Uprchlické organizace nezvládají
Dobrovolníci, kteří pomáhají Romům prchajícím z Ukrajiny, označují situaci na pražském Hlavním nádraží za neudržitelnou. Jedním z důvodů jsou tamní nedůstojné podmínky, dobrovolníci ale prý také dělají podstatně víc práce, než by měli. Stát navíc stále řeší, kam běžence přesunout.
„Budova není zkolaudovaná na to, aby zde byl prakticky neoficiální uprchlický tábor. Přísun jídla, který dostáváme, není adekvátní. Nutriční hodnota jídla, které tady vydáváme, prostě není pro malé děti dlouhodobě v pořádku,“ popisuje krizový koordinátor Organizace pro pomoc uprchlíkům Jakub Chrom.
Hlavní město původně počítalo s kapacitou pro 250 uprchlíků a s tím, že na nádraží budou spát jenom jednu noc. Podle dobrovolníků je ale každý den běženců více než dvojnásobek.
Kvůli obavám z konfliktu chodí i do sprch
Dobrovolníci tak dokonce zvažovali, že z nádraží úplně odejdou. „Jsme nuceni poskytovat i služby, ke kterým nejsme dobře vybaveni a připraveni. Náš typický dobrovolník nemá zázemí v sociální práci, nemá zázemí v pomáhajících profesích. Jsou to lidé, kteří sem jdou, aby pomáhali,“ říká zástupkyně Iniciativy Hlavák Marta Harasimowicz.
Válka na Ukrajině
Chrom dodává, že dobrovolníci řeší celou škálu věcí od výdeje jídla třikrát denně až po hygienu lidí. „Dobrovolníci musí s uprchlíky chodit ke sprchám, aby se všechno obešlo bez konfliktu s personálem,“ vysvětluje Chrom.
Přitom původně dobrovolníci provozovali infocentrum a pomáhali uprchlíkům například s nákupem lístků na vlak. Současná náplň práce je pro ně prý náročná z psychického i praktického hlediska. Některé organizace tvrdí, že uprchlíky kvůli zdlouhavé proceduře v Česku raději převážejí do zahraničí.
„Naše neziskové organizace se spojí s jinými v zahraničí, popíšou situaci a vytipují se konkrétní osoby. Na rozdíl od Česka státní správa těch daných zemí následně nezjišťuje, jestli občané nemají náhodou ještě občanství v jiné členské zemi,“ uvádí ředitel organizace Češi pomáhají Jaroslav Miko.
Pouhé zrušení centra na Hlavním nádraží ale podle dobrovolníků nic nevyřeší. Nejdřív je potřeba určit, kam z něj vlastně uprchlíci půjdou. Krizový štáb hlavního města přijal ve středu doporučení k tomu, aby řízeným a koordinovaným způsobem bylo ukončeno poskytování té humanitární pomoci.
Není možné uprchlíky naložit a někam odvézt
Pomoc na Hlavním nádraží skončí na konci května. Lidé, kteří mají právo na ochranu, budou přesunuti jinam – třeba do stanového městečka v Troji. Uprchlíci s dvojím občanstvím by měli odjet zpátky domů. Jak je k tomu přesvědčit, zatím nikdo neřekl.
Podle pražského krizového štábu klesá počet uprchlíků přijatých v asistenčních centrech. Na systému přerozdělování uprchlíků mezi kraji tak, aby se Praze ulevilo, se dál pracuje. „Nemá smysl si teď představovat, že odněkud vezmeme 300 lidí, naložíme je násilím do autobusu a převezeme je jinam,“ prohlásil hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS).
Stát tedy vymýšlí, jak přesvědčit uprchlíky, aby šli i jinam než do Prahy, a kraje, aby o ně stály. Pracuje se i s variantou finanční motivace. Na vládní strategii spolupracují experti, kteří před několika lety řešili obří migrační vlnu v Německu.
