Deprese a sebepoškozování. Kvůli covidu přibývá dětí s vážnými psychickými problémy

Máme za sebou rok, který nikdo z nás dosud nezažil. Děti téměř nechodily do školy, neměly možnost věnovat se svým koníčkům, chodit na kroužky a musely značně omezit sociální kontakty. Podle ředitelky a zakladatelky Centra LOCIKA Petry Wünschové má tato skutečnost obrovský vliv na křehkou dětskou psychiku. Důsledkem je nárůst úzkostí, depresí a sklonů k sebepoškozování mezi dětmi a mladistvými.

Jste zakladatelkou Centra, které pomáhá dětem a rodičům posilovat zdravé vztahy v rodině a žít bez násilí. Můžete shrnout, jak děti, které už dříve měly určité psychické problémy, zvládly covidový rok a o kolik stoupl obecně zájem o vaše služby?
Jaký dlouhodobý dopad měl pro děti rok v lockdownu, uvidíme až s delším odstupem. Jak na tu situaci reagovaly bylo hezky vidět i na našich službách, kdy jsme na základě poptávky od dětských klientů byli nuceni rozjet krizovou pomoc formou chatu. Tam se denně obrací děti, které kvůli velkému zájmu musí čekat ve frontě. Každý den máme mezi klienty čtyři až pět dětí, které potřebují poradit s rodinnou situací či svým psychickým stavem. Velmi často se objevují témata „závratné úzkosti“, „návrat do školy“, „vztahy s kamarády“, ale i obavy, jestli tu situaci zvládnou. Některé mají sklony k sebepoškozování a myšlenky, že lepší by bylo nebýt.

To znamená, že zájem o pomoc je tak obrovský, že to kapacitně nelze zvládnout?
Ano, máme kapacitu naší krizové pomoci plně vytíženou. Co se týká dětských pacientů, kteří k nám dochází osobně, tak tam jsme bohužel nemohli přijmout všechny, kteří to potřebovali. Kapacita našeho centra je omezená, a navíc výrazně vzrostla závažnost problémů, které naši klienti řeší. Mohu říci, že se nyní setkáváme se situacemi, které skutečně nepamatuji. A to pracuji v oboru přes dvacet let. Bohužel si myslím, že se tím odhalují mezery v nedostatečnosti systému sociálně právní ochrany dětí. Protože řada dětí potřebuje nejen psychologickou a psychiatrickou pomoc, ale také aby bylo ochráněno jejich bezpečí, zdraví a život. Tam je vidět, jak v tomto systému aktuálně selháváme.

Uplynulý rok byl náročný pro všechny a citelně zasáhl do života nejen dětí, ale i jejich rodičů – on-line výuka, ztráty zaměstnání, obavy z nákazy. Nyní to sice vypadá, že se vše vrací téměř do normálu, ale na lidské psychice se to z dlouhodobého hlediska odrazí, je to tak?
Myslím, že tohle vše se ještě prokáže v budoucnu. Nicméně už teď můžeme s jistotou říct, že rodiny prožívaly mnohem více stresu, než je obvyklé. Celá ta situace byla nesmírně náročná. Národní ústav duševního zdraví jasně hovoří o počtu nárůstu lidí, kteří mají potíže s alkoholem, depresí, úzkostí a ten samý jev pozorujeme i u dětí. Když se obrátíte na dětská zařízení, tak dětská psychiatrie hlásí stop stav, nejsou schopni přijímat klienty a mluví o závažnosti jednotlivých případů.

Když se teď vrátíme k dětským pacientům. Uvádíte, že děti mají mnohem horší psychické problémy, než tomu bylo před koronavirem?
Ano, jednoznačně přibylo dětí s psychickými problémy i celková závažnost jejich potíží. Myslím, že jsme opravdu v bezprecedentní situaci, která je pro děti nebezpečná, protože řada závažných psychických obtíží přichází právě poté, co náročné období překonaly. Takže nejenom my v Centru LOCIKA, ale i řada mých kolegů v oboru se právě v této době obává toho, že se děti budou sebepoškozovat nebo se pokusí o sebevraždu, protože mnohým z nich se s návratem do školy trochu ulevilo, získaly nějakou energii, ale zároveň jsou vystaveny vysokému stresu a tlaku. Takže je na místě zvýšená pozornost jak učitelů, tak rodičů vzhledem k tomu, jak se děti aktuálně mají.

