Evropská minimální mzda měla posílit vliv odborů při kolektivních vyjednáváních. Na druhé straně by však mohla mít vliv na větší nezaměstnanost zejména v chudých regionech. Zdroj: Profimedia.cz
Evropská minimální mzda by mohla mít vliv na větší nezaměstnanost zejména v chudých regionech. Myslí si to poradce premiéra a hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček, podle kterého je spodní hranice mzdy sporná už i v českém nastavení.
Europoslanci na středeční schůzi odhlasovali podobu směrnice zavádějící minimální mzdu v členských zemích. Ta sice neurčuje její výši, ale uvádí tři modely, podle kterých má být stanovena.
V Česku je nyní minimální mzda 16 200 korun. Její možné skokové zvýšení na základě směrnice až o čtyři tisíce považuje Křeček za problematické. „Je tu stanovená jedna minimální mzda pro všechny regiony, i když se průměrné mzdy v různých regionech výrazně liší. To vede k situaci, kdy například pro Pražany je minimální mzda směšně nízká, ale v jiných regionech může být její zvyšování důvodem k propouštění,“ řekl pro CNN Prima NEWS.
Propouštění v chudších regionech
Podle něj návrh současný problém neřeší, pouze se snaží sjednotit výpočet minimální mzdy pro jednotlivé státy. „To by potenciálně mohlo zvyšovat nezaměstnanost v chudších regionech. Naopak v bohatších regionech by se institut minimální mzdy mohl stát neúčinným,“ dodal Křeček. Skokové navýšení minimální mzdy by prý navíc vytvořilo tlak na růst platů obecně.
S touto tezí ovšem nesouhlasí hlavní ekonom investiční společnosti Natland Petr Bartoň. „Česko má totiž již léta nejvíce zglajchšaltovanějších rozdělení příjmů, kdy si většina lidí vydělává mnohem více podobné částky, než ve zbytku Evropy. Proto je tu také, v porovnání s ostatními zeměmi, nižší podíl těch, kteří si vydělávají tak málo, že to naráží až k hodnotám minimální mzdy,“ řekl pro CNN Prima NEWS Bartoň.
Podle Bartoně by tak zavedení evropsky podobné minimální mzdy měl relativně menší vliv na trh práce než v ostatních zemích.
Kromě tlaku na růst mezd má zvyšování minimální mzdy i sekundární dopady. Na částku jsou totiž navázané nejrůznější dávky a podpory, které se musí také zvedat. Jedná se zejména o stanovení odvodu na pojistné na zdravotním pojištění, minimálních záloh u osob samostatně výdělečně činných nebo u pracovníků, kteří pracují na zkrácený úvazek.
Podle minimální mzdy jsou také stanoveny odvody zaměstnanců a zaměstnavatelů na daně z příjmu a sociální a zdravotní pojištění. Ovlivňuje také daňovou slevu u školkovného, limity pro uplatnění daňových bonusů a zvýšení limitu pro zdanění důchodů.
