Svoboda: Urážky z předvolební kampaně jsme si s Hřibem nevyříkali. Politika je trochu divadlo

Při zahájení volební kampaně jste vloni pronesl, že Praha byla na třiceti procentech svého potenciálu a že je potřeba se vrátit k profesionálnímu řízení města. Nakonec však vaše koalice z většiny kopíruje tu minulou. Dokážete tedy zmíněný potenciál navýšit?
Všechno zlé je k něčemu dobré. Přestože vyjednávání trvalo čtyři měsíce, mělo to svoji výhodu, jelikož jsme měli možnost hovořit o našich názorových rozdílech. K mému překvapení nejsou například s Piráty tak veliké. Například v dopravě máme velmi podobný cíl, pouze cesta je rozdílná. Podstatné je, že výsledkem má být kvalitní doprava ve všech sférách. Právě uplynulé čtyři měsíce otevřely prostor, aby komunikace mezi námi mohla být otevřenější, protože vědomosti, které jsme o sobě měli na základě projevů a novinářských názorů, nemusí vůbec odpovídat pravdě. Na druhou stranu je hrozné, že se na čtyři měsíce zastavil život města.

ČTĚTE TAKÉ: Dálniční boom i rychlotratě. Velkolepé plány malují Česko jako dopravní zemi zítřka

Čeho se týkalo těch 70 procent chybějícího potenciálu? Týkalo se to například vámi zmiňované dopravy?
Bylo to určitě v dopravě. Zjednodušená představa, že se Praha stane krásnou, tichou a bezemisní, je jednou stránkou věci. Musíme však respektovat přání svých voličů a všech obyvatel Prahy, kteří se chtějí nějakým způsobem přepravovat, a my musíme zajistit, že doprava bude možná a také bezpečná. Preferovat jeden způsob dopravy znamená, že ostatní omezujete a zvyšují se tak rizika pro jiné typy dopravy.

Při zahájení kampaně jste hovořil také o marasmu a chaosu v pražské dopravě. Dopravu bude mít ale na starost právě bývalý primátor Hřib (Piráti)...
„Marasmus“ bylo samozřejmě slovo, které se použije ve volbách, protože se snažíte všechno pojmenovat přesně a tvrdě právě proto, abyste zvýraznil svůj jiný principiální názor na jednotlivé otázky. Vím, že vytvořit cyklopruh, který křižuje nájezd na dálniční přivaděč, je v podstatě projev určité neschopnosti, nekoncepčnosti nebo nemoudrosti. To se nezměnilo. Ale slova, která se použijí ve volbách, dostávají po nich jiný nádech. Druhá strana si zase může myslet něco podobného o nás, že jsme naprosto nemoderní a staří konzervativci. Když se témata otevřenou v povolební diskusi, tak se ukáže, že nejde o likvidaci cílového principu, ale o způsobu, jak se k němu dostat.

Zmiňoval jste cyklopruhy, které byly tématem minulé koalice. Jak se díváte na jejich budoucnost?
Věřím tomu, že budování cyklopruhů bude v nějaké podobě pokračovat. Je to jedna z cest, kterou moderní doprava musí jít. Na druhou stranu je třeba respektovat, že také například v holandských městech musí podmínky uzpůsobit tomu poměru dopravy. Cyklopruh nemůže narušovat jinou dopravu – například křížit tramvaje. Budeme je určitě budovat dál, ale nemohou být cyklopruhy, které najednou skončí, protože se tam zkrátka dál nevejdou, které povedou přes dálniční přivaděč. Nelze je budovat na principu, že jsou nade vše, ale jako rovnocenný způsob pražské dopravy. Když si představím některá místa cyklopruhů, tak já bych si tam na kolo raději nesedl.

Vím, co jsou časové povinnosti poslance, a vím, co jsou časové povinnosti primátora. Každý má možnost si pracovní povinnosti uspořádat.

