CNN Prima News ■ Lifestyle Lidé Rozhovor

Trávníček: Karel III. dovede monarchii do 21. století. Česko ale asi navštívit nestihne

Téma: Rozhovor
Tomáš Kačmár
12. května 2023 09:28

Buckinghamský palác zveřejnil oficiální portrét krále Karla III. a jeho chotě královny Camilly.

Buckinghamský palác zveřejnil oficiální portrét krále Karla III. a jeho chotě královny Camilly.

Buckinghamský palác zveřejnil oficiální portrét krále Karla III. a jeho chotě královny Camilly.

11 Zobrazit galerii

Korunovaný britský král Karel III.

Britský královský pár Karel III. a jeho choť Camilla.

11 Zobrazit galerii

Čerstvě korunovaný britský král Karel III. se zasadí o přiblížení monarchie k lidu a dovede ji do 21. století. Tak předvídá vládu nového panovníka Spojeného království český politolog Matěj Trávníček žijící v Londýně. Ten v rozhovoru pro CNN Prima NEWS podrobně popsal očekávání, která jsou do Karla III. vkládána. Zároveň dodal, že cestu krále do České republiky v příštích letech rozhodně nelze čekat a je otázkou, zda k ní vůbec někdy dojde.

Král Karel III. je v čele britské monarchie již několik měsíců. Naznačila již tato doba, jaký by mohl být panovníkem?
Karel chce být mnohem blíže lidu, modernizovat monarchii a chce dosáhnout toho, aby ji dovedl do 21. století. Nesleduje v tom žádné kontradikce vůči jeho matce, královně Alžbětě II., ale tím, že byla na trůně tak dlouho, tak logicky je to vždy výzva měnit něco, co v průběhu času funguje, a to dobře. Král se zde snaží udělat další krok. To bylo vidět už během loňského pohřbu královny, kdy Karel v doprovodu svého syna, korunního prince Williama, vystoupil z auta a šel se pozdravit s lidmi ve frontě, kteří se přišli poklonit jeho matce. Na jeho gestech velmi často vidíme, že se pokouší prosadit svou vizi o zeštíhlené a moderní monarchii. Je navíc zajímavé, že takto o ní mluvil vždy. Není to něco, co by spadlo z nebe. Jednoduše s tím počítal, akorát mu trvalo, než nastoupil na trůn. O své vizi hovořil desítky let a teď se ji snaží materializovat.

Tím pádem sám očekáváte, že změní trošku kurz, který je nastaven?
Úplně bych neřekl, že změní. Spíš jej posune. Británie je ostrov, který si historicky zakládá na tom, že má mocné námořnictvo. A loď není jako auto. Když pootočíte kormidlem, tak loď má zpoždění a nezahne hned. Tak v podstatě funguje britská mentalita. Karel III. teď začne něco dělat, pootáčet kurz, ale nedělá to proto, aby to už zítra bylo zcela jiné. Pootáčí ho s vidinou, že až za pět či deset let to bude jiné. Není to změna, nýbrž evoluce. Na tom stojí mentalita Britů už po skoro tisíc let od nástupu Viléma Dobyvatele na trůn (psal se rok 1066, pozn. red.). Je to kontinuální řada evoluce, ne, jak jsme zvyklí u nás, prudké změny zleva doprava.

Jak vlastně Britové dnes na Karla III. nahlíží?
Je zde zajímavý jeden moment a sice, že když ještě byla královna, mnozí si říkali: „Má po ní být ten Karel, nebo nemá?“

Dlouhá léta se právě spekulovalo o možnosti, jestli se trůnu sám raději nevzdá a nepřenechá jej svému synovi, dnes korunnímu princi Williamovi.
Ano. Ale v momentě, kdy k tomu skutečně došlo, vše bylo jasné. BBC okamžitě udělala oznámení, že moderátor oznámil úmrtí královny a plynně na to navázal slovy, že král Karel a královna Camilla setrvají přes noc v Balmoralu. Ani na vteřinu nepřipouštěli žádnou pochybnost. A tak to z mého pohledu vnímala i veřejnost. Debaty o nástupnictví sice probíhaly předtím, ale v momentě, kdy ta situace nastala, bylo vše jasně dané. Nikdo to ani nezpochybňoval a nestalo se, že by nějací demonstranti před Buckinghamským palácem pokřikovali, ať to Karel položí. Nic takového. On je král, je jím vždy v každý moment.

