Středula: Se Zemanem jsme měli ostré spory a vzkazovali si nehezké věci. Očekávám úspěch
Prezidentský kandidát Josef Středula Zdroj: CNN Prima NEWS
Šéf odborových svazů Josef Středula věří v úspěch v prezidentských volbách, přestože mu předvolební průzkumy příliš nevěří. Hovořil o tom v rozhovoru pro CNN Prima NEWS, kde také promluvil o svém vztahu k současné hlavě státu Miloši Zemanovi, který byl jedním z těch, kdo ho ke kandidatuře vyzval. A to i když podle Středuly spolu měli v minulosti velmi ostré spory. Voliče chce v posledních týdnech před volbou přesvědčit především svým postojem k ekonomickým a sociálním tématům.
Do voleb zbývá zhruba měsíc a půl. Zatím jste považován za outsidera. Páteční průzkum Ipsos vám přisuzuje 3,1 procenta. Jak to chcete zvrátit?
Myslím si, že skutečný souboj o prezidenta republiky teprve přijde. Lidé se oprávněně věnují svým záležitostem, tedy jak zvládnout výdaje a svůj život. Každý se obává, jaké mu přijdou zálohy. V tuto chvíli je vše pouze pocitová záležitost, skutečný boj o prezidentský stolec nastane až v lednu.
Nepřikládáte tedy průzkumu větší důležitost? Tři procenta vám nevadí?
Je to zcela pochopitelné, jednotliví kandidáti mají svou pozici. Jediný faktický odraz vůle voličů jsou ale pouze a jen volby. Připomenu, že při první volbě prezidenta se do druhého kola dostali kandidáti z druhé a páté pozice. Přestože to může někomu znít zvláštně, jsem přesvědčen o úspěchu. Voličům mám totiž hodně co nabídnout.
Jaká budou konkrétní témata, kterými chcete voliče oslovit?
Jednoznačně ekonomická a sociální. Jsem totiž jediný kandidát, který to dovede. Znám praxi a vím, jak postupovat. Přijde mi velmi bizarní, že na prvních místech se nachází bývalý agent, bývalý rozvědčík a kandidát, který je v podezření z prodávání diplomů. To je kombinace, která nesvědčí nic dobrého pro funkci prezidenta. Rozhodně nemám tolik peněz jako ostatní kandidáti, přesto mám čistý štít. U voliče ale nerozhoduje množství peněz, ale kvalita.
Čtěte také
Nemáme prezidentský systém. Jaký tedy chcete nabídnout program, když toho prezident tolik nezmůže?
Není to pravda. Prezident má celou řadu kompetencí. Hlava státu má právo jít na jednání vlády, obou komor Parlamentu a má právo přednostního vystoupení. Prezident republiky má daleko silnější mandát než politické strany. Také má právo chodit mezi lidi a ptát se jich, jak se jim žije. Jsem známý jako tvrdý vyjednavač a kombinace mých zkušeností je velmi dobrá dispozice k výkonu prezidenta.
Budete tedy využívat naplno potenciál prezidenta, že budete takto zasahovat například na jednáních vlády či v parlamentních výborech?
Rozhodně ano. Je to pro mě přirozenost. To je právě ta přednost prezidentských kompetencí. Prezident může předávat zpětnou vazbu, kterou získá i od veřejnosti. Je prezidentem všech občanů, musí tedy vyvažovat různé názory ve společnosti. A to není jen otázka zákona. Například se debatovalo o tom, zda by se prezident měl osobně účastnit oslav 17. listopadu. Podle mého určitě.
Jste dlouholetým předákem odborů. Prezident by ale měl být moderátorem debaty. Změní se nějak vaše jednání vůči vládě, abyste místo tvrdého vyjednávání diskusi spíše moderoval?
Moje zkušenost s vládami, zaměstnavateli nebo evropskými komisaři je má dispozice. Do jednání nejdete, že musíte druhého okamžitě přesvědčit. Můžete například otevřít debatu nebo poslouchat názory protistrany. Nikdy nejde o jeden přístup. Důležitý je důvod, proč se o něčem jedná. Například u zákona o státním rozpočtu není jeho finální podoba tak důležitá jako samotná tvorba.
Čtěte také
Jak byste chtěl zasahovat do debaty o státním rozpočtu?
Prezident republiky bude inaugurován v březnu příštího roku. To je fáze, kdy se státní rozpočet tvoří. Pokud chce být aktivní, musí tento proces znát a vstoupit do vyjednávání. Podle mého celá řada kandidátů ani neví, jak tvorba rozpočtu probíhá. Pokud do vyjednávání nevstoupíte, může se stát spoustu chyb, které se projeví až rok poté. Není čas se v březnu rozkoukávat a učit se, jak se co připravuje.
