Charkov: Ukrajinka přežila ruské ostřelování zasypaná v troskách

Raketové ostřelování a letecké bombardování ruskou armádou je pro mnoho Ukrajinců denním chlebem. Ohromné štěstí měla Ajuna Morozovová z Charkova, která přežila dvojí úder ruskými raketami zasypaná v troskách. Dodnes z toho má ale trauma a noční můry.

Ukrajinka Ajuna byla v době ruského ostřelování přímo v budově místní správy v Charkově. Místním vojákům a dobrovolníkům zde rozdávala kávu a sušenky. Poté ovšem přišel zásah. Dopad první rakety na tento objekt zachytily i kamery.

Vojáci, kteří čekali na chodbě vedle, zemřeli. Ostřelování nepřežily ani ženy, které byly v místnosti o patro níže v suterénu. Jejich těla se našla až po třech týdnech. Ajunu zasypaly trosky, ale jako zázrakem přežila. „Ohmatala jsem se, věděla jsem, že žiju, že cítím bolest a nemám nic zlomeného. Ale bála jsem se, že mě tu nechají a nikdo mě neuslyší,“ vypráví dnes Ajuna v rozhovoru pro CNN.

Uvězněná pod sutinami ležela několik hodin. Na místo brzy po zásahu přispěchali záchranáři. „Když mě uslyšeli, začali mě vyprošťovat. Ale pak přišla druhá raketa a já jsem byla opravdu uvězněná,“ říká Ukrajinka. Beton se ovšem propadl tak, že ji paradoxně ochránil.

Na místo brzy dorazil i její manžel Andrej. „Když jsem uslyšel její hlas, plazil jsem se po sutinách a záchranná služba se mě snažila odehnat. Vytáhl jsem jednoho muže a pak jsem ji uslyšel,“ popisuje manžel zasypané Ukrajinky.

5 Zobrazit galerii

Trosky budovy místní správy v Charkově Zdroj: CNN Prima NEWS

Válka na Ukrajině

Návrat na místo činu

Ajuna doplnila, že na ní ležela deska a záchranáři jejímu muži říkali, aby ji raději nezvedal. Ten je však neposlechl a jí se pak okamžitě začalo lépe dýchat. Záchranáři se pravděpodobně obávali možnosti, že má nějaké závažnější poranění. Říkali, že se podruhé narodila.

Nyní se po 72 dnech od osudového okamžiku vrátila nahlédnout do zničené budovy správy. CNN ukázala místo, kde ležela a odkud ji později její manžel a záchranáři vyprostili. Dodnes jí kvůli tomuto zážitku trápí noční můry.

„Spím s rozsvíceným světlem a když se ozve hlasité auto nebo nedej bože tryskáč, lekám se. Mám noční můry. Zdá se mi, že tam zase ležím, klepu se zimou a nikdo neslyší můj křik,“ vypráví Ajuna.

Kromě toho podle svých slov pociťuje i fyzické projevy strachu, které jsou výsledkem traumatu z ostřelování. „Už mi nechutnají sušenky. Spadla na mě krabice a pamatuji si tu vůni,“ popisuje jeden z projevů.

Příbuzní v Rusku věří propagandě, říká Ukrajinka

Ajuna má kořeny v Rusku, kde se narodila. Dodnes má v zemi aktuálního nepřítele svého státu příbuzné. S těmi se nyní nedokáže bavit, protože podle ní věří nesmyslům kremelské propagandy, tedy že ruští vojáci na civilisty neútočí a cílí pouze na ukrajinské „nacionalisty“. „Říkají, že je to moje hloupost a nemusím tady být,“ říká smutně Ukrajinka.

Doufá, že její děti se možná jednoho dne budou znovu bavit se svými příbuznými v Rusku, ona sama to už nezvládá. „Rusko se zbláznilo a nedokáže ovládat svého prezidenta. Každý z nich je za to zodpovědný, každý občan,“ dodává Ajuna.