Ukrajinský voják, který přišel o nohu, se vrátil na frontu
Ukrajinský voják Danilo přišel při ruském útoku o nohu poté, co se musel stáhnout mimo cestu, kde šlápl na minu. Po osmiměsíční rehabilitaci se ale opět vrátil na frontu, aby bojoval proti ruské armádě. „V napadené zemi musí každý muž vstát z gauče a bránit svůj domov, je to pro nás vítězství, nebo smrt,“ říká.
Ukrajinský voják Danilo přišel na začátku loňského roku o pravou nohu. Se svou jednotkou byl na misi, když se dostali pod palbu a on šlápl na minu. Jeho a další podobná zranění mnoha jiných vojáků i civilistů jsou jedním z důsledků brutální ruské války na Ukrajině, informuje web CNN.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Střelba samopalem, kopání zákopů, propaganda a přehlídky. Rusko vychovává z dětí vojáky
Právě ruské miny jsou jedním z největších nebezpečí, která musí ukrajinští vojáci překonat. Potenciální následky jsou drastické. „Když jsme se dostali do kontaktu (s ruskými silami pozn. red.), musel jsem se vzdálit od stezky,“ řekl Danilo. „Šlápl jsem na minu. Stříleli jsme dál, moji kluci to dokončili a evakuovali mě,“ sdělil voják.
Válka na Ukrajině
Při výbuchu přišel o jednu nohu. „Druhá byla zlomená. Bál jsem se, že mi uříznou i ji. Je zázrak, že to neudělali,“ líčil Danilo, který musel následně podstoupit osmiměsíční rehabilitaci. „Byla to velmi, velmi dlouhá rekonvalescence. Ztratil jsem hodně krve, byla to těžká amputace, těžká zlomenina kosti,“ vzpomíná.
První část rekonvalescence probíhala na Ukrajině, ale po dvou měsících se Danilo s manželkou přestěhoval do Mexika, kde mu mohli nasadit protézu končetiny a také poskytnout psychologickou podporu. „Bylo to těžké, protože jsem měl zraněnou i druhou nohu. Osm měsíců jsem na ni nemohl došlápnout,“ vysvětluje.
Návrat do boje
Na konci července šel Danilo zpět do boje. „Do služby jsem se vrátil dva dny po návratu do Záporoží. Měsíc jsem působil jako instruktor. Pak jsem požádal o převelení na frontu,“ řekl s tím, že nyní působí jako hlavní seržant v jednotce palebné podpory. „Mám na starost minometné, granátometné a protitankové družstvo. S velitelem čety vybíráme správné pozice a cíle a také plánujeme operace,“ vysvětlil.
Jeho zranění ho prý nijak nebrzdí. „Kdybych nebyl výkonný, nebyl bych tady, poslali by mě na velitelství dělat papíry,“ sdělil voják a dodal, že válku nesnáší. „Nerad vidím své bratry zraněné nebo zabité,“ zdůraznil. Přihlížet takovým traumatům ale prý nemůže. „V napadené zemi musí každý muž vstát z gauče a bránit svůj domov, je to pro nás vítězství, nebo smrt,“ podotkl.
Rusko útočí i na zdravotníky
Své zážitky z fronty popsal také ukrajinský zdravotník Vlad. Když je potřeba, jeho skupina míří přímo do první linie, aby vyprostila zraněné. „I jeden voják nebo civilista, který přijde o končetinu, je hodně. Musíte se vžít do situace toho člověka. Jeden je příliš mnoho,“ popsal pro CNN.
Přestože je zdravotníkem a ne bojovníkem, není jeho práce méně nebezpečná. Mnohdy se tak ocitá pod palbou. „Přestože máme na vozidlech červené kříže, Rusové ignorují Ženevskou konvenci. Dává to smysl – když zabijete zdravotníky, mnoho vojáků nedostane první pomoc,“ uvedl Vlad.
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského moskevské síly ve snaze zastavit kyjevskou protiofenzivu zaminovaly odhadem 170 tisíc kilometrů čtverečních ukrajinské země.