Vaši kandidaturu podpořil současný prezident Miloš Zeman. Jak zpětně hodnotíte jeho působení na Pražském hradě?
Pan prezident Zeman oslovil mé kolegy na našem sjezdu, aby mě o kandidatuře přesvědčili. Vůbec poprvé to ale bylo v roce 2017, kdy mě s kandidaturou oslovil tehdejší předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka. Historie tohoto tématu je v mé hlavě delší. Mých podporovatelů je ale celá pestrá paleta. Od prezidenta Zemana až po bývalého ministra financí Miroslava Kalouska. Dostal jsem nádhernou podporu od jednoho regionálního šéfa Hospodářské komory, byť je pravicově založený. Tito lidé z protilehlých stran říkají, že Josef Středula je schopen spojit různé strany.
Sice jste řekl, že za vámi přišel s první nabídkou Bohuslav Sobotka. Přesto ve vás Miloš Zeman viděl ideálního levicového kandidáta a na pravici prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého. Neberete to jako polibek smrti?
S prezidentem Zemanem jsem v prvním volebním období měl poměrně ostré spory. Opravdu veliké a nechávali jsme si přes média vzkázat nehezké věci. I z tohoto pohledu si jeho doporučení vážím. Může vyvolávat různé emoce, ale kdo ne. Vidíte, že člověk může udělat chybu, ale je schopen později udělat rozhodnutí podobného typu. Postoj, že po sporu s konkrétním člověkem s ním nechcete nic mít, nemá v politice co dělat. Pokud chceme sloužit zemi, je nutné to překonávat.
I od pravicových voličů slyším, že vládu volili. Nyní ale připouštějí, že to byla chyba
V čem byste se chtěl inspirovat u současného prezidenta?
Ve smyslu inspirace bych si vzal od každého trochu od posledních tří prezidentů. Od Václava Havla je to vztah k lidským právům a humanismu. Václav Klaus udělal vynikající věc, když se rozjel s podnikateli a úspěšnými lidmi mimo Českou republiku a snažil se je ukázat světu. Od Miloše Zemana bych si chtěl vzít jeho návštěvy lidí po České republice. Mluvil s občany i zastupiteli. Všechny tyto tři věci jsou nesmírně důležité a jejich kombinace je pro prezidenta republiky ideální.
Čtěte také
Jste tradiční levicový kandidát. Levicové strany přitom v posledních volbách do Poslanecké sněmovny propadly. Filozof Václav Bělohradský řekl, že je to z důvodu vítězství tradiční levice, protože v současné době všechny strany uznávají sociální stát a jsou trochu sociálnědemokratické. Současná levice by si tak měla najít jiná témata, například ekologická. Nemyslíte, že s typicky levicovými tématy narazíte?
Můžete se podívat na průzkumy nebo se také opřít o můj pocit po setkání s lidmi. Ti se totiž bojí o budoucnost, nacházejí se v sociální nouzi. Vláda je přehlíží, jejich problémy nejsou brány jako důležité a některé kroky jejich situaci ještě zhoršují. Jde třeba o minimální mzdu či věkový limit odchodu do důchodu. Poslední výstřelem z Aurory TOP 09 je nápad zavést jinou zdravotní péči pro bohaté a jinou pro chudé. To jsou témata, která by levice měla zvednout. Pokud tedy někde je a chce uspět. Musíme udělat vše pro to, aby se současná situace zlepšila. I od pravicových voličů slyším, že sice vládu volili, nyní ale připouštějí, že to byla chyba.
Jak hodnotíte zvládání covidové krize Babišovou vládou a současné krize vládou Petra Fialy?
Tyto vlády byly dokonce schopné se na některých věcech dohodnout, a to i na průšvizích, které zde máme. Začíná to zrušením superhrubé mzdy. Varovali jsme, že zmizí více než 100 miliard korun. Teď v tom pokračuje koalice, kdy zmizí dalších 60 miliard korun. Zaplatí to ti, co to nezpůsobili. Právě to lidi rozděluje.
Tlačil byste v případě úspěchu ve volbách vládu do zvyšování daní?
Budu rozhodně tlačit vládu do napravení veřejných financí v rozpočtu pro rok 2024. Před sebou máme navíc ještě jednu věc, která to velmi ovlivní. Česká republika se na summitu NATO zavázala, že v roce 2024 naplní předpoklad platby pro vojenské účely ve výši dvou procent HDP, což je navýšení o dalších 60 miliard korun. Bilance rozpočtu tedy bude ještě horší. Je zde mnoho tolik otazníků, které musí být vyřešeny.
Podpisy jsem nesbíral. Můj tým to měl dokonce zakázáno. Objevili se jiní kandidáti, kteří podpisy na této akci sbírali. Já jsem to ale nebyl
Jaké například?
