Trump vs. Biden. Sledujte první televizní debatu ON-LINE. Zdroj: Profimedia.cz
V noci z úterý na středu proběhla první ze tří debat mezi americkým prezidentem republikánem Donaldem Trumpem a jeho protivníkem demokratem Joem Bidenem. Sledujte přímý přenos z debaty i následné reakce na ní v našem on-line přenosu na CNN Prima NEWS.
Do karet Bidenovi hrají i nově zveřejněná daňová přiznání Trumpa. Podle nich současný prezident neplatil léta žádné daně. Jak toho Biden využije? A jak se bude Trump bránit? Jaký dopad bude mít na debatu pandemie koronaviru? Sledujte přímý přenos z debaty v našem on-line přenosu na CNN Prima NEWS.
A o čem kandidáti na amerického prezidenta diskutovali?
Více než sedm milionů infikovaných a na 200 tisíc mrtvých. Pandemie koronaviru přinesla USA smutné statistiky. Trump nedávno označil svoji odpověď na pandemii koronaviru za skvělou. 45. prezident se domnívá, že virus zmizí sám bez vakcíny. Spolu s tím několikrát uvedl, že vakcína „přijde velmi rychle“.
To, že by pandemii zlehčoval, odmítl s konstatováním, že „nechce uvést národ do paniky“. Přestože jeho administrativa, včetně člena krizového týmu Bílého domu, doktora Anthonyho Fauciho, nošení ochranných masek doporučuje, samotný Trumpův postoj není konzistentní. Nejdříve roušky nedoporučoval, pak doporučoval a nakonec řekl, že nevěří v jejich účinnost. Rozhodnutí ohledně omezení a případných uvalení karantén nechává na jednotlivých státech.
Biden zase považuje odpověď současného prezidenta na pandemii za zoufalou. „Trump zpanikařil. Virus je na něj příliš velký. Nemá na to. Zamrzl,“ řekl novinářům Biden. „Kvůli lžím a nekompetentnosti prezidenta došlo v uplynulých šesti měsících k jedné z největších ztrát na životech v americké historii,“ myslí si zároveň Biden. Bývalý viceprezident se postavil za povinné nošení roušek. Demokraté také chtějí více peněz na boj proti koronaviru distribuovat na jednotlivé státy.
Trump několikrát řekl, že považuje za „ústavní povinnost“ jmenovat co nejrychleji soudce do Nejvyššího soudu. Liberální soudkyni Ruth Baderovou Ginsburgovou, která podlehla před několika dny rakovině, chce nahradit velmi konzervativní soudkyní Amy Coneyovou Barrettovou, která patří mimo jiné mezi silné odpůrce potratů.
Republikáni v Senátu dali najevo, že pro Trumpova kandidáta budou hlasovat, i když současný prezident nevyhraje. Pokud by se to povedlo, republikáni by získali skálopevnou většinu v Nejvyšším soudu. Ekologické otázky, legalita potratů, zdravotní pojištění i způsob financování voleb by tak možná i několik desítek let zůstaly v rukou konzervativců.
Biden je přesvědčený, že pokud by republikáni o Trumpem vybrané soudkyni hlasovali, „způsobí nezvratné škody“. „Poslední věcí, kterou potřebujeme, je ústavní krize, která nás vrhne ještě hlouběji do propasti, hlouběji do temnoty,“ uvedl před několika dny Biden, podle kterého by měl o soudci Nejvyššího soudu rozhodovat Senát i prezident až po volbách.
Demokraté také poukazují na pokrytectví republikánů. Předseda senátního právního výboru, republikán Chuck Grassley, na sklonku prezidentství Baracka Obamy v roce 2016 totiž zablokoval jeho kandidáta Merricka Garlanda a o nominaci na soudce Nejvyššího soudu nechal hlasovat až po volbách.
Ekonomika zůstává v mnoha ohledech nejsilnější stránkou prezidentství Donalda Trumpa. Voliči zároveň v několika průzkumech poukázali na to, že v otázkách ekonomiky více důvěřují Trumpovi než Bidenovi. Trump často zdůrazňuje rostoucí hodnotu amerických finančních trhů. Přes propad související s pandemií koronaviru se jim stále daří a jejich hodnota se opět dostává na úroveň před pandemií.
Nezaměstnanost patřila dlouho k Trumpovým největším triumfům. V únoru tohoto roku byla její míra kolem 3,5 procenta, což bylo nejméně za posledních 50 let. V průběhu pandemie však 20 milionů lidí ztratilo práci, najít zpět se ji podařilo asi polovině. Stále také rostou mzdy Američanů, v srpnu dostali za hodinu práce v průměru 29 dolarů (asi 670 korun).