ČTĚTE TAKÉ: Zákaz selfie či autogramů a nové psí plemeno. 10 věcí, které jste nevěděli o královské rodině

Jaký na něj tedy panuje názor? Ne v otázce nástupnictví, ale kvůli tomu, že Karel III. za sebou má kontroverzní minulost kvůli mimomanželskému poměru s Camillou v době, kdy byl ženat s princeznou Dianou. Dokázal se z té kauzy v očích Britů oklepat?
Rozdělím to na dvě části. Po nástupu Karla na trůn mu okamžitě a raketově vyskočila popularita. Na té se dnes drží a je respektován, protože to není jen respekt vůči němu, ale celé instituci. Co se týče Camilly, vztah veřejnosti k ní opsal takový půlkruh. Dříve byla velmi nepopulární, protože byla vnímaná jako ta, co rozbila snové manželství následníka trůnu s údajnou učitelkou ze školky. To je samozřejmě nesmysl, Diana byla dcerou hraběte jedné z nejstarších rodin v této zemi. Camilla tedy byla vnímána jako někdo, kdo tento vztah zničil, ale po letech začaly prosakovat zprávy o tom, že Dianino PR bylo strašně silné. Karel byl vnímán jako ten, kdo může za ten krach. Podle mě tam ale vina u Karla ani tak nebyla, spíš to prostě nedopadlo, což je jinak vcelku běžná záležitost.

U Camilly se to každopádně začalo otáčet. Někteří čtenáři si vzpomenou na popkulturní seriál Gavin & Stacey z produkce BBC. Tam, a to je pro mě symbolické z pohledu změny vnímání Camilly, se protagonisté zasnoubí a maminka Gavina zahlásí: „To bude nejkrásnější a nejlepší svatba od doby, co si Charles vzal svoji skutečnu pravou lásku – Camillu Parker-Bowlesovou.“ To je odraz reality v popkultuře. Nebyla to žádná kontroverze, v té době už to každý vnímal.

Navíc spolu měli vztah již předtím, než se Karel poznal s Dianou.
Ano. Myslím, že do této roviny je to dnes všeobecně posunuté.

V Londýně panovala během korunovace krále Karla III. velmi slavnostní atmosféra.

V Londýně panovala během korunovace krále Karla III. velmi slavnostní atmosféra.

V Londýně panuje veselá atmosféra.

V Londýně panuje veselá atmosféra.

25 Zobrazit galerii

Prodejci suvenýrů mají žně. Obzvlášť v centru Londýna

Přípravy na sobotní korunovaci doprovází typicky britské počasí.

25 Zobrazit galerii

Tedy, že britská veřejnost Camillu vzala na milost?
Ano. Navíc si to odpracovala svojí obrovskou prací pro neziskový sektor a například bojem za práva žen i různými charitativními projekty, kterými strávila posledních zhruba 20 let. Zasvětila část života pomoci druhým. To je moment, který velmi rezonuje a je třeba ho vnímat i v kontextu královny Alžběty. V Británii silně rezonovalo její vyjádření v 50. letech, kdy řekla: „Já zasvětím svůj život pomoci druhým.“ Tedy službě národu. To je krédo královské rodiny, její členové tak činí dnes a denně. Jde třeba i o péči o životní prostředí nebo boj proti domácímu násilí. Tím si získávají srdce svých občanů.

Přesuňme se teď zpět ke králi Karlovi. Ten ještě coby korunní princ hned několikrát navštívil Česko, respektive Československo. Byl zde na státních návštěvách, ale přiletěl i soukromě. Je známo, že je nadšeným farmářem, tudíž se přiletěl podívat na místní farmy. Myslíte si, že by už jako korunovaný král mohl Česko znovu navštívit? Nebo jsme pro Británii příliš malý trh?
Já si myslím, že se to nestane, respektive ne v dohledné době. Samozřejmě nevíme, jak dlouho bude Karel na trůnu, ale kromě Británie je hlavou státu dalších 14 zemí. Pak tu jsou země Commonwealthu a k tomu i další významnější státy. Musí chtít navštívit primárně země, kde je králem, jsou součástí Commonwealthu nebo jsou důležitějším partnerem. Nějaká návštěva do Česka může nastat, ale budeme rádi, když na jeho seznamu priorit budeme třeba na čísle 70. Otázkou taky je, kolik návštěv král za rok zvládne udělat. Pokud to bude třeba 10 ročně, což ale není úplně reálné, tak za sedm let by na návštěvu Česka teoreticky mohlo dojít. Ale myslím, že se to nestane, protože nejsme v žebříčku priorit tak vysoko, a to z logických důvodů.

