O výjimečnosti olympiády lze podat několik důkazů. A jedním z nich – velmi dojemným – je okamžik z her v roce 1992 v Barceloně. Leckomu ukápla slza, když si běžec na 400 metrů Derek Redmond natrhl sval a na atletické dráze se objevil jeho otec Jim, aby mu pomohl dokulhat do cíle. Táta-hrdina nyní ve věku 81 let zemřel.
Ne nadarmo se říká, že hrdiny olympijských her nejsou jen medailisté, ale všichni, kdo se zúčastnili. Někdo sice jede na největší sportovní událost s jasným cílem ukořistit cenný kov, ale pro většinu je zážitek do konce života se jen pod pět olympijských kruhů podívat a dokončit závod.
Není snad slavnější okamžik, který by byl symbolem tohoto moudra. Specialista na 400 metrovou distanci Derek Redmond byl před olympijskými hrami v Barceloně ve výborné formě. V rozběhu si připsal nejrychlejší čas a v semifinále si měl zajistit místo mezi finálovou osmičkou. Nezačal špatně, jenže zhruba na značce 250 metrů slyšel podle svých slov „legrační zvuk“. „Jako když praskne pytlík,“ uvedl později. Do smíchu mu ale na daném místě nebylo. Chytl se za zadní stehenní sval, začal poskakovat, pak i poklekl. Zdálo se, že pro tehdy 26letého atleta závod skončil.
Ale ve chvíli, kdy už zbytek běžců proběhl cílem, Redmond povstal a rozhodl se zbytek vzdálenosti dopajdat. Najednou na ovál přiběhl muž v bílo-modré kšiltovce, v modrých šortkách. Pořadatelé se ho snažili zastavit, ale když se dozvěděli, že je to otec zraněného běžce, nechali ho být. Jim Redmond přiběhl ke svému synovi a v cílové rovince ho podpíral. I přes bolestivé grimasy Brita, způsobené psychickým i fyzickým utrpením, dvojice volným krokem dorazila do cíle. A stadion tleskal ve stoje.
Our thoughts are with Derek Redmond and his family following the death of his father, Jim.
— The Olympic Games (@Olympics) October 4, 2022
Together, they brought us one of the most inspirational moments in Olympic history. ❤️ pic.twitter.com/IyHekB2fyP
Zrodil se smutný, ale zároveň krásný příběh. Starší z jeho strůjců teď zemřel. „Naše myšlenky jsou s Derekem Redmondem a celou jeho rodinou. Společně se postarali o jeden z nejinspirativnějších okamžiků v olympijské historii,“ uvedl oficiální účet Olympics Games.
V roce 2012 – 20 let po barcelonské chvíli slávy – se Jim Redmond stal nositelem pochodně před domácími olympijskými hrami v Londýně. „Ať se přihodilo cokoliv, musel závod dokončit. A já mu v tom chtěl pomoct,“ vzpomínal s odstupem na okamžik, kdy ho poznal celý svět.
