Bydlení je jedno z klíčových témat nadcházejících sněmovních voleb. Zdroj: Profimedia.cz
Od hlasování ve volbách do Poslanecké sněmovny nás dělí už jen hodiny. Témata, která se týkají peněženek nás všech, letos rezonují více než kdy jindy. Češi totiž musí čelit nejrychlejšímu růstu cen za posledních 13 let a také neutuchajícímu zdražování rezidenčních nemovitostí. Rekordní jsou také rozpočtové schodky a zvyšování zadlužení České republiky. Co politici v ekonomické oblasti slibují?
Jde o ekonomiku, hlupáku! Volební heslo z roku 1992, kdy Bill Clinton usiloval o funkci prezidenta Spojených států, letos obzvláště zdomácnělo v programech politických stran a hnutí kandidujících ve volbách do Poslanecké sněmovny. Přestože ne takto explicitně, zástupci politických uskupení se předhánějí v tom, kdo voličům více naplní jejich peněženky.
Strany a hnutí zjevně využily rostoucích obav Čechů ze zdražování, o své budoucí důchody, ze zvyšování veřejného dluhu nebo z toho, že zejména mladí lidé nebudou schopni najít si vlastní bydlení. Proto ve svých programech kladou na zmíněné oblasti velký důraz. Byť každý subjekt předkládá trochu jiný recept, jak problémy řešit.
Bydlení pro každého?
Tématu bydlení se zřejmě nejviditelněji chopila sociální demokracie. Její místopředsedkyně a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová opakovaně tvrdí, že na trh musí vstoupit stát a začít situaci řešit. „Nechť stát staví deset tisíc bytů ročně, jako to bylo dřív, nechť máme z každého developerského projektu vyčleněnou nějakou část, a pojďme se také bavit o tom, že stát bude byty vykupovat,“ uvedla Maláčová v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. Kromě toho navrhuje také pokuty za neobsazené byty od čtvrtého bytu výše nebo zvýšení daní z nemovitostí.
Výstavbu obecních bytů navrhuje také KSČM, která by ráda jako ČSSD regulovala v těchto bytech nájemné. O obecních bytech hovořil ve vysílání CNN Prima NEWS také místopředseda lidovců Jan Bartošek (Spolu). „My říkáme, že cesta je přes stavbu obecních bytů. Nechme samosprávy konat, starosta nejlépe ví, kolik bytů potřebuje,“ řekl v pořadu Jak volí vaše peněženka na CNN Prima NEWS. Větší výstavbu podporuje také koalice PirSTAN.
Konec drahoty?
Nejvyšší inflace od listopadu 2008 má podle ekonomů dvě příčiny. Jednak jde o důsledek růstu cen komodit všude ve světě, jednak příliš uvolněné měnové a rozpočtové politiky. Politici si s „drahotou“ chtějí poradit prostřednictvím snižování DPH u vybraných druhů zboží (například ČSSD), tlakem na růst mezd (například KSČM) nebo právě zodpovědnějším chováním vlády v rozpočtové oblasti (Spolu nebo PirSTAN).
V případě cen potravin však někteří hovoří i o regulaci. „Ano, určitě s tím půjdeme do Parlamentu. A nejen my. Když se podíváme po Evropě, všechny evropské země hledají nějaký model, jak zajistit, aby potraviny z jejich trhu zůstaly v řetězcích a aby marže nebyly vysoké,“ řekl v pořadu Jak volí vaše peněženka Radim Fiala (SPD), když hovořil o nutnosti regulovat marže obchodníků. S tím souhlasil také odborný garant hnutí Přísaha Jan Vopravil. Hnutí ANO pak na poslední chvíli přišlo s jednorázovými příspěvky na energii nebo dočasným rušením DPH rovněž u energií.
Jak vyrovnat státní rozpočet?
Asi největší různorodost najdeme u toho, jak se kandidující politické subjekty chtějí vypořádat s prohlubujícím se schodkem státního rozpočtu a růstem veřejného dluhu. Zatímco koalice Spolu se dušuje, že nebude zvyšovat žádné daně a rozpočtovou nerovnováhu hodlá řešit pouze na straně snižování výdajů, ostatní subjekty připouštějí, že daně půjdu nahoru.
ČSSD a KSČM chtějí progresivní zdanění příjmů (lidé s vyšším výdělkem by byli zatíženi vyšší sazbou daně), zdanění superbohatých nebo sektorové daně (banky, technologické firmy). Hnutí ANO se chce zaměřit na odstraňování daňových výjimek, koalice PirSTAN chce na legální trh práce vtáhnout lidi, kteří nyní pracují načerno. Piráti a Starostové se rovněž nebrání zdaňovat technologické společnosti.
Máme si spořit na důchod?
Politické strany a hnutí jsou si rovněž vědomy, že nám v Česku tiká časovaná bomba v podobě dlouhodobě neudržitelného penzijního systému. Jenže ani v tomto ohledu mezi nimi nepanuje shoda. Sociální demokracie ústy své místopředsedkyně Jany Maláčové neustále opakuje, že na státní důchody bude vždy a že by se reforma penzí měla zaměřit na získávání dodatečných zdrojů pro jejich financování. ČSSD však do značné míry upřednostňuje současné důchodce před budoucími, když zdůrazňuje, že je nutné penze zvyšovat často i nad rámec zákonné valorizace. Podobně to vidí také komunisté.
O hlasy penzistů se ale pere rovněž hnutí ANO, které také slibuje, že současné penzisty nenechá na holičkách. Ostatně, těžko bude nějaká strana nebo hnutí před volbami říkat něco jiného. ČSSD, PirSTAN i ANO plánují růst průměrného důchodu, liší se jen v tom, jaké výše by měl do čtyř let dosáhnout. Potíž je v tom, že podle vzorce pro zákonnou valorizaci penze tak či tak porostou a v roce 2025 budou atakovat v průměru hranici 20 tisíc korun. Koalice Spolu pak zdůrazňuje nutnost úpravy systému tak, aby byl dlouhodobě udržitelný. Spolu, ČSSD a SPD chtějí zavést důchodové bonusy za vychované děti. Strany, které se stylizují jako pravicové, pak také hovoří o nutnosti spořit si na stáří ze svých aktuálních příjmů.
Chceme vyšší mzdy
Strany a hnutí v neposlední řadě lákají voliče na zvyšování životní úrovně, pokud budou vládnout právě ony. Zatímco ČSSD a KSČM jsou přesvědčeny, že k růstu mezd a platů vede cesta přes zvyšování minimální mzdy, Spolu, PirSTAN nebo Přísaha hovoří o nutnosti zvyšovat produktivitu práce a měnit strukturu ekonomiky. Jenže to je běh na dlouhou trať a pravděpodobně o záležitost, která potrvá déle než jedno volební období.