ČTĚTE TAKÉ: Pippa je prostě neuvěřitelná, píší nadšení lidé. Mladší sestra Kate na korunovaci opět zářila

Královna Alžběta II. vládla přes 70 let a je jasné, že za sebou zanechala mimořádně silný odkaz. Myslíte, že Karel III. má šanci něco takového také učinit, nebo bude spíše „udržovacím“ panovníkem?
Odkaz královny prostě bude mimořádný. Alžběta II. je v tomto smyslu jako královna Viktorie, její éře se říká alžbětinská. Viktoriánská vznikla, že předešlí králové neměli legitimní potomky. Nakonec se v mladém věku stala královnou právě ona a byla na trůnu velmi dlouho (1837–1901, pozn. red.). Stejné to bylo s Alžbětou. A něco takového se nebude v dohledné době opakovat. Králi Karlovi III. je dnes 74 let, s dnešní medicínou a při dlouhověkosti členů rodu Windsor tam může reálně být dalších zhruba 20 let, čímž by korunní princ William nastupoval na trůn zhruba v 60 letech. Možná dokonce později. Kolik bude v tu dobu princi Georgovi? Dnes je mu 9 let, za 20 let mu bude kolem 30, a když na William vydrží na trůnu dalších 30 let, tak také bude nastupovat v době, kdy mu bude 60. Pokud se nestane nic mimořádného, nečeká nás éra dlouhých vlád monarchů. V tom je odkaz královny skutečně mimořádný. Mimochodem, jeden z důvodů, díky čemu se Alžběta II. dostala na trůn už v 26 letech, byl fakt, že její otec Jiří VI. měl podlomené zdraví rakovinou a válkou.

A může tedy Karel III. během těch 20 let vytvořit i svůj vlastní odkaz? Něco, čím se zapíše do historie?
Záleží na tom, co se za těch 20 let stane. Jak nastanou velké a historické události. Alžběta II. zažila dekolonizaci, vstup do Evropské unie a následný výstup, přerod Velké Británie z nemocného muže Evropy do prosperující země díky reformám Margaret Thatcherové (ministerská předsedkyně Velké Británie v letech 1979–1990, pozn. red.). Jednoduše to nelze odhadnout dopředu. Nicméně podle mě se zapíše do historie jednou věcí – a sice posunem toho pojetí monarchie v běžném životě Britů. Kormidlem trošku pootočí a za sto let bude v učebnicích historie napsáno, že on je ten, který provedl loď monarchie do 21. století.

Ještě navážu na ty výzvy z před lety, které volaly po tom, aby to Karel vzdal a rovnou přenechal trůn Williamovi. Neupínají se zraky Britů spíš právě k němu?
Já si to nemyslím. Prostě „Bůh ochraňuj krále“. Teď je tam Karel III., tak to prostě je. O tom se nepochybuje. Spekulace byly vždy silnější v zámoří než tady. Zde máte v zásadě tři typy lidí. Ta největší skupina jsou ti, kteří říkají, že přesně takhle to má být. Druhé skupině je to v podstatě jedno. A pak je tu třetí typ Britů, kteří naopak hlásají, že monarchie nemá být. Hnutí za to, že to má Karel rovnou položit, tu vlastně nebylo a neměl ho ani kdo vést. Byla to jen mediální spekulace, speciálně tedy v zahraničí.

Poslední průzkumy veřejného mínění značí, že Britové monarchii stále většinově podporují. Příkladem budiž poslední výzkum agentury YouGov. Čím si vysvětlujete, že Britové i po staletích monarchii chtějí?
Protože monarchie skutečně dělá to, co si podvědomě přejeme i doma v Česku, a sice je symbolem a nositelem stability. V Británii se říká, že vláda má být všemocná při konání dobra a neschopna při konání zla. A právě to má panovník garantovat. Monarchie je tu prostě zakořeněná, i když v 17. století tu jednoho svého krále popravili.

