Ceny v červenci rostly meziročně i meziměsíčně. Nejvíce zdražily dovolené, naopak ceny některých potravin šly rapidně dolů. Zdroj: pixabay.com
Meziroční změna indexu spotřebitelských cen dosáhla v červenci 3,4 procenta. To je o 0,1 procentního bodu více než v červnu. Meziměsíčně zdražily hlavně dovolené s komplexními službami, směrem dolů se vydaly především ceny zeleniny, ovoce a cukru. Ve čtvrtek to oznámil Český statistický úřad.
Meziměsíční růst cen dosáhl v červenci 0,4 procenta. Podle Českého statistického úřadu se na tom nejvíce podepsalo zdražení rekreace a kultury, a to především díky zvýšení sezónních cen dovolených s komplexními službami o 23,2 procenta. Zdražovaly také pohonné hmoty (o 4,4 procenta), automobily (o procento) a nealkoholické nápoje (o 2,7 procenta). „Nebýt takového zdražení dovolených, spotřebitelské ceny by meziměsíčně klesly o 0,1 procenta a meziroční inflace by zpomalila pod tři procenta,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Michal Brožka, analytik Komerční banky.
Červencovou inflaci naopak brzdily ceny některých potravin. Meziměsíčně nejvíce zlevnily brambory (o 28 procent), které stály průměrně šestnáct korun za kilogram, což je nejméně od listopadu 2018. O 12,2 procenta zlevnila zelenina jako celek. K poklesu cen došlo také u ovoce (6 procent), cukru (10,1) nebo vepřového masa (3,3).
Na meziroční bázi dosáhla inflace 3,4 procenta. To bylo o 0,1 procentního bodu výše než v červnu. Ceny tak navíc rostly rychleji, než očekával trh. „Ten předpokládal zpomalení inflace na 3,1 procenta. Červencová inflace přesto byla v souladu s odhadem České národní banky. Hlavní příčinou zrychlení cenového růstu byly opět vyšší ceny tabákových výrobků a alkoholu a také ceny dopravy,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Jakub Seidler, hlavní ekonom ING Bank.
Překvapení analytici
V dosavadním průběhu roku inflace prakticky neustále překvapuje. Kromě března letos vždy skončila nad odhady trhu. „Důvodů pro rychlejší růst cen je více. Vedle zvyšování některých daní a oslabení koruny se stále odrážejí dozvuky přehřáté ekonomiky a trhu práce z dob před koronakrizí,“ vysvětlil Jakub Seidler. Podle něj se také projevuje stále poměrně nízká nezaměstnanost, kterou na uzdě drží vládní programy. „Propad domácí poptávky nebyl díky tomu natolik výrazný, což umožnilo ceny v ekonomice nesnižovat,“ dodal.
Podle Seidlera je také podstatné, že vyšší inflace by měla být jen dočasná, a Česká národní banka tak nebude na růst cen reagovat. „I proto, že na horizontu měnové politiky by měla být inflace opět v tolerančním pásmu,“ uvedl dále. Česká národní banka cíluje na hodnotu inflace ve výši dvě procenta v ročním vyjádření. Pásmo, ve kterém považuje svůj cíl za splněný, má nastaveno v rozmezí od jednoho do tří procent.
Vzhledem k tomu, že červencová inflace v Česku mírně zrychlila, lze předpokládat, že v rámci Evropské unie zůstaneme mezi zeměmi s nejvyšším růstem cen vůbec. Eurostat data o červencové inflaci zveřejní až 19. srpna. Připomeňme, že v červnu dosáhla meziroční míra inflace v Evropské unii 0,7 procenta. Nejrychleji rostly ceny v Polsku, druhé nejvyšší tempo zdražování zaznamenala právě Česká republika.