Ve volební kampani padala silná slova. Například váš dnešní první náměstek Hřib řekl: „Jít v Praze s ANO, nebo ODS? To je jako otázka, jestli bych radši chřipku ptačí, nebo prasečí.“ Vy jste zase v debatě na CNN Prima NEWS tvrdil, že měl pan Hřib odstoupit kvůli kauze Dozimetr. Dokázali jste si to vyříkat?
Musím vás zklamat, ale po volbách se takové výroky vůbec nevyříkávají. Samozřejmě si můžu myslet, že něco byla chyba, ale v koaličním jednání se musím snažit chybu co nejvíce napravit. Oni mají stejnou možnost, ale výroky nebo nadsázky, které se používají ve volbách jako určité zkratky, abyste vyjádřil svůj názor, tak skončí okamžikem voleb. Všechny hyperboly, nadsázky a urážky jsou už v tu chvíli mrtvé, jelikož skončila kapitola boje.

Takže připouštíte, že je předvolební kampaň trochu divadlo?
Politika je divadlo, které je nespravedlivé a někdy trochu hrubšího rázu, ale je to prostě politika, takhle fungují všichni. Znovu říkám, rozhodující je to, aby se po skončení boje, když se karty v nějaké podobě rozdaly, abychom s nimi uměli hrát.

Koalice s ANO nebyla ve hře

Byla v prosinci skutečně reálná možná koalice s hnutím ANO?
Na té se nikdy nepracovalo. Sice zaznívala ve slovech některých našich odpůrců, ale to bylo proto, aby nám sebrali sílu k jednání. Naše představa byla jednoznačně na bázi vládní koalice. Hlasy našich oponentů či protivníků o koalici s ANO, se pokoušely rozbít naši jednotu, ale v našich řadách se to vůbec neřešilo a to ani ve fázi, kdy jsme byli hnutím ANO podporováni v otázce volby primátora.

Nelze nezmínit paní Marvanovou. Není tomu skutečně tak, že svým postupem situaci skutečně odblokovala? Vy jste následně společně s Piráty udělali ústupky a dohodli se…
Pravda je taková, že paní Marvanová jednala, jak má jednat každý zastupitel, podle svého nejlepšího vědomí a svědomí ku prospěchů svých voličů. Nebráním tomu, aby měla svůj názor, který je jiný než můj. Jenom konstatuji, že variantu volby samotného primátora vymyslela ona. Když říkala, že udělá vše pro to, aby nebyla koalice s ANO, tak se podívejte, jak hlasovala v okamžiku, kdy se koalice na vládním půdorysu stavěla. Nedala hlas ani mně, ani nikomu ze vznikající koalice. To mi nepřipadá jako boj za koalici proti ANO, vnímám to obráceně.

Takže to byl důvod jejího vyloučení ze zastupitelského klubu?
Vyloučení je jednoduché. Byla členkou devatenáctičlenného kolektivu, ze kterého se vyčlenila. Ani já v tom nehraju žádnou zásadní roli. Klub se rozhodl, že nemůže komunikovat s někým, kdo nedal ani jeden hlas ve volbě nové pražské koalice. Byla přitom jednou z nejvýznamnějších tváří naší koalice. Navíc, přestože měla negativní vztah k ANO, tak jí to nevadilo na Praze 11, kde kandidovala na senátorku a požádala ANO o podporu, kterou jí dali.

Praha musí mít hlas v Parlamentu

Při čtvrtečním jednání zastupitelstva se řešilo jméno nového náměstka Jiřího Pospíšila kvůli kauze Dozimetr. Lidé z jeho okolí se v ní objevili. Nemáte obavy, že bude koalice s Dozimetrem spojována?
Naše koalice by mohla mít celou řadu problémů, protože když se to tak vezme, tak také Piráti byli spojeni s Dozimetrem. Všichni, kteří v minulé radě seděli, tak v nějaké podobě to propojení mají. Jsme přesvědčeni o tom, že lidé, kteří byli zvoleni nebo vybráni do stávající rady vedení města, tak jsou lidé, kteří s kauzou Dozimetr nemají nic společného.

Hojně se řešila vaše kumulace funkcí. Nakonec jste se rozhodl odstoupit z některých pozic v Poslanecké sněmovně…
To bylo od začátku jasné.