ČTĚTE TAKÉ: Odezírači ze rtů odhalili královu nespokojenost. Poukázali i na špitání Harryho a Camilly

To byl mimochodem také Karel, že?
Ano, Karel I. Snad to nebude špatný omen (smích). Ale monarcha zkrátka nemá tendenci se montovat do každodenní politiky a zároveň je garantem pro veřejnost, že kdyby se premiér nějak vybočil a teoreticky se pokusil nastolit totalitu, tak král proti němu může zakročit. Z toho ohledu je tím Bohem vyslaným zástupcem na zemi, který zaručuje lidu jeho práva vůči vládě. Ten vztah je jednoduše jiný. Když to porovnáme s Českem, tak tam je prezident na Pražském hradě a čekáme od něj, že se bude chovat jako král. To ale nemůže, protože k tomu nemá autoritu ani pravomoci.

A je volen jen na pár let, kdežto monarcha je na celý život, pokud sám neabdikuje.
Přesně tak. V Česku jen chceme, aby ten prezident byl povznesený nad politickými stranami, ale v Británii to skutečně platí. Král je konečná pojistka a ten, který když projeví nějaké přání, tak žádný z ministerských předsedů mu nemůže nevyhovět. Premiéři s monarchou často konzultují a je to takový stabilizační faktor. Někteří pak říkali, že jim královna Alžběta II. vyprávěla, jak to měla s předešlými premiéry a že to pro ně bylo poučné. Plní roli, kterou my očekáváme od našeho prezidenta, ale ten ji z principu dělat nemůže.

Zmínil jste předtím také tu část britské populace, která volá „Pryč s monarchií, pojďme zde udělat republiku“. Myslíte si, že v dohledné době, třeba během několika desítek let, můžou ve své věci uspět?
Ne. To se nestane.

Královský kočár s králem Karlem III. a jeho manželkou Camillou projíždí po korunovaci centrem Londýna.

Královský kočár s králem Karlem III. a jeho manželkou Camillou projíždí po korunovaci centrem Londýna.

Královský kočár s králem Karlem III. a jeho manželkou Camillou projíždí po korunovaci centrem Londýna.

Královský kočár s králem Karlem III. a jeho manželkou Camillou projíždí po korunovaci centrem Londýna.

30 Zobrazit galerii

Lidé v davu v centru Londýna sledovali korunovaci na svých mobilech.

Na bezpečnost v centru Londýna dohlížely tisíce policistů.

30 Zobrazit galerii

Jak to?
Je to součást britské identity. To je jako byste se ptal na to, jestli se z katolického Polska stane země protestanská či ateistická. V Británii ve srovnání i s jinými monarchiemi je silným momentem vytváření národa. Každý národ se snaží vytvářet něco, čím je unikátní. Tím se identifikujeme. My jako Češi nevěříme v Boha, milujeme pivo, máme se rádi a moc nevedeme války. Poláci věří v Boha, jsou katolíci a jsou hrdí. Italové mají také katolicismus, Irové to samé. Británie byla za Napoleonských válek odstřižena od kontinentu, čímž vzniklo silné sepjetí. Monarchie se stala součástí národní identity. To, že jsem Brit znamená, že nade mnou je ten král. To je podle mě důvod, proč monarchie přežije. Vezměte si, že Buckinghamský palác není příliš hezký, v porovnání s Hradčany je úplně fádní, ale to, co mu dává význam, je fakt, že tam sídlí král. To mu dává hodnotu.

Teď to pootočím. Britská královská rodina je nejen zde, ale i ve světě velmi známá a populární. V Česku dobře víme, kdo byli královna Alžběta II. a princ Phillip. Stejně tak známe Krále Karla III., Camillu, Williama, Harryho, jejich děti a mnozí by si jistě vzpomněli i na Karlovy sourozence.
Což je mimochodem úžasný doklad toho, jak je silná ta instituce. Královna byla poslední globální celebrita.