Znovu říkám, že v březnu přijde nový prezident do úřadu a vlak s rozpočtem bude rozjetý. Za pár týdnů poté se řeší střednědobý rozpočtový rámec neboli se budou stanovovat schodky rozpočtů na další období. Zákony, které to mohou napravit, nebudou schválené. Legislativní proces trvá nejenom u daňových změn 12 měsíců. Změny se tak provedou nejdříve k 1. lednu 2025. Navíc půjde o volební rozpočet.
Jak zpětně hodnotíte demonstraci odborů, kterou jste pořádal?
Že se bude konat, jsme rozhodli 22. srpna, plán byl svolat protest na 8. října. Nešli jsme za tématy rozdělení nebo rozeštvávání národa. Naše požadavky jasně směřovaly na činnost vlády. Sedm tisíc účastníků není žádný malý počet. Jsou demonstrace, na které přijde čtyřicet či padesát lidí. V tomto případě to bylo rozhodnutí odborů, ne Středuly. Jsem přesvědčen, že jim patří poděkování.
Čtěte také
Bylo vám vyčítáno, že se na demonstraci objevily podpisové archy k vaší kandidatuře. Vy sám jste ale říkal, že ji neberete jako svou předvolební kampaň. Nebyla to chyba?
Podpisy jsem nesbíral. Můj tým to měl dokonce zakázáno. Objevili se jiní kandidáti, kteří podpisy na této akci sbírali. Já jsem to ale nebyl.
Když to tedy někdo dělal, nebylo to pro vás?
Bylo to bez mého vědomí. Kdo si vzal petiční list, má na to právo. Nevěděl jsem o tom a nebylo to na můj pokyn.
S prezidentem se pojí také některé pravomoci. Jednou z nich je i jmenování členů bankovní rady České národní banky. V roce 2024 byste měl případně jednu volbu v pětiletém funkčním období. Koho byste zvolil, případně jak by měl být váš kandidát zaměřený?
Úvaha by trvala delší dobu. Důležité je, aby v centrální bance zasedala kvalita. Určitě bych se zeptal bývalých členů bankovní rady, konzultaci můžete provést po všech směrech. Konzervativní instituce jako Česká národní banka by měla být velmi stabilní. Jmenování kohokoliv z členů by nemělo vést k výkyvu na akciových trzích.
Vysokou inflaci jsme pomohli zkrotit i vysokými sazbami. Jsem rád, že nyní se strategie stabilizovala. Je ale potřeba, aby vláda také učinila kroky vedoucí k poklesu zdražování
Jak by teda měla vypadat vaše úvaha nad volbou?
S kandidátem bych nejprve chtěl hovořit. Zajímala by mě jeho strategie a také znalost zákona o České národní bance, protože to není tak jednoduché. Měl jsem svého času spor s bankovní radou, protože součástí zákona je například starost o hospodářskou politiku. Byl jsem totiž velkým kritikem devalvace v roce 2013 a měl jsem s tehdejším guvernérem několik nepříjemných schůzek. Není to tedy jen otázka kurzu a inflace.
Jak hodnotíte současnou strategii bankovní rady? Bojuje proti inflaci dostatečně?
Vysokou inflaci jsme pomohli zkrotit i vysokými sazbami. Jsem rád, že nyní se strategie stabilizovala. Je ale potřeba, aby vláda také učinila kroky vedoucí k poklesu zdražování. Například využitím zákona o cenách a věcným usměrněním cen, protože marže překročily ceny některých komodit. Francie to udělala u 120 nejčastěji kupovaných výrobků. A když se podíváme na inflaci francouzskou a českou, dostáváme se na násobek. A to právě kvůli tomu, že Francie celý proces řídí.
Evropské volby
Máte v hlavě případná jména nových ústavních soudců? Necelé dva měsíce po zvolení se totiž budou volit tři noví soudci a do konce roku se bude řešit ještě několik jmen.
Z mé strany je to podobné jako u bankovní rady. Nebude na to ale moc času. Sešel bych se s bývalými členy Ústavního soudu, protože jsou to lidé s praktickými zkušenostmi. Rozhodně bych soud doplnil vhodným typem kandidátů. Je nutné říci, že Ústavní soud není v plné kompetenci prezidenta.
Ano, musí tam být souhlas Senátu.
Celému procesu by měla předcházet schůzka s horní komorou a jména by měla být vybrána společnou cestou. Je to nepříjemná situace pro kandidáty, když je někdo doporučen a Senát ho neschválí.
Narážíte tím na nezvolení Aleše Gerlocha. Nešel byste tedy do sporu se Senátem?
Byla to škoda pro všechny strany. Podle mého zrovna pan profesor Gerloch patří mezi jedny z nejlepších českých znalců ústavního práva. Poučím se ze zkušeností svých předchůdců, podle mého je společný postup lepší.
Čtěte také
