Válka na Ukrajině (24.10.2022 9:00)
Válka na Ukrajině povede k tomu, že se další státy budou snažit vytvořit jaderné zbraně. V rozhovoru pro BBC to řekla bývalá poradkyně amerického exprezidenta Donalda Trumpa Fiona Hillová. Podle ní ruský prezident Vladimir Putin všem státníkům ukázal, že když je získají, budou si moci dělat prakticky cokoliv, aniž by jim ostatní státy mohly více uškodit.
„Řada států přehodnotí svůj postoj k jaderným zbraním. Každý na to teď kouká a je mu jasné, že pokud si chce dělat se svým sousedem, co se mu zlíbí, potřebuje k tomu jaderné zbraně. To nám Putin říká. Rovněž nám ukazuje, že země nemají spoléhat na pomoc svých spojenců, stačí jim jaderné zbraně,“ prohlásila Hillová v rozhovoru pro BBC.
Podle ní Putinův režim myšlenku nešíření jaderných zbraní, kterou dlouhodobě podporuje většina jaderných velmocí i dalších států světa, prakticky spláchnul do záchodu. „Proti Rusům nejdeme vším, co máme, protože mají jaderné zbraně. Řekli totiž, že jsou připraveni je použít,“ zmínila někdejší poradkyně exprezidenta USA Donalda Trumpa.
Západní země sice na Ukrajinu posílají obrovské množství humanitární, finanční i vojenské pomoci a zavedly proti Rusku do té doby nevídané sankce. Pravdou však je, že právě kvůli existenci ruských jaderných zbraní se nechtějí do konfliktu přímo zapojit, protože by to mohlo vést ke vzniku globálního konfliktu.
Výhružky a varování
Putin jadernými zbraněmi nepřímo vyhrožuje prakticky od začátku ruské invaze. Uvedl například, že jakékoliv vměšování Západu do války bude mít následky, „jaké svět nikdy neviděl“. Už na konci února nařídil pohotovost pro jaderné síly. Zemím Západu také Putin vzkázal, že Rusko použije každý dostupný prostředek, pokud se bude cítit ohroženo.
Válka na Ukrajině
Ve středu pak Rusové úspěšně vyzkoušeli novou balistickou raketu Sarmat. Šéf Kremlu vzápětí prohlásil, že tato zbraň, které se na Západě přezdívá Satan II, přiměje k zamyšlení všechny, kteří se pokusí Rusy ohrožovat.
Kromě Ruska (1949) se povedlo vytvořit úspěšný jaderný program také Spojeným státům (1945), Velké Británii (1952), Francii (1960), Číně (1964), Indii (1974), Izraeli (pravděpodobně 1979), Pákistánu (1998) a KLDR (2006).
Zbraně vlastnila i Ukrajina
Ironií osudu je fakt, že Ukrajina po rozpadu Sovětského Svazu zbraně hromadného ničení rovněž vlastnila, dokonce třetinu celého jaderného arzenálu SSSR. V roce 1994 se jich ale na základě Budapešťského memoranda vzdala. Požadovala za to bezpečnostní záruky od USA, Velké Británie i Ruska.
Mezi podmínky memoranda patřilo například i zachování suverenity Ukrajiny, což Rusko porušilo již v roce 2014, kdy anektovalo poloostrov Krym a navíc se zapojovalo do války na Donbasu. Do absurdna Kreml dotáhl situaci letos v únoru, kdy napadl celou Ukrajinu.