Když se ale podíváme na jiné monarchie v Evropě, tak asi málokterý Čech či obecně člověk mimo Velkou Británii tuší, kdo konkrétně vládne v Norsku či Švédsku, někdo by možná zvládl uhodnout jméno španělského krále. Čím to je, že britská královská rodina je o tolik známější a populárnější?
Za prvé je to Commonwealth, za druhé jazyk, a za třetí právě ta součást britské identity.

Ale jak to, že ji znají i lidé, jejichž země v Commonwealthu nebyly, anglicky neumí či jen chabě a identitu nechápou?
Tak to prostě je. Že ti lidé nebyli součástí britského světa, je jedna věc, ale velkou roli zde hraje také kontinuita. Od roku 1066 je tu nepřetržitá existence určitých hodnot a instituce. To nikdo na světě nemá. Ani v Japonsku, kde sice mají císaře, ale léta v podstatě vládli šógunové. Proto je britská monarchie tak atraktivní. V kontinentální Evropě byly monarchie zbořeny Napoleonskými válkami. Británie byla jedinou zemí v celé Evropě mimo Rusko, což není úplně evropská kultura, která odolala. Zmínil jste Švédsko, ale tamní členové královské rodiny jsou potomci Napoleonova maršála (Jean Bernadotte, později švédský a norský král Karel XIV. Jan, pozn. red.). Jednoduše tam není kontinuita, ani to není velká země a neměla v historii takový otisk. Anglosféra má navíc obrovský kulturní vliv. Většina Britů je v dennodenním kontaktu s americkými médii, dost možná i naopak, když dnes Britové v zámoří mají svého nepopulárního prince (princ Harry, pozn. red.). Je to prostě globální fenomén.

ČTĚTE TAKÉ: Oslnivá Kate uchvátila i Williama. Fotograf zachytil láskyplný moment mezi manželi

Do jaké míry naopak vlastně škodí britské královské rodině kauzy jejích členů? Zmínil jste prince Harryho, dá se argumentovat i princem Andrewem.
Samozřejmě, že jí to škodí. Není to nic hezkého, ale ve finále v kontextu historie to není až tak nové. Nakonec to hezky zapadá do narativu černé ovce, které zná každý i ze své rodiny. V tomto ohledu je to možná i něco, co umožňuje lidem se ještě více identifikovat s královskou rodinou, protože každý má mezi svými příbuznými někoho, koho nemusí. Ty kauzy tedy mohou hrát i takovou roli.

Vrátím se teď do současného dění. V posledních týdnech se v některých zemích, kde je král Karel III. formálně králem, ozývají hlasy po odtržení od Velké Británie. Napadá mě třeba Nový Zéland či Jamajka. Myslíte, že něco takového je v dohledné době na stole?
Na Jamajce se má v dohledné době konat referendum o odtržení (plebiscit je plánován na rok 2024, pozn. red.). Vyhrožuje jím také australský labouristický premiér (Anthony Albanese, pozn. red.). Samozřejmě, že časem se to bude drolit. Nechci říct, že je to dané, ale ve své podstatě je to logické. Jamajka vznikla před několika set lety jako kolonie a dá se čekat, že vztahy s mateřskou zemí oslabují, že se země časem emancipují. Mají tendenci se osamostatnit a dávají najevo, že se o sebe chtějí postarat sami. Je otázka nakolik to pro ně bude úspěšný model. Vezměte si třeba Austrálii, mají to vlastně super. Vezměte si, že v Česku máme každých pět let prezidentskou volbu, při které se národ rozdělí na dva tábory a všichni se pohádají. Většinou to v lepším případě dopadne procentuálně kolem 55 ku 45, jindy i těsnějším rozdílem. Pak tu následujících pět let máte jednu skupinu zklamanou. To zde v Británii jednoduše není. Někdo říká, že chce prezidenta, ale to ho napřed musí zvolit, ta role musí vzniknout. A myslím, že spousta těch zemí, které zvažují odtržení a nastolení republiky, si neuvědomují negativa. Když máte nezávislou a nadstranickou instituci jako krále, tak vám to přináší benefit toho, že máte o jednu věc méně, kvůli které se můžete hádat. A podle mě si to tito lidé neuvědomí, dokud o něj nepřijdou.

Tagy:

historie Londýn Velká Británie rozhovor Alžběta II. princ Harry královská rodina vláda Česko korunovace Karel III. Camilla, královna-manželka William, princ z Walesu král Karel III. korunovace Karla III.