Zmínil jste to ale teprve pár dnů před zvolením.
Vy byste říkal něco dopředu, než se vůbec rozhodne, že budete primátorem? Proč bych všem říkal, že nebudu něco dělat, když pro to nemám důvod? Vyjádřit se mám až v okamžiku, kdy je zřejmé, že budu zvolen primátorem. Dokonce více než 24 hodin před tím jsem jasně vysvětlil svůj koncept, jak si to představuji, a pořád to zůstává v platnosti. Jsou věci, kterých se mohu vzdát, a pak jsou věci, které probíhají nějakým dějem. Nejvíce se napadají místa ve výborech. Tam jsem byl ale zvolen Parlamentem na základě nominace své strany a Parlament mě musí také odvolat a jmenovat někoho jiného. Není to v mých rukou a celou dobu říkám, že až se to stane, dám své funkce k dispozici. V okamžiku, kdy Parlament rozhodne, tak své funkce složím.

Přesto zůstanete řadovým poslancem…
To je jediná věc, kterou jsem po celou dobu říkal, že v každém případě, i kdybych se stal primátorem, zůstanu zároveň poslancem, protože spojení těchto dvou funkcí považuji za zásadní, aby měla Praha přímý hlas v Parlamentu. Půjde primárně o zákony o Prahu, ale taky aby Praha měla své místo. Když jsem byl (jen) primátor, tak nám parlament sebral prakticky miliardu z rozpočtu. Neměli jsme žádnou možnost se bránit a nějak zakročit.

Přesto teď například Andrej Babiš slibuje, že koalice zažije peklo ve Sněmovně v souvislosti se změnami důchodů atd. Umíte si představit, pokud budou nějaké celodenní dlouhé jednání, že třeba nebudete celou dobu přítomen právě, abyste se mohl věnovat i práci primátora?
Pokud by v případě nějaké urgence bylo potřeba, tak bych samozřejmě dělal, co by bylo nutné. Problém skutečně nevidím. V zásadě je to otázkou rozvržení času. Samozřejmě musíte se rozhodnout, když máte kolizi, která z těch dvou věcí je důležitější a být tam, kde je to nutné. Vím, co jsou časové povinnosti poslance, a vím, co jsou časové povinnosti primátora. Každý má možnost si pracovní povinnosti uspořádat v čase a je jeho problém, jestli se udělají v osm ráno, nebo v devět večer, prostě musí být udělány. Problém proto nevnímám.

Dálnice odnikud nikam

V koaliční smlouvě hovoříte o nutnosti spolupráce s kabinetem, konkrétně na projektech, jako je městský okruh, kde byste chtěli zajistit také spolufinancování vlády. Už nějakým způsobem probíhá jednání, aby vám ministři s těmito projekty pomohli?
Dovolil bych si konstatovat, že jsem primátorem od čtvrtka minulého týdne, takže hovořit o tom, že proběhla nějaká jednání, by nebylo úplně fér. Na druhou stranu je pravda, že například v rámci voleb jsem vzal pana ministra Kupku a ukazoval mu některé dopravní úseky, které jsou v Praze řešeny zvláštním způsobem. Například kus dálnice, který běží odnikud nikam a nikdo neví, proč to v takovém stavu skončilo. Je to úsek, který staví stát. V parlamentu jsme diskutovali také s kolegou Stanjurou o některých ekonomických problémech, ale byla to diskuse dvou politiků, ne primátora s ministrem.

Faktem je, že zahraniční politiku Zdeněk Hřib pozdvihl nahoru. Praha je rozhodně na mezinárodním poli viditelnější.

Tomu rozumím, ale zároveň zmiňujete, že jste straničtí kolegové v Poslanecké sněmovně. Takže mě zkrátka zajímá, když hovoříte o spolufinancování vnitřního okruhu, zda jste se o tom alespoň neformálně nebavili?
Strany ve vládě se zajímaly o to, jak jednání v Praze dopadne a jednali jsme o tom s předsedy stran. Když říkám, že to bude fungovat, vycházím ze signálů z jednání o pražské koalici.