Jaký stres máte nyní na mysli?
Ať už se to jedná o přijímačky na víceletá gymnázia nebo střední školy, maturity, ale také písemky, zkoušení. Řada škol se teď snaží dohnat to, co při on-line výuce nestihly. Navíc známkování ve škole je pro ně snazší, takže se stává, že děti píšou doslova jeden test za druhým, a to je pro ně samozřejmě obrovský stres. Mnoho z nich se zhoršilo v prospěchu, některým dokonce hrozí propadnutí. Do toho řeší zpřetrhané vztahy s vrstevníky, které se komplikovaně znovu navazují.

Jako rodič desetiletého školáka skutečně vnímám, že ve škole je na děti vyvíjen ohromný tlak. Jako by se učitelé snažili dohnat zameškaný rok. Samé písemky, zkoušení…
Ano, to je přesně to, co mám na mysli. Právě učitelé by měli snížit nároky na výkon dětí a brát ohled na ten dlouhodobý výpadek i jejich psychické rozpoložení. A stejně tak rodiče by neměli trvat na samých jedničkách. Tento rok byl výjimečný a mělo by nám všem být tak trochu jedno, jaké známky přinesou děti na vysvědčení. Rozhodně nemá cenu se tvářit, že i když poslední měsíc v tomto školním roce chodí do školy, je všechno normální a stejné jako dřív. Nezapomínejme na to, že většina dětí nebyla rok ve škole a ta situace není stejná, jako byla předtím, byť bychom si to všichni přáli.

Kvůli obrovskému zájmu malých pacientů o vaši pomoc jste také zřídili linky důvěry?
Ano, zřídili jsme krizovou pomoc a chat pro ohrožené děti. A v tuhle chvíli chat masivně posilujeme. Nyní funguje každé odpoledne, nově jsme službu rozšířili až do osmi do večera. Děti se do něho mohou dostat na webu detstvibeznasili.cz a prokliknout se přes chatovací okénko.

Plánujete ještě nějaké nové aktivity pro tento rok?
Ano, například bych ráda zmínila konferenci, která proběhne 18. listopadu a bude věnována tématu, jak vychovávat děti bez použití fyzických trestů. Dále děláme projekt s Českou spořitelnou, který se jmenuje „Škola jako místo bezpečí a podpory“, kde v úzké spolupráci jak s odborníky z této oblasti, tak se školami na Praze 7 vyvíjíme materiály pro učitele, jak se chovat k dětem, které jsou ohrožené domácím násilím, jak je rozpoznat ve škole. A také jak učitel pozná, že dochází k násilí nebo šikaně ve třídě mezi dětmi, a jak na to reagovat. Všechno jsou to velmi důležitá a závažná témata.

Jak vlastně fungovala vaše pacientská organizace v tomto roce. Vaše pomoc se přesunula pouze do on-linu?
Ne, Locika zůstala otevřená pro klienty osobně, protože u této cílové skupiny je to velmi důležité. Ale samozřejmě stejně jako všichni ostatní jsme se museli naučit fungovat i on-line. A jak už jsme zmiňovali, na stránkách detstvibeznasili.cz jsme spustili chat pro děti a velmi úspěšná byla i naše informační podpora pro rodiče, profesionály i děti. Protože se v této době ukazovalo velmi důležité dostávat dobré informace o tom, jak mohou pomoci sobě nebo svým blízkým. Nebo klientům třeba v oblasti seberegulace, práce s úzkostí a s emocemi. Jak na naší facebookové stránce, tak na stránce detstvibeznasili.cz jsme zveřejnili, troufnu si říct, okolo stovky informačních materiálů, které měly velký úspěch.

Tagy:

deprese psychické problémy úzkost děti sebepoškozování Petra Wünschová LOCIKA