Trump několikrát tvrdil, že ekonomika za jeho administrativy rostla nejvíce v historii. Ekonomika skutečně rostla, ale nikoliv nejvíce. Průměrný roční růst HDP byl kolem 2,5 procenta, což bylo podobně jako za vlády Baracka Obamy. Ani náhodou se však nedostala na úroveň 50. let, kdy růst HDP v USA dosahoval v celoročním průměru 10 procent.
Biden se vyjadřoval k ekonomice před pandemií opatrně. Sám několikrát nepřímo převzal Trumpovu rétoriku, když Američany vyzval, aby „kupovali americké zboží“. Nejvíce potom Biden kritizoval „daňové úlevy pro bohaté a bezohledné obchodní války“. V rozhovoru pro CNBC připustil, že by více zdanil firmy i velké korporace. Strach mezi republikány vyvolává zejména podpora socialisty Bernieho Sanderse a progresivního křídla Demokratické strany.
Rozsáhlé protesty sužují Spojené státy od smrti Afroameričana Georga Floyda. Ten zemřel při nepřiměřeném policejním zásahu 25. května v Minnesotě. Řadu amerických měst, jako Atlantu, Chicago, Minneapolis, New York, Seattle, Los Angeles, San Diego a například Portland, ovládly demonstrace, násilné střety s policií, rabování a žhářství.
Trump smrt Floyda odsoudil. Podle něj jsou mezi policisty „špatná jablka“, přesto by se dle něj neměli všichni policisté označovat za špatné. Mužů zákona se naopak mnohokrát zastal.
Stržení pomníků generálů Konfederace ho vedlo k podepsání nařízení na ochranu památníků. Trump demokraty soustavně kritizuje za neschopnost zajištění pořádku ve svých městech. Vedle toho se sám nazval prezidentem „práva a pořádku“. Demonstranti jsou podle něj „anarchisté“ a z rabování obvinil mnohokrát levicové extremisty včetně Antify. Všem postiženým městům nabídl ke zvládnutí situace Národní gardu.
Trumpovi se při televizním interview s Chrisem Wallacem nepodařilo propojit výzvy k „definancování policie“ s Bidenovou kampaní.
Protesty a násilí se staly vedle pandemie největším terčem demokratů a Bidenovy kampaně. Biden obvinil Trumpa z rozdělující rétoriky. „Tento prezident dávno propadl v jakémkoliv morálním vedení této země. Nemůže zastavit násilí, jelikož jej roky podněcoval. Věří někdo, že bude v USA méně násilí, pokud bude Trump znovu zvolen?“ zeptal se rétoricky Biden.
Prezidentské televizní debaty mají v USA obrovský dopad a nejednou rozhodly o tom, kdo nakonec zasedl v Bílém domě. Vůbec první televizí odvysílaná prezidentská debata se uskutečnila v roce 1960 mezi republikánským kandidátem Richardem M. Nixonem a demokratickým kandidátem Johnem F. Kennedym.
Nixon doplatil na infekci spojenou se zraněním kolene v průběhu volební kampaně. Kvůli nemoci shodil přes 20 kilo. Do televizní debaty navíc odmítl make-up. Před kamerami se jevil bledý a potil se. Kennedy se v diskusi projevil sebevědoměji, působil kompetentnějším dojmem a u diváků jasně zvítězil. Nixon se snažil v dalších debatách chyby napravit, bylo ale příliš pozdě. Vidělo je totiž o 20 milionů diváků méně.
Jako na koni se po první prezidentské debatě v roce 1984 cítil demokratický kandidát Walter Mondale. Jeho oponent, 73letý prezident Ronald Reagan několikrát během debaty ztratil nit a nedokázal si vzpomenout na vhodná slova. Prezident přesto v následující debatě využil svého hereckého umu a moderátorovu otázku ohledně svého vysokého věku dokonale využil ve svůj prospěch. „Nebudu z toho dělat téma své kampaně. Nehodlám v kampani poukazovat na mládí a nezkušenost svého protikandidáta,“ odpověděl Reagan. Publikum ani Mondale se neubránili smíchu. Nadhled Reaganovi pomohl a o několik týdnů později drtivě zvítězil ve volbách.
Podobně jako Reagan i Donald Trump využil svoji zkušenost před kamerou. Díky reality show The Apprentice (Učedník) získal sebevědomí ve svém vystupování a rétorice. Na rozdíl od Reagana ale Trump zvolil agresivní strategii, své soupeře veřejně zesměšňoval a často i ponižoval. Před obecenstvem vystupoval bezprostředně. Poměrně efektivní se stalo i jeho používání přezdívek: „malý Marco“, „falešná Kamala“, „ospalý Joe“. Kvůli svým skandálům si Trump sám vysloužil přezdívku „teflonový Don“. Přestože byl Trump bez jakékoliv politické zkušenosti, televizní debaty doslova ovládl.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