Co se týče dopravy, Praha sobě v rámci předchozí koalice přišla s návrhem okružního metra O. Vy jej v koaliční smlouvě nemáte. V tomhle projektu se tedy nechystáte pokračovat?
Takto konkrétní věci budou samozřejmě procházet diskuzí a problematika dopravy je svěřena do rukou Zdeňka Hřiba. Věřím, že bude naplňovat koaliční smlouvu a programové prohlášení. Držím mu palce. Téma kruhového metra není tak jednoduché. Je mnoho měst, kde je podzemní doprava řešena kruhovým metrem jako Moskva či Londýn. Je to otázkou toho, co bude nejvýhodnější pro Prahu. Zdeněk Hřib a Piráti budou muset předložit nějaké koncepty a jako koalice se o nich budeme bavit.

Mohl byste tedy představit nějaké konkrétní dopravní projekty, které byste si představoval, že Praha dokáže v příštích necelých čtyřech letech rozjet?
Samozřejmě bych uvítal, kdyby povídání o metru do Písnice přestalo být povídáním a začalo být stavbou. Jsou dvě věci, které musíme udělat souběžně – realizovat plán metra a dodělat okruh. Moc bych chtěl, aby se neříkalo, že jsme rozhodli, ale aby se řeklo – tady jsme kopli a vykopali jsme první kilo kamení, aby okruh nebo metro mohlo vzniknout.

To mluvíte o městském vnitřním okruhu. Může město nějakým způsobem přispět ke zrychlení realizace vnějšího okruhu či dráhy na letiště, které staví stát?
Samozřejmě může. Je to otázka výkupu pozemků, pod kterými to bude. Je to určitě otázka koncepce, ke které se musí Praha vyjádřit.

Na starost máte zároveň mezinárodní vztahy, budete chtít navázat na svého předchůdce Zdeňka Hřiba, který například cestoval na Tchaj-wan?
To mi dává možnost ho pochválit, protože faktem je, že zahraniční politiku Zdeněk Hřib pozdvihl nahoru. Praha je na mezinárodním poli viditelnější. Do té doby se to nebralo příliš vážně, Praze tahle propagace velmi pomohla, za což mu patří dík. Samozřejmě bych ještě více preferoval, aby byl dopad na Prahu bezprostřednější a nebyl jenom v rovině politického vnímání. Aby mezinárodní dohody přinášely Praze konkrétní výsledky. To je mým úkolem.

Nejsou byty ani místa ve školách

Velké téma, které trápí Pražany, je dostupné bydlení. Dá se tohle téma během vašeho mandátu nějak posunout?
Dostupné bydlení je jedna z věcí, která je pro to naše město naprosto principiální. Máme město, které má velké množství vzdělávacích institucí, takže zde vyrůstá vzdělaná a schopná generace. Když ale pro ni nebudeme mít bydlení, které by bylo v první fázi dostupné, tak nám odejdou. Variantou je například družstevní bydlení, kde není nutné peníze zaplatit hned. Neustále se mluví o tom, že je potřeba podpořit specifické profese. Samozřejmě potřebujeme lékaře, hasiče, záchranáře. Musíme se ale postarat také o mladou generaci. Považuji to za stejně důležité jako právě u lékařů či záchranářů.

S tím souvisí další téma a to je nedostatek míst v některých školách…
Tento problém se objevil jako nový, protože se ukazuje, že při přechodu ze základního do systému gymnaziálního školství nemá Praha dostatečnou kapacitu prostorovou, ani lidskou. Jedna věc je zásadní – populační křivka. Kolik bude dětí, je předvídatelná věc a teď nás čeká jeden z vrcholů. Tahle křivka má svůj rytmus. Teď je bohužel fáze, kdy máme méně prostoru než dětí. To se musí řešit dlouhodobě. Je potřeba začít do budoucna s křivkou natality pracovat. Co se vybuduje pro děti, když jich bude hodně, tak se následně využije jinak, když děti nejsou – abychom nepostavili kamenné školy, které budou za pár let zase prázdné. Musí to být přizpůsobené rytmu k variabilnímu využití.