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinci ostřelují ruské pozice na frontové linii u Avdijivky Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják pálí pálí z houfnice typu D-20 na ruské pozice u Kupjansku v Doněcké oblasti Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinci střílejí na ruské pozice u Kreminny z ukořistěného raketometu TOS-1A Solntsepyok. Na zbrani je napsáno jméno jednotky Da Vinci Zdroj: AP
Ukrajinci zničili obávaný ruský raketomet Solncepjok. Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Český tank T-72 ve službách 128. zakarpatské tankové brigády Zdroj: Se svolením Vasyla Kapusteje / 128. tankové brigády
Ukrajinský raketomet MSLR BM-21 Grad v Doněcké oblasti Zdroj: AP
Ukrajinský dron Marička Zdroj: Se svolením AMMO Ukraine
Ukrajinský tank během cvičení u Kyjeva (27. 9. 2023) Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Ruská stíhačka Su-25 Zdroj: AP
Ukrajinci pokračují ve své protiofenzivě. Zdroj: AP
Ukrajinci s protiletadlovým tankem Gepard Zdroj: CNN, Vasco Cotovio
Průzkumný dron estonské výroby stojí s veškerým vybavením přibližně půl milionu dolarů Zdroj: CNN Prima NEWS
Ukrajinský voják z 28. samostatné mechanizované brigády drží zbraň na sestřelení dronů. Fotka vznikla poblíž Bachmutu Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinská protivzdušná obrana likvidující dron íránské výroby Šáhed během ruského útoku na Kyjev Zdroj: AP
Ukrajinská stíhačka Flanker Suchoi Su-27 při mezinárodním vojenském cvičení Zdroj: Getty Images
Ukrajinští vojáci v pásovém bojovém vozidle CV90 švédské výroby poblíž Bachmutu Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják pálí pálí z houfnice typu D-20 na ruské pozice u Kupjansku v Doněcké oblasti Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinci střílejí na ruské pozice u Kreminny z ukořistěného raketometu TOS-1A Solntsepyok. Na zbrani je napsáno jméno jednotky Da Vinci Zdroj: AP
Český tank T-72 ve službách 128. zakarpatské tankové brigády Zdroj: Se svolením Vasyla Kapusteje / 128. tankové brigády
Průzkumný dron estonské výroby stojí s veškerým vybavením přibližně půl milionu dolarů Zdroj: CNN Prima NEWS
Ukrajinský voják z 28. samostatné mechanizované brigády drží zbraň na sestřelení dronů. Fotka vznikla poblíž Bachmutu Zdroj: Profimedia.cz
Země je natolik sevřená propagandou a drakonickými tresty za zpochybňování Putinových kroků, že už se v ní proti válce téměř ani neprotestuje. Jenže něco se utajit prostě nedá. Vždyť podle ukrajinských zdrojů padlo během současného konfliktu už přes 25 tisíc ruských vojáků, zničeno bylo přes 1 100 tamních tanků, 2 700 bojových vozidel, kolem 200 letadel, 150 helikoptér, ke dnu šel i elitní raketový křižník Moskva.
Jakkoliv se podobná čísla nedají ověřit, ruské ztráty budou bezesporu vysoké.
Zčásti je za tím již zmíněná ukrajinská odhodlanost, zčásti materiální pomoc, kterou obránci získávají ze Západu, zčásti mizerná strategie ruské armády.
„Roli jistě do značné míry sehrály problémy s logistikou,“ uvedla pro CNN bezpečnostní expertka Emily Ferrisová. „Pramení to z faktu, že se Rusům na území celé Ukrajiny nepovedlo dobýt klíčové železniční uzly. Při přesunování svých pozemních sil přitom tradičně spoléhají právě na železnici. A protože ji nemají ve své moci, nejsou schopni proniknout hlouběji do ukrajinského území.“
Přepravování materiálu a jednotek po zemi je oproti tomu komplikovanější, s nastupujícím jarem s sebou nese rizika. I proto je Ukrajina plná vraků nepojízdných invazních tanků, které uvízly v bahně, protože nebylo možné je dostat k potřebné údržbě či přímo opravě zpátky do vzdáleného Ruska.
