Foto: AP
Německá armáda
Německý parlament tento týden bez velkého zvažování schválil zákon obnovující oficiální pozici armádních rabínů, kteří byli v armádních složkách zakázáni v třicátých letech minulého století nacisty, informoval web CNN. Diskuze se vede i nad obdobnou iniciativou armádních imámů.
Jde o první rozšíření zákona o vojenské pastorační péči v Německu od roku 1957. Ministryně obrany Annegret Kramp-Karrenbauerová uvedla, že tento krok je návratem k tradici a „příspěvkem proti rostoucímu antisemitismu, extremismu a populismu“ ve společnosti.
Zakázání Hitlerem a nacisty
Vojenští rabíni byli součástí německých ozbrojených sil už během první světové války, kdy v tamní armádě bojovalo okolo sto tisíc židovských vojáků. Jejich činnost v armádě byla zakázána krátce poté, co v roce 1933 převzal moc Adolf Hitler, jako část prvotního úsilí nacistů o odstranění židů z veřejného života.
Německá armáda dříve přiznala, že má ve svých řadách problém s extremismem. V minulém roce zřídila vnitřní ústřední koordinační úřad pro boj s tímto problémem. Armádní zpráva vydaná letos v březnu uvádí, že v roce 2019 bylo z organizace kvůli extremismu nebo protiústavnímu přesvědčení propuštěno 49 vojenských pracovníků. Z nich 46 mělo tíhnout k pravicovému extremismu, dva byli klasifikováni jako islamisté a jeden jako levicový extremista.
Pastorační péče a doprovázení na zahraničních misích
Podle ministerstva obrany bude role rabínů odrazem rolí katolických a protestantských kaplanů. Budou vojákům zajišťovat pastorační péči a doprovázet je na zahraničních misích. Vojenští rabíni mají zatím působit jako dočasní vojenští dodavatelé na dobu šesti let, nicméně jejich pozice se může v budoucnu stát trvalou. Diskuze probíhá i nad obdobnou iniciativou vojenských imámů.
Nový zákon zavádí také speciální federální vojenský rabinát v Berlíně, který bude dohlížet na pobočky v Hamburku, Mnichově, Frankfurtu a Lipsku.
