Antverpy v době koronaviru Zdroj: AP
V Belgii platí od pondělí zákaz vycházení od půlnoci do pěti hodin ráno. Země, která je počtem obyvatel (11,5 milionu) srovnatelná s Českem (10,7 milionu), rovněž čelí prudkému nárůstu počtu nakažených koronavirem. Přístup politiků obou zemí se v mnoha ohledech liší. Kdo je na tom hůře?
„Budoucí týdny budou obtížné. Abychom zabránili tomu nejhoršímu, musíme teď přijmout opatření,“ prohlásil belgický premiér Alexander De Croo. V Belgii se zásadně omezuje setkávání, zavírají se také pohostinská zařízení. Nová pravidla mají platnost zatím jeden měsíc a mají zbrzdit zrychlující se dynamiku počtu nemocných.
V Belgii kvůli nedodržování opatření proti COVID-19 zakázali jednodenní výlety k moři
Během probíhajících letních veder jsou pláže i koupaliště pochopitelně plné lidí. Pozdvižení nyní vzniklo v Belgii, kde některá letoviska kvůli přeplněným plážím, na kterých počet lidí přesahuje povolené normy, zakázala jednodenní výlety k moři. Belgický ministr vnitra ale opatření odsoudil.
První potvrzené pozitivní případy koronaviru se začaly v obou státech objevovat v téměř totožné březnové dny. Nejprve to byly jednotky lidí, pak desítky, a než se z nich staly stovky, představitelé České republiky zatáhli za pomyslnou protiepidemickou brzdu. Tehdy to bylo včas.
Belgické království ale na rozdíl od Česka start první vlny podcenilo a o jen pár dní později zavedená striktní omezení – včetně téměř úplného uzavření škol – posunulo belgické statistiky do jiných dimenzí. V ČR umírali jednotlivci, v Belgii to byly desítky lidí. Celková bilance se do letošního podzimu vyšplhala na 10 000 zemřelých, u nichž byla prokázána nákaza novým koronavirem. Je třeba uvést, že na rozdíl od jiných států započítávají Belgičané zemřelé s/na COVID-19 jinak. Přesto jarní koronavirová smršť nabrala obří rozměry a vystřelila Belgii na první příčku mezi nejhůře postižené státy v Evropě.
Od září se statistické křivky v obou zemích opět hýbou výrazně směrem vzhůru, a to jak v případě nakažených, tak i hospitalizovaných a zemřelých. Tentokrát je průšvihářem Česko, které po letních prázdninách usnulo na vavřínech. V Belgii se rozvolňovalo mnohem umírněněji. Belgičané, nejspíš poučení z nehezké jarní zkušenosti, sice školy otevřeli, přesto tam home office, sociální distanc a nošení roušek patří k běžnému koloritu.
Ani to však nestačilo. V Belgii se minulý týden poprvé denní přírůstek nově pozitivně testovaných vyhoupl nad hranici 10 000. A v Česku za posledních čtrnáct dní nahrazuje jeden rekord druhý. Na počet obyvatel jsou to v obou zemích nejvyšší přírůstky od začátku roku 2020.
Povinný home office
Od pondělí 19. října tak mají v Belgii pracovat z domova všichni, kteří mohou. Blízké kontakty jsou limitovány na maximálně jednu osobu nad rámec jedné domácnosti. Soukromá setkání i shromáždění na veřejnosti jsou omezena na čtyři lidi, a to po dobu dvou týdnů vždy stejných. Zakazuje se prodej alkoholu po osmé hodině večerní, jídla s sebou se budou moci vydávat a distribuovat pouze do 22 hodin. Stejně jako během jarního lockdownu dostanou pracovníci v pohostinství od státu podpůrnou finanční dotaci.
„Jsem si dobře vědom, že tato opatření jsou velmi, velmi tvrdá, a chápeme, že se budou zdát mnoha lidem velmi nespravedlivá. Bohužel – virus je také nespravedlivý, a týká se nás všech,“ zdůraznil ministerský předseda De Croo. Během posledních několika dní belgická média denně referují o enormně se zvyšujícím tlaku na nemocnice, kterým navíc chybí zdravotníci. Bude-li se nákaza šířit současným tempem, vyčerpá se kapacita jednotek intenzivní péče do poloviny listopadu. S odvoláním na zdravotnické úřady o tom informovala agentura AP.
„Míříme přímo do zdi“
Například za středu 21. října čeští hygienici potvrdili téměř 15 tisíc nových nákaz a celkově více než 1700 mrtvých. V Česku to vedlo k vyhlášení téměř úplného lockdownu, v Belgii zatím s podobným rozhodnutím otálejí s tím, že by – slovy premiéra Alexandera De Crooa – měly školy zůstat otevřené co nejdéle, aby se zabránilo ještě větším ekonomickým škodám.
Světlice, lahve a baseballové pálky. Neapol ostře protestovala proti vládním opatřením
Stovky demonstrantů v Neapoli vyšly do ulic na protest proti zpřísněným vládním opatřením. Lidé stříleli světlice a na policisty házeli zápalné lahve. Došlo i na útoky baseballovými pálkami. Demonstrantům se nelíbí především plánované nařízení, které má zavést celoplošný zákaz vycházení.
Mikrobiolog Emmanuel André se obává, že se nejen do belgického vzdělávacího systému bude muset říznout. Právě váhavé přešlapování belgické vlády ho irituje. „Míříme přímo do zdi. Manévrovací prostor je malý. Měli bychom se zaměřit na zdravotnický systém. Nemocnice už několik týdnů bijí na poplach. Musíme se rozhodnout, jaké věci chceme stále provozovat. Zbytek se musí zavřít,“ řekl pro vlámský server Flandersnews.be.
Počet hospitalizovaných se v Belgii více než zdvojnásobil, množství pacientů vyžadujících intenzivní péči je 2,5krát vyšší než na konci března. „Všichni známe někoho, kdo je v karanténě nebo onemocněl,“ cituje premiéra web Flandersnews.be.
Šéfka belgické diplomacie a bývalá předsedkyně vlády Sophie Wilmèsová, u které naplno propukla nemoc covid-19, leží v nemocnici. Podle belgických médií je její stav stabilizovaný, ale vyžaduje intenzivní péči. Podobně nová nemoc zasáhla i českou nejvyšší politickou špičku.
Je evidentní, že Belgie a při pomyslné druhé vlně epidemie i Česko udělaly v boji s nákazou řadu vážných chyb, budeme-li však srovnávat podle počtu zemřelých (jak bylo řečeno, je třeba brát v úvahu odlišnou metodiku statistik), je na tom naše země pořád lépe. Belgie v sobotu hlásila 10 658 mrtvých, v Česku šlo podle sobotních dat o 1 971 osob.