Mariupol byl během bojů takřka zničen Zdroj: Profimedia.cz
Mariupol byl během bojů takřka zničen Zdroj: Profimedia.cz
Pár rybaří na mariupolské pláži. V pozadí jsou trosky oceláren Azovstal Zdroj: Profimedia.cz
Mariupol byl během bojů takřka zničen Zdroj: Profimedia.cz
Mariupol po dobytí ruskými jednotkami Zdroj: Profimedia.cz
Mariupol byl během bojů takřka zničen Zdroj: Profimedia.cz
Takhle nyní vypadá Mariupol (12. 6.) Zdroj: Profimedia.cz
Ruiny Mariupolu (6. 6. 2022) Zdroj: Profimedia.cz
Ruští energetičtí technici prohledávají trosky jednoho z domů Zdroj: Profimedia.cz
Mariupol byl během bojů takřka zničen Zdroj: Profimedia.cz
Mariupol byl během bojů takřka zničen Zdroj: Profimedia.cz
Mariupol byl během bojů takřka zničen Zdroj: Profimedia.cz
Mariupol byl během bojů takřka zničen Zdroj: Profimedia.cz
Lidé si užívají pěkného počasí na mariupolské pláži. V pozadí jsou trosky oceláren Azovstal Zdroj: Profimedia.cz
Zničená loď u mariupolského přístavu Zdroj: Profimedia.cz
Trosky oceláren Azovstal po obsazení ruskými jednotkami Zdroj: Profimedia.cz
Trosky oceláren Azovstal po obsazení ruskými jednotkami Zdroj: Profimedia.cz
Trosky oceláren Azovstal po obsazení ruskými jednotkami Zdroj: Profimedia.cz
Trosky oceláren Azovstal po obsazení ruskými jednotkami Zdroj: Profimedia.cz
Trosky oceláren Azovstal po obsazení ruskými jednotkami Zdroj: AP
Poškozené Činoherní divadlo v Mariupolu. Zdroj: Getty Images
Ruský voják hlídkující u vjezdu do Mariupolu Zdroj: AP
Trosky oceláren Azovstal po obsazení ruskými jednotkami Zdroj: AP
Mariupol 21. května Zdroj: AP
Zdevastovaný Mariupol (18. 5. 2022) Zdroj: Profimedia.cz
Zcela zničená obytná budova v Mariupolu Zdroj: Profimedia.cz
Část oceláren Azovstal, které jsou posledním místem ukrajinského odporu v Mariupolu Zdroj: Profimedia.cz
Vojáci samozvané oněcké lidové republiky ve zdevastovaném Mariupolu Zdroj: Profimedia.cz
Takhle nyní vypadá většina částí přístavního Mariupolu Zdroj: Profimedia.cz
Ohořelý vrak auta před zničenými obytnými budovami v Mariupolu Zdroj: Profimedia.cz
Trosky tramvají T3 československé výroby ve zdevastovaném Mariupolu Zdroj: Profimedia.cz
Pohled na ocelárny Azovstal (8. 5.) Zdroj: Profimedia.cz
Obyvatelka Mariupolu vyhlíží ze zbytků svého bytu (8. 5.) Zdroj: Profimedia.cz
Z ještě nedávno rušného Mariupolu se stalo město duchů (8. 5.) Zdroj: Profimedia.cz
Kráter po dopadu dělostřeleckého granátu na dětském hřišti v Mariupolu Zdroj: Profimedia.cz
Zničené muzeum historie v Mariupolu Zdroj: Profimedia.cz
Zničené muzeum historie v Mariupolu Zdroj: Profimedia.cz
Zničené muzeum historie v Mariupolu Zdroj: Profimedia.cz
Zničené sídliště v Mariupolu (8. 5.) Zdroj: Profimedia.cz
Muž oslavuje Den vítězství v centru zničeného Mariupolu Zdroj: Profimedia.cz
Přeživší civilisté opouštějí úkryt v ocelárnách Azovstal (2. 5.) Zdroj: AP
Satelitní snímek pořízený Planet Labs BBC zachycuje ocelárny Azovstal 7. května Zdroj: AP
Kouř stoupající z Azovstalu (7. 5.) Zdroj: AP
Satelitní snímek pořízený Planet Labs BBC zachycuje ocelárny Azovstal 7. května Zdroj: AP
Ocelárny Azovstal v Mariupolu během ruského ostřelování (5. 5.) Zdroj: AP
Ocelárny Azovstal v Mariupolu během ruského ostřelování (7. 5.) Zdroj: AP
Ruský tank ve zdevastovaném Mariupolu Zdroj: AP
Ruský tank v Mariupolu, 4. května Zdroj: AP
Rozbombardované divadlo v Mariupolu Zdroj: AP
Rozbombardované divadlo v Mariupolu Zdroj: AP
„Je jich o to víc, když k výše uvedeným důvodům připočtete nezpochybnitelnou bojovou morálku Ukrajinců, kteří okupování své země nenesou zrovna dobře,“ mínila Ferrisová.
Oficiální ruská místa vytrvale tvrdí, že na Ukrajině jde vše podle plánu. Putinova vojska jistých územních zisků vskutku dosáhla, pokud jí ale jde o propojení jihovýchodní části země, pořád je od naplnění svého cíle daleko.
A tak v Rusku den co den přibývá matek, které přišli o své syny. Bůhvíkde. Bůhvíproč.
Pokud by to bylo ve jménu vítězství, Rusové by zřejmě se svým obvyklým vojenským patosem leccos přešli. Jako běžně přecházejí, že předehrou k přemožení Adolfa Hitlera bylo předválečné spojenectví s nacistickým Německem. Jako přecházejí, že k letopisům let 1939–1945 patří i jejich vlastní zločiny typu Katyňského masakru či hromadného znásilňování žen na osvobozených územích. Jako přecházejí, že za často zmiňovanou šílenou sumu 27 milionů sovětských obětí během druhé světové války mohly do značné míry diletantství a cynismus tehdejšího armádního velení i samotného Stalina.
Jenže k tomu je vážně zapotřebí vyhrát.
I na Ukrajině se měl v roce 2022 zrodit mýtus, který by tak pasoval ke „Dni pobědy“. Zatím to ale do té předepsané šablony nějak nepasuje.