Je jednou z nejprominentnějších osob hongkongského prodemokratického hnutí a vedl davy již jako sedmnáctiletý. Joshua Wong byl zadržen několikrát, naposledy za porušení zákazu zahalování obličeje. Načasování je podle něj politicky motivované, neboť prvního října Čína slaví založení lidové republiky. Wong stane před soudem den předtím.
Třiadvacetiletý Wong byl sice záhy propuštěn na kauci, připomněl ale, že pro něj nic nekončí, neboť jej poslední zářijový den čeká soudní stání. „Je to pokus autorit umlčet odpůrce režimu před Národním dnem Číny,“ řekl k načasování Wong pro Deutsche Welle.
„Jeho zadržení je dalším příkladem nepokrytého politického stíhání v Hongkongu. Peking a jeho hongkongští spojenci zneužívají soudů, aby utišily jejich oponenty a donutily je k autocenzuře,“ řekl k zadržení známé osobnosti hongkongské opozice Johnny Patterson, ředitel britské neziskové organizace Hong Kong Watch.
5/ My arrest undoubtedly a political prosecution, is clearly designed to intimidate the people of Hong Kong ahead of the October 1 Beijing’s National Day.
— Joshua Wong 黃之鋒 😷 (@joshuawongcf) September 29, 2020
Wong se měl před rokem provinit tím, že porušil zákon zakazující zahalování obličeje na demonstracích. Ten zavedla nepopulární hongkongská správkyně Carrie Lamová, aby zabránila protestujícím chránit svou identitu před zadržením. Krom toho, že se zákon ukázal být protiústavním, se záhy dostal do konfliktu s opatřeními proti šíření koronaviru. Wongovi hrozí až roční vězení za použití roušky a až pětileté vězení za účast na nepovoleném protestu.
Hrozí mu až šestileté odnětí svobody
Právě tímto chce podle Dixona Singa z Hong Kong University for Science and Technology Peking ukázat, že je odhodlán vládnout tvrdou rukou – ačkoliv je nyní nošení roušek na většině míst v regionu povinné, svého oponenta může režim za totéž na rok zavřít.
Mladý aktivista přesto apeluje na zahraniční demokracie, aby věnovaly svou pozornost 12 hongkongským občanům zadrženým v pevninské Číně, spíše než známým osobnostem, jakou je on sám. „Já se alespoň potýkám s hongkongskými policisty, soudy a věznicemi. To, co prožívají oni, je noční můra, a potřebují, aby jim svět věnoval pozornost,“ řekl.
Po zavedení nových zákonů o národní bezpečnosti řada aktivistů Hongkong opustila. Ty mimo jiné totiž umožňují, aby obyvatelé Hongkongu byli za své skutky vydávání do pevninské Číny, a tam také souzeni a vězněni.
Wong se k odchodu ze země však nechystá, přestože mu hrozí až šestileté odnětí svobody. „Ukážeme světu, že jsme stále připraveni bojovat, ačkoliv čelíme dalším a dalším těžkostem,“ ubezpečil. „Naše podmínky v září 2020 jsou zcela odlišné než ty v září loňského roku,“ dodal. Myslel tím samozřejmě horší.
Školák proti vymývání mozku
Joshua Wong se stal vůdčí osobností hongkongských protestů již v roce 2014, když mu bylo pouhých 17 let. Tehdy vedl sérii prodemokratických protestů iniciovaných převážně studenty. Později založil svou vlastní politickou stranu Demosisto, tu ale nedávno, po zavedení nových zákonů o národní bezpečnosti, rozpustil.
Wong pochází ze středostavovské rodiny, která je spíše apolitická. Oba rodičové aktivistu přesto podporují v jeho činnosti. Již jako čtrnáctiletý chlapec spoluzakládal ve škole skupinu Scholarism, která se vymezovala zejména proti hongkongským školním osnovám. Ty její kritici nazývají propekingským vymýváním mozku.
„Neříkám, že každý by měl být jako Joshua Wong a následovat mou cestu. Ale přinejmenším jsem dokázal, že aktivismus není vyhrazen zkušeným politikům či protřelým lidem, kteří pracovali pro neziskové organizace,“ řekl o svém působení. „Mohou to dělat také žáci a středoškoláci,“ dodal.
O životě Joshuy Wonga vznikl pro streamovací platformu Netflix dokument Joshua: Teeanger vs. Superpower (Joshua: Teenager versus supervelmoc).